Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Horní Bříza

Horní Bříza
Letecký pohled na Horní Břízu
Letecký pohled na Horní Břízu
Znak města Horní BřízaVlajka města Horní Bříza
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecTřemošná
Obec s rozšířenou působnostíNýřany
(správní obvod)
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel4 191 (2024)[1]
Rozloha14,55 km²
Katastrální územíHorní Bříza
Nadmořská výška367 m n. m.
PSČ330 12
Počet domů671 (2021)[2]
Počet částí obce1
Počet k. ú.1
Počet ZSJ1
Kontakt
Adresa městského úřaduTřída 1. máje 300
330 12 Horní Bříza
podatelna.mu@hornibriza.cz
StarostaDavid Kapr
Oficiální web: www.hornibriza.eu
Horní Bříza
Horní Bříza
Další údaje
Kód obce558885
Kód části obce42633
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Horní Bříza (německy Ober Birken) je město v okrese Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Žije v něm přibližně 4 200[1] obyvatel. Město je obklopeno lesy a protéká jím řeka Bělá. Z jihu na sever vede na východním okraji města železniční trať Plzeň–Žatec. Kromě železničního spojení má město autobusové spojení s Plzní i dalšími městy a obcemi v okolí. V Horní Bříze se nachází Masarykova základní škola, Střední škola Horní Bříza a dvě mateřské školy. Rozvoj města je od konce 19. století spojen s těžbou a zpracováním kaolinu.

Historie

Středověk

Ves Březí je historicky doložena v letech 1180–1182. Asi o 40 let později ji kníže daroval Ratmírovi ze Skviřína a ten odkázal plaskému klášteru, aby si zajistil spásu duše. Darování potvrdil roku 1232 král Václav I. Osud Březí byl tak na staletí svázán s plaským klášterem.

V roce 1366 se objevuje první zmínka o sousední vsi Čermné, oddělené od Březí potokem. V Březí na pravém břehu bylo 9 lánů, v Čermné na levém břehu 12 lánů. Opat Mikuláš tehdy zavedl zákupní právo, podle kterého měli poddaní právo zůstat na své usedlosti, pokud řádně odváděli naturální a peněžité dávky, případně robotu. Od doby husitských válek byl plaský klášter nucen svůj majetek zastavovat a obě vsi často měnily majitele. Albrecht z Kolovrat udělil vsím roku 1499 právo odúmrti a právo svobodného stěhování. Roku 1539 se majitelem stal Florián Gryspek z Gryspachu, který na svých statcích vydal Řád selský čili Artikulové soudní a v roce 1558 nechal sepsat první urbář – knihu, kde byl zaznamenán veškerý majetek panství i poddaných a jejich povinností. Březí postupem času splynulo s Čermnou.

Novověk

Vzhled obce se po staletí neměnil. I podle Tereziánského katastru z roku 1718 bylo v Březí celkem dvanáct sedláků, hajný a kovář. Za panování Josefa II. byl klášter zrušen, majetek převzala náboženská matice a od ní ho roku 1826 koupil kníže Václav Kliment Metternich. V roce 1839 byla postavena kaplička a zavedeno číslování domů. Průmysl začal pronikat i do těchto zemědělských krajin. Na Horách byly vitriolové hutě, sirné hutě a v roce 1819 se na Čabalkách začalo těžit uhlí. V roce 1848 se Hořejší Březí stalo samostatnou obcí s vlastní samosprávou. Prvním starostou byl Václav Matějovec. V té době tu bylo 27 domů a 259 obyvatel.

V roce 1865 obec zachvátil velký požár, který změnil její tvář. Kvůli požáru zde několik požárem postižených sedláků vystavělo u žilovské silnice společnou cihelnu. Další důležitá událost nastala v roce 1871, protože se začala stavět Plzeňsko-Březanská dráha, která procházela i Horní Břízou. Dráhu budovala soukromá společnost v čele s Antonínem ze Starchů, knížetem Metternichem, hrabětem Černínem a hrabětem Lažanským z Manětína. O dráhu mnoho místních zájem neprojevilo a tak i kvůli snaze společnosti mít stanici co nejblíže polesí dráha celou obec téměř míjela. Mnozí proto také dráhu se stanicí vzdálenou 2,5 km od obce ignorovali.

Výrazný zlom však nastal až v letech osmdesátých, kdy tu byl objeven kaolin. Roku 1882[3] začal v polesí Toku těžit kaolin významný rokycanský podnikatel a báňský odborník Johann Fitz. Postavil plavírnu a v roce 1886 zavedl i výrobu keramického zboží. Stal se tak zakladatelem podniku, který si přes sto let udržoval dominantní postavení v keramickém průmyslu. Obec v té době měla 43 domů a 349 obyvatel se začala rychle rozrůstat. Pro dělníky a úředníky se stavěly domy, budovaly se silnice a vznikaly nové živnosti. Roku 1889 byla otevřena nová škola, později pošta, zdravotní středisko, četnická stanice a postaveno bylo i nové nádraží. Roku 1890 cihelna vystavěná sedláky zanikla ale po první světové válce v roce 1920 stavitel Karel Prach pocházející z Příšova cihelnu rekonstruoval a vybudoval moderní cihlářský podnik. V roce 1903 byla zbourána původní železniční stanice, ale téhož roku byl dokončena nová budova zastávky – čp. 28, nicméně v současné době je již budova samotná dlouho mimo provoz. Dne 16. září 1906 byl založen sbor dobrovolných hasičů. V roce 1943 byla postavena druhá železniční zastávka (Horní Bříza zastávka).[4]

Přírodní poměry

Město je na východě obklopeno lesy a na západě převažují pole a louky. Horní Bříza leží asi patnáct kilometrů severně od Plzně. Na západě od obce leží Žilov, na severozápadě Trnová, na severu Kaznějov dále severovýchodně je Obora, na východě sousedí s Horní Břízou Hromnice, jihovýchodě je to Česká Bříza, na jihu Třemošná a Záluží a na jihozápadě Ledce. V okolí lze také objevit paleontologické nálezy a prochází zde i naučná stezka Horní Bříza.

Geologie

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů[6]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Obyvatelé 328 349 451 624 884 1 327 1 617 1 752 2 087 2 323 3 122 4 007 4 487 4 356 4 105
Domy 36 43 55 74 91 129 206 305 349 423 472 567 592 630 671

Znak a vlajka

Znak ve tvaru štítu s červeným „kůlem“, v levém poli bříza a v pravém zeleno-bílá (popř. stříbrná) šachovnice. Vlajka je tvořena třemi vodorovnými pruhy – bílý, červený, zelený v poměru 2:1:2, poměr šířky k délce je 2:3.

Doprava

Městem vede železniční trať Plzeň–Žatec, na které se nachází stanice Horní Bříza.

Muzea

Pamětihodnosti

  • Kaplička svatého Petra
  • Pomník obětí druhé světové války na hřbitově
  • Pamětní deska TGM

Partnerská města

Další fotografie

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  3. http://geologie.vsb.cz/loziska/suroviny/keramika.html [online]
  4. http://www.minulost.unas.cz/ Archivováno 29. 10. 2014 na Wayback Machine. [online].
  5. a b c Geologická mapa. www.geology.cz [online]. Dostupné online. 
  6. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [PDF online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2020-10-30]. Kapitola Okres Plzeň-sever. Dostupné online. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya