Bohy
Bohy jsou obec v severovýchodní části okresu Plzeň-sever. Obec je součástí Mikroregionu Kralovicko a žije zde 121[1] obyvatel. NázevNázev vesnice je odvozen ze staročeského příjmení Bóh ve významu ves Bohů, tj. členů Bohovy rodiny. V historických pramenech se název vsi objevuje ve tvarech: Bozech (1227), Bozes (1233), zbohy (1542), Zbuohy (1543) a Bohy (1597, 1785, 1838).[4] HistoriePrvní písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1228, kdy byly Bohy uvedeny v majetku ženského benediktinského kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Od 13. století se Bohy na čtyři století staly součástí panství hradu Krašov. Během husitských válek okolo roku 1424 a 1430 byla vesnice zcela zničena. V roce 1529 koupil od poručníků nezletilého Jetřicha mladšího Bezdružického z Kolovrat krašovské panství i s Bohy Mikuláš Sviták z Landštejna za 3 250 kop míšeňských grošů. Během třicetileté války byla ves opětovně zpustošena – z pěti usedlostí zbyla jediná. Ves byla pozvolna obnovena a v polovině 17. století v ní stálo šest usedlostí. Roku 1678 prodal Norbert Adolf Miseroni z Lisonu, poslední světský pán Krašova, ves Bohy i s krašovským panstvím plaskému klášteru, v jehož majetku ves zůstala až do zrušení kláštera v roce 1785. Až do začátku dvacátého století docházely děti z vesnice do školy v Kozojedech. Teprve v roce 1910 obec postavila školní budovu, ve které začala fungovat jednotřídní obecná škola, do níž chodily také děti z Rakolusek. Dopravní spojení po roce 1900 usnadnila nově postavená silnice z Brodeslav do Rakolusek, ale silnice do Krašova byla vybudována až koncem dvacátých let 20. století. Elektrifikace vesnice proběhla koncem třicátých let 20. století a ve stejné době fungovala obecní knihovna se sto svazky.[5] Přírodní poměryVes leží osm kilometrů jihovýchodně od Kralovic v nadmořské výšce 368 metrů na svažitém začátku ostrohu obtékaného řekou Berounkou z jihu, východu a severu. Ves sousedí se vsí Rakolusky na jihovýchodě, s Kozojedy na západě a na severozápadě se vsí Brodeslavy. Bohy se ležely u hranic přírodních parků Horní Berounka a Hřešihlavská na levém břehu řeky Berounky, které byly nahrazeny přírodním parkem Berounka. Vesnicí vede cyklotrasa č. 2263. ObyvatelstvoPo vzniku Československa dvě třetiny obyvatel přestoupily od římskokatolické církve (Bohy patřily k farnosti Kozojedy) k církvi československé.[5]
Obecní správaPo zrušení patrimoniální správy se Bohy 1. ledna 1850 staly obcí v politickém a soudním okrese Kralovice, ke které do roku 1922 patřila osada Rakolusky. Obecní úřad v Bozích ukončil činnost v květnu 1945 a byl nahrazen místním národním výborem.[5] V letech 1961–1990 byla vesnice součástí obce Kozojedy a od 24. listopadu 1990 je samostatnou obcí. Dne 8. listopadu 2016 byly obci uděleny znak a vlajka.[8] Části obce
V katastrálním území Bohy stojí také hospodářský dvůr Rohy. StarostovéStarosty obce byli:[5]
PamětihodnostiNa protáhlé návsi stojí u silnice zděná čtyřboká kaple se sanktusníkem obklopená košatými stromy, před ní kamenný pamětní kříž. Z lidové architektury vyniká usedlost č. 10, roubená chalupa č. 11 a statek č. 14, roubený patrový špýchar v č. E27 přenesený z Kopidla. U silnice na Rohy stával kruhový smírčí kámen s tlapatým křížem, v roce 2002 byl však poškozen silničáři a následně odstraněn, dnes na jeho místě stojí replika. Hospodářský dvůr Rohy z 16. století byl založen pány z Kolovrat, za svou dnešní barokní podobu vděčí přestavbě provedenou plaskými cisterciáky. V areálu je hodnotná především hlavní budova a kamenná stodolou s tesanými portály se znaky plaského kláštera z roku 1735. Západně od dvora roste památný Rožský dub. Pod zříceninou hradu Krašov se v údolí Berounky nalézá areál čp. 18 bývalého mlýna U Nováků s unikátní barokní mlýnicí, při cestě k němu stojí taktéž barokní socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1743. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|