|
Volgograd
Volgograd (rusky HistorieCarské Rusko a občanská válka  Volgograd byl založen roku 1589[4] jako pevnost Caricyn na soutoku řek Carica a Volha. Účelem pevnosti bylo hlídat nestálou hranici carského Ruska před nájezdy nomádů z jižních stepí. V roce 1670 dobyli město vzbouření kozáci pod vedením Stěnky Razina. O století později, za dalšího kozáckého povstání, tentokrát vedeného Jemeljanem Pugačovem, se povstalcům už Caricyn dobýt nepodařilo; byl ubráněn carským vojskem pod vedením plukovníků Cypletěva a Bošňaka. V 19. století se tehdejší Caricyn stal významným přístavem na Volze a důležitou dopravní křižovatkou. Během občanské války v Rusku po Říjnové bolševické revoluci to bylo místo těžkých bojů. Velitelé Stalin, Vorošilov a Buďonnyj obsadili město sice už roku 1918, avšak nedlouho poté je s pomocí československých legionářů[5] získali „bílí“ zpět. Roku 1920 byla nakonec ustanovena sovětská moc a v roce 1925 bylo město přejmenováno na Stalingrad na počest aktuálního vládce. 2. světová válkaZa dob Stalinovy vlády se „jeho město“ stalo důležitým přístavem. Bylo zde překládáno zboží z vlaků na lodě a naopak. V době 2. světové války tak mělo město značný strategický význam, umocněný navíc symbolikou jeho jména. Mezi 21. srpnem a listopadem 1942 město dobývala německá vojska a téměř celé je obsadila. Při německém bombardování Stalingradu v prvních dnech útoku zahynulo přes 40 000 civilistů.[6] Pak však byla německá 6. armáda obklíčena, a do 2. února 1943 zničena anebo zajata. Bitva o Stalingrad, kterou nakonec vyhrála Rudá armáda, je považována za bod obratu v bojích na východní frontě. Za dobu bitvy padlo nebo bylo zraněno téměř 2 miliony lidí na obou stranách; celé město bylo totálně zničeno. Po skončení války roku 1945 dostal Stalingrad titul Město-hrdina a ocenil je také britský král Jiří VI. Poválečná dobaJako památník na 2. světovou válku byla v letech 1959–1967 na dominantní výšině postavená socha Matka vlast volá, s jejími 85 metry to byla největší socha té doby, nyní je to nejvyšší socha ženy na světě. Roku 1961 Nikita Chruščov v rámci procesu destalinizace přejmenoval Stalingrad na Volgograd, podle protékající řeky. Tato změna byla přijata s rozpaky, jelikož název Stalingrad měl doma i v zahraničí velkou historickou váhu a město pod tímto jménem obdrželo svůj hrdinský titul. V 80. letech byla zřízena tramvajová rychlodráha. V 90. letech překonal počet obyvatel milionovou hranici. V roce 2010 ruští monarchisté a představitelé pravoslavných organizací požadovali, aby se město vrátilo ke svému původnímu předrevolučnímu názvu Caricyn, úřady však jejich návrh zamítly.[7] Podle různých anket by údajně mnoho lidí uvítalo návrat k historicky proslulému názvu Stalingrad, a město se proto rozhodlo k dočasnému návratu titulu „Město hrdinů Stalingrad“.[8] Titul se tak na základě rozhodnutí z roku 2013 může používat po šest dní v roce během významných výročí, mj. na den začátku porážky nacistických vojsk u Stalingradu. Ekonomika a doprava_07.JPG) Na Volze byla vybudována přehradní nádrž, dnes je Volgograd stále důležitou dopravní křižovatkou mezi Donbasem, Sibiří, Kavkazem a Ruskem. Roku 1952 byl vybudován Volžsko-donský kanál, do dneška je Volha velmi důležitý dopravní kanál. V dnešní době se zde nachází velké množství loděnic a závodů na zpracování oceli, hliníku a ropy. Volgograd je dnes také významným železničním uzlem, z hlavního volgogradského nádraží jezdí vlaky do Moskvy, Saratova, Astrachaně, Rostova na Donu a Krasnodaru. Místní veřejná doprava je zajištěna autobusy, trolejbusy, tramvajemi, včetně tramvají československé výroby Tatra T3, a systémem metrotram. Přes Volgograd také prochází evropská silnice E40 vedoucí z francouzského Calais do Ridderu v Kazachstánu. Mezinárodní letiště Volgograd se nachází 15 km severozápadně od města. SportStadion Volgograd Arena hostil některé zápasy Mistrovství světa ve fotbale 2018. Galerie
Partnerská města
Osobnosti
OdkazyPoznámky
Reference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_-_Volgograd_Oblast.svg)
.JPG)
.jpg)
