Obora (okres Plzeň-sever)
Obora je vesnice ve střední části okresu Plzeň-sever, dva kilometry východně od Kaznějova. V celé obci žije 599[1] obyvatel. Ves je součástí Mikroregionu Dolní Střela. HistorieAsi sto metrů severně od Obořické hájovny je v lokalitě s pomístním názvem U Studánek archeologickým výzkumem doložené pravěké výšinné sídliště z doby halštatské, které mělo rozlohu asi tři hektary. Kromě zbytků mazanice byly nalezeny zlomky keramiky a křemencová čepelka.[4] První písemná zmínka o Oboře je na listině datované okolo roku 1175, kterou kníže Soběslav II. daroval ves cisterciáckému klášteru v Plasích. V roce 1350 vystavěl klášter ve vsi kostel zasvěcený Archandělu Michaelovi. Na počátku husitských válek v roce 1421 získal Oboru spolu s dalšími vesnicemi od krále Zikmunda katolický pán Bedřich z Kolovrat na Libštejně. Za držení Kolovraty se Obora stala součástí kaceřovského panství, které po smrti Albrechta z Kolovrat vyplatil roku 1513 plaský opat Jan. Panství, a s ním i Obora, bylo znovu zastavována. Roku 1543 se stal majitelem Obory a dalšího klášterního majetku Florián Gryspek, po jeho smrti na jaře roku 1588 se o panství podělili jeho synové. V roce 1558 bylo uváděno v Oboře čtrnáct usedlostí. Gryspekové z Gryspachu drželi panství až do konfiskace jejich majetku Ferdinandem II. v době pobělohorské. Opat plaského kláštera požádal císaře o navrácení dřívějších klášterních statků a Obora se vrátila do majetku plaského kláštera. Třicetiletou válku přečkalo jen sedm usedlostí. Za opata Evžena Tyttla byl barokně přestavěn kostel svatého Archanděla Michaela a o dva roky později k němu byla přistavěna věž, na které se dochoval znak opata. Po zrušení kláštera roku 1785 přechází Obora s další majetkem do správy Náboženského fondu, od kterého bývalé klášterní kupuje ve veřejné dražbě Klemens Wenzel kníže Metternich. Rod Metternichů je v Oboře vrchností až do zrušení patrimoniální správy v roce 1850. V okolí vesnice se těžilo černé uhlí. První důl byl otevřen Františkem Ptuškem v místech zvaných Vatinka a Spálenka v roce 1810. V osmdesátých letech 19. století u Obory fungoval černouhelný důl Hýra. Jeho majitelem byl Adolf Hýra, který se už roku 1875 v okolí podílel s Janem Fitzem na těžbě kaolinu. Mladší důl Julius založil roku 1920 Josef Strádal. Těžba uhlí v něm probíhala v letech 1921–1925 v hloubce do padesáti metrů ze sloje o mocnosti 0,8–1,2 metru. Uhlí se z dolu Julius odváželo ke kaznějovskému nádraží.[5] ObyvatelstvoV současné době je v obci Obora přihlášeno k trvalému pobytu 512 osob (k 9.3.2015) Hlavním aktivním sdružením v obci je Sbor dobrovolných hasičů Obora, který čítá přes 200 členů. Může se pochlubit výbornými umístěními na okresních, krajských i celorepublikových soutěžích. Členové si vlastní silou vybudovali nové závodiště pro požární sport a velkou měrou se zapojili i do rekonstrukce požární nádrže (koupaliště).
OkolíObora sousedí na severu s Nebřezinami, na východě s Dobříčí, na jihovýchodě s Jarovem, na jihu s hospodářským dvorem Býkovem a dále Hromnicemi, na jihozápadě s Horní Břízou a na západě s Kaznějovem. Reference
Literatura
Externí odkazy
|