|
Přerov
Přerov (německy Prerau) je statutární město v Olomouckém kraji, leží 21 km jihovýchodně od Olomouce v Hornomoravském úvalu na řece Bečvě, nachází se přibližně 200 m nad mořem a má rozlohu 58,48 km². Žije zde přibližně 42 tisíc[1] obyvatel. Do roku 2002 byl Přerov sídlem okresního úřadu okresu Přerov. Statutárním městem je od 1. července 2006. Město je důležitou dopravní křižovatkou. Spolu s Olomoucí, Prostějovem, Šumperkem a Hranicemi tvoří průmyslovou a ekonomicky nejsilnější část Olomouckého kraje. Je sídlem mnoha významných průmyslových podniků (PRECHEZA, PSP Machinery, Meopta, Kazeto a další). Přerov byl také městem vojenským, sídlila zde 23. základna vrtulníkového letectva Edvarda Beneše. Část historického jádra města (Horní město) je od roku 1992 městskou památkovou zónou. Někdejší podhradí se označuje jako Dolní město.[4] Nachází se zde vykopávky značného množství mamutích kostí, naleziště tábořišť lovců mamutů z doby před 27 – 26 tisíci lety se nachází na místě zvaném Skalka. Bývá tak nazýván městem mamutů.[5] Ovšem je také nazýván městem Blahoslavovým a Komenského.[zdroj?] NázevJméno města je totožné se starým slovem prěrov ("příkop", též "rybník, tůň, bažina").[6] HistorieLovci mamutůÚzemí města Přerova bylo osídleno již v mladší době kamenné, důkazem jsou významné archeologické nálezy, především sídliště lovců mamutů v městské části Přerov-Předmostí. S růstem významu obchodu se sídelní jádro přesunulo na levý břeh řeky Bečvy. Touto částí procházely obchodní stezky, pravděpodobně šlo o místo toku řeky a dnešního Horního náměstí.[zdroj?] Středověk a novověkNa území Přerova se nacházelo již v době okolo roku 840 velkomoravské hradiště, které mělo oblastní význam, později i raně středověké hradiště.[7] První písemná zmínka o Přerovu jako městu pochází z roku 1141 (po 30. červnu 1131) v listině olomouckého biskupa Jindřicha Zdíka, ve které je přerovský hradní velkofarní kostel svatého Jiří zmiňován mezi sedmi nejdůležitějšími (křesťanskými) kostely na Moravě.[zdroj?] .jpg) Dne 28. ledna 1256 byl Přerov povýšen králem Přemyslem Otakarem II. na královské město, jímž byl až do roku 1487.[zdroj?] Historie Přerova je také úzce spjata s rody Pernštejnů a Žerotínů, i s působením evangelické církve zvané Jednota bratrská, ke které náleželi významní učenci jako přerovský rodák Jan Blahoslav a Jan Amos Komenský.[8] Komenský zde vystudoval bratrskou školu a posléze zde také čtyři roky vyučoval. V roce 1636 na zdejším zámku zemřel Karel starší ze Žerotína.[zdroj?] Návrší nad Přerovem – zvané Švédské šance – je také archeologicky cennou a v regionu ojedinělou lokalitou s dochovanými relikty opevnění zbudovaného švédským vojskem v srpnu roku 1643.[zdroj?] Prudký rozvoj města nastal po vybudování hlavní železniční trati z Vídně do Olomouce (1841) a později dále do Prahy a Bohumína. Výstavba postupovala rychle kupředu, takže již 1. září 1841 do Přerova přijel první vlak.