Kožlany

Kožlany
Kostel sv. Vavřince
znakvlajka
Lokalita
Status	město
Pověřená obec	Kralovice
Obec s rozšířenou působností	Kralovice (správní obvod)
Okres	Plzeň-sever
Kraj	Plzeňský
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°59′38″ s. š., 13°32′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 546 (2024)[1]
Rozloha	29,10 km²[2]
Nadmořská výška	442 m n. m.
PSČ	331 44
Počet domů	560 (2021)[3]
Počet částí obce	5
Počet k. ú.	5
Počet ZSJ	5
Kontakt
Adresa městského úřadu	Pražská 135 331 44 Kožlany info@kozlany.cz
Starosta	Václav Kratochvíl
Oficiální web: www.kozlany.cz
Kožlany
Další údaje
Kód obce	559067
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kožlany jsou město severovýchodně od Kralovic v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Pod Kožlany spadají čtyři vesnice: Hedčany, Dřevec, Buček a Hodyně. Ve městě včetně jeho částí žije přibližně 1 500^[1] obyvatel, z toho asi 1 200 obyvatel bydlí přímo v Kožlanech.

Název města je odvozen ze jména Kozel ve významu ves lidí Kozlových. V historických pramenech se název objevuje ve tvarech: Coslan (1238), Cozlan (1251, 1278–1296), Cozlanum (1313), Kozlan (1332, 1352 až okolo roku 1405), kozlan (1419, „v mčku Kozlanech“ (1574), Kozlan (1588), Kozlany (1588) a Kožlany (1603, 1654).^[4] Na začátku roku 1924 bylo město přejmenováno z Kozlany na Kožlany.

Historie Kožlan se začíná psát pravděpodobně za doby Přemysla Otakara I., který zde nechal postavit lovecký dvorec. Kolem roku 1230 Kožlany od královské komory koupil plaský cisterciácký klášter. Václav I. již v roce 1238 získal ves zpět výměnou za ves Žihli. Karel IV. povýšil Kožlany na městečko s právem trhu majestátem dne 12. srpna 1351. Současně s tím je přičlenil ke královskému hradu Křivoklátu. Jošt z Gusidle dostává později Kožlany darem od krále Jiřího z Poděbrad. Za císaře Rudolfa II. patří město ke královském hradu Zbirohu. V průběhu třicetileté války, a taktéž při požárech v letech 1768, 1773 a 1789, Kožlany velice utrpěly.

Dne 28. května 1884 se v obci narodil budoucí prezident Československé republiky Edvard Beneš.

Kožlany sousedí na západě s městem Kralovice, na severozápadě s Hradeckem, na severovýchodě s Břežany, na východě s Hedčany, na jihovýchodě s Černíkovicemi a na jihu s Dřevcem. Na sever od města začíná přírodní park Jesenicko. Severovýchodně od města na ostrožně nad soutokem Javornice a Hradeckého potoka jsou zbytky středověkého hradu Angerbach. Na severovýchodním okraji města je fotbalové hřiště a Vožehův rybník, lidově Vožehák, s rekreačním střediskem.

• Kožlany
• Buček
• Dřevec
• Hedčany
• Hodyně

Od 30. dubna 1976 do 23. listopadu 1990 k městu patřila i Černíkovice.

Když král Vladislav II. obnovoval v roce 1472 povýšení Kožlan na městečko, dal jim zároveň i znak. Vodorovně rozdělený štít nese v horní polovině bílého kozla s černými chlupy od pasu nahoru. Kozel má rohy obrácené vpřed, na předních nohách železné rukavice a v nich drží válečnou sekeru. V dolní polovině jsou střídavě malované čtyři diagonální pruhy, dva bílé a dva modré.

Městem vede silnice II/229 a kolem západního cípu železniční trať Rakovník–Mladotice, na které se nachází zastávka Kožlany.

• původně gotický kostel sv. Vavřince, barokně upravený v 18. století
• socha svatého Josefa a socha Madony u předsíně kostela
• socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1737 východně od kostela
• radnice čp. 135
• bývalý hostinec u pivovaru čp. 278 slouží jako městská knihovna
• dům s bývalou hrnčířskou dílnou čp. 299
• dům čp. 101 (rodný dům Edvarda Beneše)
• areál židovského hřbitova
• stará škola (městské muzeum a infocentrum)

• Václav Kopta (1845–1916), houslový virtuos, hudební pedagog ve Filadelfii v USA
• Josef Čapek (1856–1925), předseda pařížského Sokola
• Josef Klír (1860–1916), malíř
• Václav Beneš (1865–1919), pedagog, publicista a politik
• Ferdinand Seidl (1875–1915), novinář a politik
• Vojtěch Beneš (1878–1951), politik a spisovatel
• Edvard Beneš (1884–1948), československý prezident^[5]
• Miloš Vacík (1922–1999), básník

• Josef Holý (1853–1931), varhaník, hudební skladatel^[6]
• Bohumil Konečný (1918–1990), akademický malíř a ilustrátor
• Václav Levý (1820–1870), sochař, zakladatel „moderního“ českého sochařství a učitel sochaře Josefa Myslbeka

• BUKAČOVÁ, Irena; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa, 2001. 206 s. ISBN 80-86125-23-8. 
• ČAREK, Jiří. Městské znaky v českých zemích. Praha: Academia, 1985. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Kožlany na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Kožlany ve Wikislovníku
• Kožlany v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• Židovská cesta na Plzeňsku: Kožlany

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.