Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Karačajsko-Čerkesko

Karačajsko-čerkeská republika
Карачаево-Черкесская Республика
Къэрэшей-Шэрджэс Республикэ
Karačajsko-čerkeská republika – znak
znak
Geografie
Hlavní městoČerkesk
Souřadnice
Rozloha14 100 km²
Časové pásmoUTC+3[1]
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel439 470
Hustota zalidnění31,2 obyv./km²
Jazykruština, abazinština, karačajsko-balkarština, kabardo-čerkeština, nogajština
Národnostní složeníKaračajové, Rusové, Čerkesové
Náboženství64 % islám, 13 % pravoslaví, 2 % tradiční náboženství, 2 % ostatní křesťanství
Správa regionu
StátRuskoRusko Rusko
Druh celkurepublika Ruské federace
Vznik16. května 1992
prezidentRašid Temrezov
Mezinárodní identifikace
Označení vozidel09
Oficiální webwww.kchr.info
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karačajsko-Čerkesko, plným názvem Karačajsko-čerkeská republika, je republika Ruské federace. Nachází se na severních svazích Velkého Kavkazu. Na severu sousedí se Stavropolským krajem, na východě s Kabardsko-Balkarskem, na jihu sousedí s Gruzií a na západě s Krasnodarským krajem. Její rozloha je 14 100 km², počet obyvatel je 439 470. Hlavním městem je Čerkesk se 116 244 obyvateli.

Historie

Mapa Karačajsko-Čerkeska

Název republiky pochází od hlavních etnických skupin, turkických Karačajů (Karačajly, doslova znamená Lidé od Černého potoka) příbuzných Balkarů ze sousední Kabardsko-balkarské republiky, kteří žili v oblasti od 13. století. Naproti tomu kavkazští Čerkesové přišli na toto území až v 19. století. Součástí Ruského impéria byla však tato oblast již od 17. století.

Po vítězství sovětské moci byla roku 1922 zřízena Karačajsko-čerkeská autonomní oblast, která byla roku 1926 rozdělena na Karačajskou AO a Čerkeský národní okruh (od r. 1928 Čerkeskou AO). V letech 194243 bylo území načas okupováno nacistickým Německem a po jeho osvobození byli Karačajové obviněni z kolaborace s Němci a násilně přesídleni do Střední Asie a jejich autonomní oblast byla zrušena. K revizi tohoto aktu došlo roku 1957 a karačajskému obyvatelstvu byl povolen návrat. Současně byla znovu vytvořena Karačajsko-čerkeská autonomní oblast. Po roce 1991 byl statut změněn na autonomní republiku v rámci Ruské federace.

Obyvatelé

Poloha Karačajsko-Čerkeska

Podle sčítání obyvatel z roku 2002 žijí v Karačajsko-čerkeské republice následující národnosti: Karačajové s 38,5 % populace republiky, následují Rusové (33,6 %) a Čerkesové (11,3 %). Největší národnostní menšinou jsou Abazinci (7,4 %).

Úředními jazyky jsou: ruština, karačajsko-balkarština, kabardijanština, abazština a nogajština.

V roce 1987 žily v oblasti kromě Karačajů, Čerkesů, Rusů a Abazinců ještě Nogajci, Oseti a Řekové.[2]

Politika

Hlavou státu je karačajsko-čerkeský prezident. Od roku 2007 je prezidentem Mustafa Azret-Alijevič Batdjejev.

Značným problémem v republice je napětí mezi etnickými skupinami. V květnu 1999 byly v Karačajsko-Čerkesku uskutečněny první svobodné regionální prezidentské volby. Poté, co tyto volby vyhrál Vladimír Semjonov (Karačajec) nad Stanislavem Děrevem (Čerkes) se uskutečnilo několik protestů Děrevových příznivců, kteří obviňovali Semjonova ze falšování výsledků voleb. Soud později potvrdil výsledky voleb i přes protesty tisícovek Děrevových příznivců.

Ekonomika

Průmysl je nejvíce zastoupen v hlavním městě Čerkesku. Největší význam má chemický a potravinářský průmysl.

Města

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky) 
  2. GORBAČOV, M. S. PŘESTAVBA A NOVÉ MYŠLENÍ pro naši zemi a pro celý svět. Překlad Ing. Miroslav Brož a spol.. 1. české. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1987. Kapitola 1 část, PŘESTAVBA, 2. Přestavba začala – první závěry, s. 104. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9