Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Astrachaň

Astrachaň
Астрахань
Astrachaň – znak
znak
Astrachaň – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška−28 m n. m.
Časové pásmoUTC+4[1]
StátRuskoRusko Rusko
Federální okruhJižní
OblastAstrachaňská
Astrachaň na mapě
Astrachaňská oblast na mapě Ruska
Astrachaň
Astrachaň
Město na mapě Astrachaňské oblasti
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha209 km²
Počet obyvatel465 524 (2024)[2]
Hustota zalidnění2 227,4 obyv./km²
Správa
StarostaAlena Vjačeslavovna Gubanovová (2015–2020) a Oleg Anatoljevič Polumordvinov (od 2022)
Vznik1558
Oficiální webwww.astrgorod.ru
Telefonní předvolba(+7)8512
PSČ414000–414058
Označení vozidel30
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Astrachaň (rusky А́страхань, tatarsky Ästerxan) je město na jihu evropské části Ruské federace poblíž Kaspického moře. Leží v deltě řeky Volhy, 1 270 km jihovýchodně od Moskvy. Je správním střediskem Astrachaňské oblasti. Žije zde přibližně 466 tisíc[2] obyvatel. Je to nejsušší evropské město.[3]

Historie

Astrachaň v 17. století

Středověk

První zmínka o městě je od cestovatelů, a to ze začátku 13. století, tehdy ještě stávalo na pravém břehu Volhy pod názvem Xacitarxan [chadžitarchan], z něhož se postupně vyvinula dnešní podoba názvu Astrachaň jeho zkomolením. Dobyvatel Tamerlán ho během svých výbojů roku 1395 vypálil a zničil. Mezi lety 14591556 bylo město centrem astrachaňského chanátu, tatarského státu útočícího proti Rusům. V roce 1556 byl dobyt Ivanem Hrozným, ruským carem, který nechal roku 1558 postavit o 12 km po proudu na pahorku nad Volhou, zvaném Zaječí nebo též Dlouhý vrch, nový kreml. Roku 1569 obléhala město vojska osmanské říše, která však město nedobyla a musela ustoupit. O rok později se turecký sultán zřekl svých práv na město, což pomohlo otevřít Volhu ruskému obchodu. V letech 15881589 se zatím dřevěný Astrachaňský kreml dočkal přestavby na kamenné opevnění s osmi věžemi; s plochou 11 ha a trojúhelníkem hradeb o obvodu 1 544 m, které je ozdobou Astrachaně dodnes. V 18. století se město rozvíjelo jako ruská brána k orientu – přicházeli sem obchodníci z Arménie, Persie a dalších zemí a usazovali se tu.

Moderní doba

Astrachaň byla dějištěm povstání v letech 16701671, kdy ji držel Stěnka Razin a jeho armáda kozáků 17 měsíců. K další městské vzpouře došlo ještě v letech 17051706. V 18. století díky iniciativě Petra Velikého zde byla vybudována loděnicepřístav, účelem těchto staveb byla výstavba loďstva pro případný vpád do Persie. Později získalo město významná práva i od Kateřiny Veliké, díky čemuž mohlo postupně budovat průmysl. Roku 1717 se stalo centrem gubernie, roku 1719 pak bylo vypleněno Peršany, 7. února 1918 se zde k moci dostali bolševici.

Pamětihodnosti

K nejvýznamnějším pamětihodnostem Astrachaně patří kreml (městská pevnost) ze 16. století s uspenským chrámem, vybudovaným v letech 1699–1710 a trojickým chrámem (původně klášterním), vybudovaným v letech 1602–1605.

Ekonomika

Astrachaň je centrem rybolovu a loďařství, zpracovává se zde ale také rákoschemikálie. V okolí města se těží zemní plyn.

V Astrachani a v jeho přístavišti je speciální ekonomická zóna Lotos.

V květnu 2021 byla guvernérem astrachaňského regionu Igorem Babuškinem podepsána smlouva s německou logistickou společností Martrade Holding na výrazné rozšíření přístavu ve městě. Postaveny budou moderní kontejnerové terminály. První fáze rozšíření astrachaňského přístaviště má být dokončena na konci roku 2023 a spočívá v rozšíření současného kotviště a vybudování čtyř terminálů s kapacitou 3,3 milionu tun zboží ročně. Druhá etapa rozšíření a modernizace astrachaňského přístaviště je naplánována do roku 2026. Celková investice bude činit více než 27 miliard rublů. Do roku 2031 má obrat nákladu přístaviště přesáhnout 8 milionů tun zboží. Vytvořeno bude v přístavišti nových 800 pracovních míst.[4]

Slavní rodáci

Partnerská města

Odkazy

Reference

  1. Ruský federální zákon 107-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2011-06-03, rev. 2016-05-04 [cit. 2016-05-08]. (rusky) 
  2. a b Численность постоянного населения Российской Федерации по муниципальным образованиям на 1 января 2024 года. Moskva: Federální služba státní statistiky. 25. září 2024. Dostupné online.
  3. Nejsušší město Ruska? PPF tu investovala 60 milionů eur. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2013-07-27 [cit. 2022-04-19]. Dostupné online. 
  4. Астраханский порт построят при поддержке немецких инвесторов. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-06-01]. Dostupné online. (rusky) 
  5. Boris Mikhailovich Kustodiev, 1878–1927 – UK Disability History Month [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Darya Pishchalnikova. Doping Wiki [online]. [cit. 2023-02-28]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9