[zdroj?] Druhá světová válka a poválečné obdobíNa konci druhé světové války bylo ve městě násilně potlačeno Přerovské povstání. Krátce po skončení války následoval masakr na Švédských šancích, kde Slovák Karol Pazúr nechal v roce 1945 postřílet na tři stovky nevinných karpatských Němců, převážně žen a dětí.[9] U vlakového nádraží stojí památník na den 19. června 1945, kdy tento masakr začal.[zdroj?]  Významným obdobím byla pro Přerov éra budování socialismu, kdy se výrazně zvýšil počet obyvatel a z města se stalo významné průmyslové centrum. V 70. letech 20. století docházelo postupně k hospodářskému rozmachu hlavně v potravinářském a strojírenském průmyslu. Počet obyvatel se zvýšil až skoro k 50 tisícům, což pomohlo k posílení dalších odvětví, jako rozvoj lehkého průmyslu jemné mechaniky a optiky, v neposlední řadě také expanzí chemického průmyslu.[zdroj?] Po roce 1989Přerované protestovali ve městě a někteří z nich přijeli podpořit stávkující studenty na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci. Disidenti a chartisté se ale už dávno před Listopadem scházeli v domě Vladimíra Hučína. Samotné stávkování bylo velmi zmatené. Zatímco na první demonstraci se skandovalo „Ať žije KSČ!“, povel k zahájení druhé dal zpěvák Pavel Novák. A na ní se pro změnu ozývalo: „Ať žije Fórum!“. Doba byla hodně zmatená.[10] Přerované byli bezprostředně po událostech 17. listopadu velmi skeptičtí a mnozí ani nevěřili, že vůbec dojde ke změnám.[10] Dne 7. července 1997 bylo město Přerov postiženo katastrofální povodní.[zdroj?] Městská samosprávaSouvisející informace naleznete také v článku Seznam představitelů Přerova.
Od roku 2006 je Přerov statutárním městem, v jehož čele stojí primátor. Městskou samosprávu představuje zastupitelstvo s 35 členy.[11] Po komunálních volbách roku 2018 byl zvolen primátorem Petr Měřínský z hnutí ANO. Koalici utvořily tyto subjekty: hnutí ANO, ODS a uskupení KDU-ČSL+TOP 09. Koalice disponovala těsnou většinou 18 z 35 zastupitelů.[zdroj?] Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[12] Sousedními obcemi sídla jsou Radslavice, Rokytnice, Grymov, Troubky, Tučín, Věžky, Želatovice, Zábeštní Lhota, Beňov, Kokory, Lhotka, Nelešovice, Prosenice, Sobíšky, Tršice, Buk, Bochoř a Horní Moštěnice. ObyvatelstvoPočet obyvatelPočet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Přerov včetně těch místních částí, které k němu v konkrétní době patřily. Nejvyšší hodnoty dosáhl v roce 1990, od té doby má klesající trend. K 1. lednu 2022 v 1. správním obvodu města (Přerov a bezprostřední okolí) žije 46 024 obyvatel (+1196 cizinců). Počet veškerých obyvatel spadajících pod Přerovské úřady (±10 km od města) je 78 468 obyvatel (+1724 cizinců).[13]
Struktura populace
Národnostní složení obyvatel PřerovaObyvatelstvo bylo tradičně české, německé, židovské a slovenské národnosti, avšak po vytvoření československé národnosti a po dějích druhé světové války německé a židovské obyvatelstvo až na pár rodin téměř vymizelo.[zdroj?]
