Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Chlorid europnatý

chlorid europnatý
      Eu2+ 0       Cl−
      Eu2+ 0       Cl−
Obecné
Systematický názevChlorid europnatý
Anglický názevEuropium(II) chloride
Německý názevEuropium(II)-chlorid
Sumární vzorecEuCl2
Vzhledbílá pevná látka
Identifikace
Registrační číslo CAS13769-20-5
70442-98-7 (dihydrát)
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP)237-386-7
PubChem83719
SMILESCl[Eu]Cl
InChIInChI=1S/2ClH.Eu/h2*1H;/q;;+2/p-2
Key: BMANZYKPCBPZFG-UHFFFAOYSA-L
Vlastnosti
Molární hmotnost222,86 g/mol
Teplota tání738 °C (1011 K)[1]
Teplota varu2190 °C (2460 K)[1]
Hustota4,86 g/cm3[2]
Rozpustnost ve voděrozpustný
Struktura
Krystalová strukturaortorombická
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chlorid europnatý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem EuCl2.

Příprava

Chlorid europnatý lze připravit redukcí chloridu europitého plynným vodíkem při zvýšených teplotách:[3]

2 EuCl3 + H2 → 2 EuCl2 + 2 HCl

Při reakci bezvodého chloridu europitého s tetrahydridoboritanem lithným v tetrahydrofuranu vzniká také chlorid europnatý:[4]

2 EuCl3 + 2 LiBH4 → 2 EuCl2 + 2 LiCl + H2↑ + B2H6↑

Vlastnosti

Chlorid europnatý je bílá pevná látka. Krystalizuje v ortorombické krystalové soustavě s prostorovou grupou Pbnm (Číslo 62) typu chloridu olovnatého. Při vyšší teplotě krystalizuje do kubické krystalové soustavy s prostorou grupou Fm3 (Číslo 202).[2] Při ozáření ultrafialovým světlem, vykazuje chlorid europnatý světle modrou fluorescenci.[5] Chlorid europnatý může tvořit žlutý amonný komplex EuCl2·8NH3 a může se rozpustit na světle nažloutlý EuCl2·NH3.[3]

Chlorid europnatý může reagovat s hydridem europnatým v atmosféře vodíku při tlaku 120 bar za vzniku EuClH, který vykazuje zelenou fluorescenci.[6] Dihydrát je bílá pevná látka, která na denním světle světle modře fosforeskuje. Je velmi citlivý na oxidaci a vzduch a krystalizuje v monoklonické soustavě typu chloridu strontnatého s prostorovou grupou C2/c (Číslo 15) a parametry mřížky a = 1167,8 pm, b = 641,3 pm, c = 670,5 pm, β = 105,3°.[7]

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Europium(II) chloride na anglické Wikipedii a Europium(II)-chlorid na německé Wikipedii.

  1. ↑ a b POLYACHENOK, O. G.; NOVIKOV, G. I. Saturated vapor pressures of SmCl2, EuCl2, YbCl2. Zhurnal Neorganicheskoi Khimii. 1963, roč. 8, čís. 12, s. 2631–2634. ISSN 0044-457X. 
  2. ↑ a b ANS, Jean d'; LAX, Ellen. Taschenbuch für Chemiker und Physiker. [s.l.]: Springer 1504 s. Dostupné online. ISBN 978-3-540-60035-0. S. 446–447. (německy) 
  3. ↑ a b KLEMM, Wilhelm; DOLL, Walter. VI. The halides of bivalent europium: Measurements on the bivalent and the quadrivalent compounds of the rare earths. Zeitschrift für Anorganische und Allgemeine Chemie. 1939, roč. 241, s. 233–238. ISSN 0044-2313. 
  4. ↑ ROSSMANITH, K.; MUCKENHUBER, E. Reaction of rare earth chlorides with lithium borohydride. Monatshefte fuer Chemie. 1961, roč. 92, s. 600–604. ISSN 0026-9247. 
  5. ↑ HOWELL, J.K.; PYTLEWSKI, L.L. Synthesis of divalent europium and ytterbium halides in liquid ammonia. Journal of the Less Common Metals. 1969-08, roč. 18, čís. 4, s. 437–439. Dostupné online [cit. 2024-06-26]. DOI 10.1016/0022-5088(69)90017-4. (anglicky) 
  6. ↑ KUNKEL, Nathalie; RUDOLPH, Daniel; MEIJERINK, Andries. Green Luminescence of Divalent Europium in the Hydride Chloride EuHCl. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 2015-06, roč. 641, čís. 7, s. 1220–1224. Dostupné online [cit. 2024-06-26]. ISSN 0044-2313. DOI 10.1002/zaac.201400531. (anglicky) 
  7. ↑ BRAUER, Georg. Handbuch der präparativen anorganischen Chemie. [s.l.]: F. Enke 115 s. Dostupné online. ISBN 978-3-432-87813-3. S. 1083, 1093. (německy) 
Chloridy s prvkem v oxidačním čísle II.
Chlorid americnatý (AmCl2) • Chlorid barnatý (BaCl2) • Chlorid berylnatý (BeCl2) • Chlorid vápenatý (CaCl2) • Chlorid kademnatý (CdCl2) • Chlorid kalifornatý (CfCl2) • Chlorid kobaltnatý (CoCl2) • Chlorid chromnatý (CrCl2) • Chlorid měďnatý (CuCl2) • Chlorid dysprosnatý (DyCl2) • Chlorid einsteinatý (EsCl2) • Chlorid europnatý (EuCl2) • Chlorid železnatý (FeCl2) • Chlorid fermnatý (FmCl2) • Chlorid gallnatý (GaCl2) • Chlorid germanatý (GeCl2) • Chlorid rtuťnatý (HgCl2) • Chlorid indnatý (InCl2) • Chlorid iridnatý (IrCl2) • Chlorid mendelevnatý (MdCl2) • Chlorid hořečnatý (MgCl2) • Chlorid manganatý (MnCl2) • Chlorid molybdenatý (Mo6Cl12) • Chlorid neodymnatý (NdCl2) • Chlorid nikelnatý (NiCl2) • Chlorid nobelnatý (NoCl2) • Chlorid osminatý (OsCl2) • Chlorid olovnatý (PbCl2) • Chlorid palladnatý (PdCl2) • Chlorid polonatý (PoCl2) • Chlorid platnatý (PtCl2) • Chlorid radnatý (RaCl2) • Chlorid ruthenatý (RuCl2) • Chlorid sirnatý (SCl2) • Chlorid selenatý (SeCl2) • Chlorid samarnatý (SmCl2) • Chlorid cínatý (SnCl2) • Chlorid strontnatý (SrCl2) • Chlorid tellurnatý (TeCl2) • Chlorid thornatý (ThCl2) • Chlorid titanatý (TiCl2) • Chlorid thulnatý (TmCl2) • Chlorid vanadnatý (VCl2) • Chlorid wolframnatý (WCl2) • Chlorid xenonatý (XeCl2) • Chlorid ytterbnatý (YbCl2) • Chlorid zinečnatý (ZnCl2)
Kembali kehalaman sebelumnya