Vochov
Vochov (německy Wochow) je vesnice v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Obec je vzdálena vzdušnou čarou sedm kilometrů od středu Plzně směrem na severozápad, historický střed obce (správní budova) se nachází 356 metrů. V blízkosti obce protéká řeka Mže. V obci žije přibližně 1 600[1] obyvatel. Vochov leží na silnici II. třídy č. 05 (na 8 km od Plzně odbočka vlevo), která byla, až do otevření dálnice D5 v roce 1997, hlavní silnicí z Plzně na hraniční přechod Rozvadov. Vochovem vede také hlavní železniční trať Plzeň–Cheb (zastávka Vochov). NázevMístní jméno Vochov vzniklo zřejmě z výrazu Vochův dvůr (osobní jméno Voch bylo staročeskou zkratkou jmen začínajících na Vo-, jako například Vojtěch, Vojslav, Volimír apod.). HistorieKrajina okolo ústí Vochovského potoka do řeky Mže byla osídleno už v různých obdobích pravěku, jak to dokládají archeologické nálezy (Vochovská venuše, rondely aj.). První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1318, kdy žaloval Bohuslav z Vejprnic u pražského soudu na Miroslava z Vochova, že oblehl vejprnickou tvrz. Příslušník téhož rodu Jan Miroš z Vochova se v druhé polovině 15. století stává členem poselství krále Jiřího z Poděbrad, které putovalo k předním evropským královským dvorům. V roce 1459 se stal purkrabím strakonického hradu. Na náhrobníku (Strakonice – městský kostel) je dodnes patrný plný znak vochovských vladyků – na kolčím štítě je jako erbovní znamení kruh. Z téhož erbu vychází dnešní podoba obecního znaku. Za druhé světové války byla jižně od vsi vybudována maketa Škodových závodů, aby posloužila jako klamný cíl pro spojenecké bombardéry. Obyvatelstvo
Obecní správaMezi lety 1869–1950 Vochov byl obcí v okrese Plzeň (1869–1930) a později v okrese Plzeň-okolí. V letech 1961–1966 patřil jako část obce ke Křimicím a od 1. ledna 1967 je opět samostatnou obcí.[5] Obecní symbolyZnak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 11. května 2006.[6] Rodáci
OdkazyReference
Externí odkazy
|