Doprava Dálnice
Silnice
Železnice Přerov je důležitým dopravním uzlem ve státním i evropském železničním systému. Setkávají se zde tratě Česká Třebová – Přerov, Přerov–Bohumín Přerov–Břeclav a Brno–Přerov. Traťový úsek Břeclav–Přerov–Bohumín je ovšem také součástí II. tranzitního koridoru (VI. evropský železniční koridor). Přes železniční stanici Přerov jezdí mezistátní spoje z Vídně a Budapešti do Varšavy a zpět, které v Přerově zastavují. Přímé spojení je tak zajištěno do celé řady evropských měst. Důležité spoje ze směru Ostrava – Hranice směrem na Olomouc však Přerov objíždějí po spojce mezi stanicemi Prosenice a Dluhonice. Městská dopravaVe městě je centrální autobusové nádraží, ze kterého vyjíždějí jak regionální, tak i dálkové linky. Městskou hromadnou dopravu zabezpečovala Arriva Morava. Autobusy MHD jezdí na 11 linkách,[16] přičemž byla zavedena nízkopodlažní linka pro osoby s omezenou schopností pohybu. Vodní doprava V současné době[kdy?] není v území vodní doprava provozována. Severně od města je stabilizována trasa plavebního kanálu Dunaj–Odra–Labe. V blízkosti Přerova se s umístěním přístavu zatím neuvažuje, jsou zde navrženy pouze tři plavební komory.[zdroj?] Letecká dopravaLetiště Přerov je umístěno asi 2,5 km jihozápadně od okraje města Přerova. Po roce 1989 postupně docházelo k omezením letů a k organizačním změnám v armádě, jež mimo jiné umožňovalo trasování dálnice D1 západně od Přerova.[zdroj?]  Od roku 1952 je letiště vybaveno 2 600 m dlouhou přistávací betonovou drahou a byla zde vybudována jedna z nejmodernějších řídících věží. Letiště sloužilo Armádě ČR jako helikoptérová základna a v malé míře bylo využíváno i pro nevojenské účely. Pravidelná letecká doprava zde není provozována. Vzhledem k přesunu vrtulníkové základny do Náměště nad Oslavou v roce 2008 byly projednávány možnosti využití areálu. Předpokládalo se, že by došlo k vybudování veřejného mezinárodního letiště pro letadla se vzletovou hmotností až do 70 tun, což se ale mělo odvíjet od posouzení ekonomičnosti provozu letiště včetně nutných investičních a provozních nákladů. Pro případný rozvoj letecké dopravy jsou z hlediska koordinace s ostatními druhy dopravy a ostatními funkcemi v území vytvořeny potřebné prostorové podmínky.[zdroj?] ŠkolstvíJediná vysoká škola v České republice s hlavním zaměřením na logistiku je přerovská soukromá Vysoká škola logistiky (bakalářské, magisterské a MBA studium).[17] Dále se zde nachází soukromá vyšší odborná škola zdravotnická. Ze středních škol se ve městě nachází např. čtyřleté a šestileté jazykové Gymnázium Jana Blahoslava, čtyřleté a osmileté všeobecné Gymnázium Jakuba Škody, střední průmyslová škola, střední zemědělská škola, střední zdravotnická škola, střední pedagogická škola, obchodní akademie, střední škola gastronomie a služeb, střední škola technická a střední škola praktická.[zdroj?]  Ve městě se nachází osm základních škol zřizovaných městem, dvě soukromé základní školy a jedna základní škola zřizovaná Olomouckým krajem.[zdroj?] Dále je zde jedenáct mateřských škol zřizovaných městem, čtyři soukromé mateřské školy, jedna církevní mateřská škola a jedna mateřská škola zřizovaná Olomouckým krajem. V Přerově se dále nachází také městské jesle a dětské skupiny.[zdroj?] PamětihodnostiSouvisející informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Přerově.
