Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Chlorid kademnatý

Chlorid kademnatý
Krystalická forma
Krystalická forma
Obecné
Systematický názevChlorid kademnatý
Anglický názevCadmium chloride
Německý názevCadmiumchlorid
Sumární vzorecCdCl2
Vzhledbílý prášek nebo krystalky
Identifikace
Registrační číslo CAS10108-64-2
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)233-296-7
Indexové číslo048-008-00-3
ChEBI35456
UN kód2570
Číslo RTECSEV0175000
Vlastnosti
Molární hmotnost183,32 g/mol
228,35 g/mol (hemipentahydrát)
Teplota tání568 °C
Teplota varu964 °C
Hustota4,048 g/cm3
3,327 g/cm3 (hemipentahydrát)
Dynamický viskozitní koeficient2,31 cP (597 °C)
1,87 cP (687 °C)
Index lomuhemipentahydrát
nD= 1,651 3
Rozpustnost ve vodě89,8 g/100 g (0 °C)
101,2 g/100 g (10 °C)
114,1 g/100 g (20 °C)
120,7 g/100 g (25 °C)
128,3 g/100 g (30 °C)
134,7 g/100 g (40 °C)
136,4 g/100 g (60 °C)
140,4 g/100 g (80 °C)
146,9 g/100 g (100 °C)
264 g/100 g (200 °C)
hemipentahydrát
168,4 g/100 g (0 °C)
170,2 g/100 g (20 °C)
178,6 g/100 g (60 °C)
188,68 g/100 g (100 °C)
Rozpustnost v polárních
rozpouštědlech
methanol
1,7 g/100 g (15 °C)
ethanol
1,52 g/100 g (15 °C)
Relativní permitivita εr6,73
Měrná magnetická susceptibilita−4,71×10−6 cm3g−1
−5,65×10−6 cm3g−1 (hemipentahydrát)
Povrchové napětí84,2 mN/m (580 °C)
74,7 mN/m (920 °C)
Struktura
Krystalová strukturaklencová (α)
šesterečná (β)
jednoklonná (hemipentahydrát)
Hrana krystalové mřížkyα-modifikace
a= 623 pm
α= 36°02´
β-modifikace
a= 385 pm
c= 1 746 pm
Termodynamické vlastnosti
Standardní slučovací entalpie ΔHf°−390,8 kJ/mol
−1 130 kJ/mol (18 °C, hemipentahydrát)
Entalpie tání ΔHt173,2 J/g
Entalpie varu ΔHv659,5 J/g
Entalpie rozpouštění ΔHrozp−102 J/g
Standardní molární entropie S°115,27 J K−1 mol−1
232,8 J K−1 mol−1 (hemipentahydrát)
Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf°−343,2 kJ/mol
−944 kJ/mol (hemipentahydrát)
Izobarické měrné teplo cp0,418 J K−1 g−1
Bezpečnost
GHS06 – toxické látky
GHS06
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
GHS09 – látky nebezpečné pro životní prostředí
GHS09
[1]
Nebezpečí[1]
H-větyH350 H340 H360FD H330 H301 H372 H410
R-větyR45, R46, R60, R61, R25, R26, R48/23/25, R50/53
S-větyS53, S45, S60, S61
NFPA 704
1
3
0
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid kademnatý je anorganická sloučenina chloru a kadmia se vzorcem CdCl2. Za běžných podmínek se jedná o bílou krystalickou látku, hygroskopickou, velmi dobře rozpustnou ve vodě a mírně rozpustnou v ethanolu. Přestože se považuje za iontovou sloučeninu, jeho vazby mají významný kovalentní charakter. Krystalová struktura chloridu kademnatého, složená z dvourozměrných vrstev iontů, je referenční pro popis jiných krystalových struktur. Chlorid kademnatý se vyskytuje také ve formě monohydrátu (CdCl2·H2O) a hemipentahydrátu (CdCl2·2,5H2O nebo 2CdCl2·5H2O).[2][3][4]