Historické centrum města se nachází okolo Horního náměstí – lze zde nalézt domy z 15. století. Poblíž se nachází přerovský zámek, renesanční čtyřkřídlý zámecký objekt z první čtvrtiny 17. století, vybudovaný na místě původního hradu, jehož věž má románský původ. Lze si prohlédnout i zbytky městských hradeb. V zámku je umístěno Muzeum Komenského vzniklé zásluhou Františka Slaměníka již v roce 1888. V muzeu jsou stálé expozice týkající se archeologie Přerovska, ukázky školních tříd z různých období, památník Jana Amose Komenského, národopisu Hané a Záhoří, entomologie, mineralogie atd.[zdroj?] Dále se ve městě nachází např.:
 MamutovNa severu města v Předmostí byla objevena rozsáhlá archeologická naleziště, z nichž nejstarší obsahují cenné nálezy z dob lovců mamutů. U odborníků vzrostl v poslední době zájem o předmostské nálezy z doby slovanské, když tam byly objeveny další části rozsáhlého pohřebiště, známého již z výzkumů Martina Kříže na konci 20. století. Dlouho zůstal téměř bez dokladů z období slovanského osídlení levý břeh Bečvy v Přerově, avšak několik nových nálezů změnilo i tuto situaci. Máme k dispozici více nálezů starších, ale dosud nezveřejněných i nálezů nových, které ukazují, že na území nynějšího města a v jeho nejbližším okolí probíhal život i v jiných údobích pravěku než ve starší době-kamenné a v době slovanské. Tomuto se věnuje i naučná vlastivědná Stezka lovců mamutů vedoucí z Předmostí nad „přerovskou rokli“, kolem přírodního amfiteátru, přes školní kopec, na kterém je i Památník lovců mamutů a odkud je krásný výhled na Přerov. Nedaleko odtud se nalézá i lom Žernava a dále po stezce Přerovská rokle a socha mláděte mamuta Toma. Posledním bodem stezky je vyhlídka na Přerov tentokrát z Čekyňského kopce.[zdroj?] .jpg) ŽebračkaSeverovýchodně od města se nachází národní přírodní rezervace Žebračka. Rezervace je rozdělena silnicí Přerov-Prosenice na dvě téměř stejně velké části. Severovýchodní částí NPR protéká umělý vodní tok – mlýnský a elektrárenský náhon Strhanec, který za dobu své existence již získal přírodě blízký charakter. NPR Žebračka leží v údolní nivě řeky Bečvy, podloží je tvořené štěrkopísky pleistocenního až holocénního stáří, které jsou překryty povodňovými hlínami. Reliéf je rovinatý, místy se sníženinami celoročně suchých nebo jen občas zvodňovaných, původně průtočných, říčních koryt (nazývaných „smuhy“). Žebračka představuje unikátní zbytek původně rozsáhlých lužních lesů údolní nivy Bečvy. Dřevinná skladba se v jednotlivých částech lesního komplexu liší, ale vcelku se blíží přirozené skladbě. Zastoupeny jsou rostliny lužního lesa – tvrdého luhu, význačné dřeviny jsou dub letní (Quercus robur), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), jilm habrolistý (Ulmus minor), javor babyka (Acer campestre), jilm vaz (Ulmus laevis), lípa srdčitá (Tilia cordata), střemcha obecná (Prunus padus) s podrostem keřů a především bylinného patra tvořeného typickou květenou lužního lesa, v němž k nejvýznačnějším patří česnek medvědí (Allium ursinum), sasanka hajní (Anemone nemorosa).[zdroj?]  Betonové stromyTyršův most v Přerově přes řeku Bečvu byl vybudován na místě, kde nejpozději od pozdního středověku stávaly mosty různých provedení, které byly mnohokráte obnovovány a opravovány. Poslední silniční most, který na místě stál, byl betonový třípolový klenbový most. Tento most byl v roce 1945 zničen ustupujícími německými vojsky. Na místě bylo později postaveno dřevěné provizorium a posléze, v sedmdesátých létech 20. století, zde byla zřízena ocelová lávka pro pěší. Tento most je osazen betonovými stromy. Stromy mají na výšku pět metrů, i když to tak nevypadá. Jsou ze sklobetonu, což je materiál, který je velmi tvrdý. Uvnitř je pevná konstrukce z rour a celé je to vyplněné betonem. Jeden váží přibližně tunu.