Struktura

Chlorid kademnatý tvoří krystaly s romboedrální symetrií. Jodid kademnatý (CdI2) má krystalovou strukturu velmi podobnou. Jednotlivé vrstvy v těchto dvou strukturách jsou identické, avšak v CdCl2 jsou chloridové ionty rozmístěny v těsně uspořádané krychlové mřížce (CCP), zatímco v CdI2 v mřížce těsně uspořádané šesterečné (HCP).[5][6]

Chemické vlastnosti

Chlorid kademnatý se dobře rozpouští ve vodě a dalších polárních rozpouštědlech. Ve vodě je vysoká rozpustnost dána částečně tvorbou komplexních iontů, například [CdCl4]2−. Díky tomuto chování je CdCl2 slabou Lewisovou kyselinou.[5]

CdCl2 + 2 Cl → [CdCl4]2−

Pomocí velkých kationtů lze izolovat trojúhelníkový bipyramidální iont [CdCl5]3−.[7]

Příprava

Bezvodý chlorid kademnatý lze připravit působením bezvodého chloru nebo chlorovodíku na zahřáté kovové kadmium:

Cd + 2 HCl → CdCl2 + H2

Pomocí kyseliny chlorovodíkové lze získat hydratovaný CdCl2, a to z kadmia nebo oxidu či uhličitanu kademnatého.

Použití

Chlorid kademnatý lze využít pro přípravu sulfidu kademnatého, používaného jako kadmiová žluť, což je ostře žlutý stabilní anorganický pigment:

CdCl2 + H2S → CdS + 2 HCl

V laboratoři se bezvodý CdCl2 používá pro přípravu organokademnatých sloučenin typu R2Cd, kde R je aryl nebo primární alkyl. Dříve se takto syntetizovaly ketony z acylchloridů:[8]

CdCl2 + 2 RMgX → R2Cd + MgCl2 + MgX2
R2Cd + R'COCl → R'COR + CdCl2

Taková reagencia byla z většiny vytlačena organickými sloučeninami mědi, které jsou mnohem méně toxické.

Chlorid kademnatý se používá také pro fotokopírování, barvení a galvanické pokovování.

Toxicita

Chlorid kademnatý je stejně jako další sloučeniny kadmia velmi toxický, karcinogenní (způsobuje rakovinu), mutagenní (poškozuje DNA - genetickou informaci) a teratogenní (poškozuje plod v těle matky). IARC ho řadí do skupiny 1, tedy „prokázaný karcinogen pro člověka“.[9][10]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cadmium chloride na anglické Wikipedii.

  1. a b Cadmium chloride. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. LIDE, David R. Handbook of Chemistry and Physics. 87. vyd. [s.l.]: CRC Press, 1998. ISBN 0-8493-0594-2. S. 4–67; 1363. 
  3. Product information, Cadmium chloride hemipentahydrate. www.pschemicals.com [online]. P&S Chemicals [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Cadmium Chloride, Hemipentahydrate, Crystal. Noah Chemicals [online]. Noah Chemicals [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b N. N. Greenwood, A. Earnshaw, Chemistry of the Elements, 2nd ed., Butterworth-Heinemann, Oxford, UK, 1997.
  6. A. F. Wells, "Structural Inorganic Chemistry", 5th ed., Oxford University Press, Oxford, UK, 1984.
  7. D. Nicholls, Complexes and First-Row Transition Elements, Macmillan Press, London, 1973.
  8. J. March, Advanced Organic Chemistry, 4th ed., p. 723, Wiley, New York, 1992.
  9. kadmium, Stručná charakteristika. arnika.org [online]. Arnika [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  10. kadmium, Stručná charakteristika. arnika.org [online]. Arnika [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Literatura

  • VOHLÍDAL, JIŘÍ; ŠTULÍK, KAREL; JULÁK, ALOIS. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5. 
Kembali kehalaman sebelumnya