[18] Stavby Přerovská magistrála – Průpich městemProjekt dohromady za asi 700 milionu Kč[19] byl zprovozněn v srpnu roku 2022.[20] Tato čtyřpruhová silnice ulevuje přerovské silniční infrastruktuře v centru města, odvádí kamionovou dopravu od centra na západ, kdy kamiony jedoucí od Kroměříže do Olomouce a naopak mohou využívat tento průtah. 1. etapa průtahu, za asi 200 milionů, vede od tř. Gen. Štefánika přes ulici Tovární po ulici Velké Novosady, 2. etapa zahrnuje 500 m dlouhou silniční estakádu k Olomouci za 358 milionů Kč,[21] 900 m dlouhý úsek silnice a už hotový kruhový objezd u Lidlu, který zásadně snížil vytížení silnice Lipnická a Hranická.[zdroj?]  Výškové budovyV Přerově se nachází 20 panelových věžáků z období komunismu. Jde o 14NP sestavy B70-360, nadále na severu města 13NP sestavy V-OS. Výjimkou jsou 2 věžové domy s 12NP. I když tyto budovy nejsou v žádném seznamu výškových budov, tak jde o jedny z nejvyšších sestav panelových domů, co se v socialistické ČSR stavěly, nejvyšší byly V-OS které měly nejvíce 17NP, 12-15NP je celorepublikový standard. Výška těchto domů je okolo 45 m.[zdroj?] Moderní bytová zástavba Boj s nedostatkem bytů v Přerově je dlouhodobá záležitost, i přes fakt, že se ve městě budují nové domy, tak to ani zdaleka nestačí pro naplnění všech kapacit. V Přerově za posledních 20 let vzniklo nespočet bytových domů, např. bytové domy na nábřeží Protifašistických bojovníků, bytové domy ul. Seifertova, bytové domy ul. Kozlovská, BD ul. Čechova 33 a další.[zdroj?] Nový BD Vesna na ulici Seifertova byl postaven v letech 2022–2024[22], nabízí 33 bytových jednotek.[23] Domov AlzheimerDomov Alzheimer vznikl přestavbou bývalé budovy Chemoprojektu, která chátrala v centru města. Objekt slouží osobám s Alzheimerovou demencí. Stavba započala v polovině roku 2021 a byla dokončena v dubnu roku 2023.[24] Je to další ze zdravotnických a sociálních center ve městě, již se zde nachází nemocnice založena roku 1905 s 16 budovami,[25] poliklinika v centru města a 2 domy s pečovatelskou službou.[zdroj?]  Sociální služby města PřerovaSlužby a činnosti provozuje organizace Sociální služby města Přerova, p. o. v zařízeních:
ObchodyObchodní galerie Přerov OC Galerie Přerov je projekt za 400 milionů Kč.[26] Byla otevřena v září roku 2016. Nachází se v ní přes 60 obchodů, rozkládá se na ploše 13 000 m² a na střeše se nachází parkování pro rezidenty i návštěvníky s celkovou kapacitou 300 parkovacích míst. Stavba nahradila 40 let starý Prior již v nevyhovujícím statickém stavu. V původním plánu obchodního centra bylo využití skeletové konstrukce Prioru.[zdroj?] S1 centrum Přerov S1 centrum je nákupní park v Přerově na Lipnické ulici. Nachází se zde přes 40 obchodních jednotek. Rozšířen byl na konci kalendářního roku 2022. Zastavěná plocha je 17 916. Součástí nákupního parku je i parkoviště.[zdroj?] Obchodní centrum Kasárna PřerovNákupní centrum bylo postavené na území bývalých kasáren v Přerově v roce 2017. Celková nájemní plocha nabízí 2500 m².[zdroj?] V Přerově se dále nachází hypermarket Tesco, supermarket Tesco, hypermarket Albert, supermarket Albert, tři supermarkety Penny market, dva Kauflandy, dva supermarkety Billa a jeden supermarket Lidl.[zdroj?] SportPřerov se také zapsal do historie světového hokeje: v lednu 2012 spolu se Zlínem hostil Mistrovství světa žen do 18 let, které překonalo rekord v návštěvnosti.[27] V Přerově své zápasy odehrála skupina B. Poté se zde konaly boje o celkově třetí a páté místo na turnaji. České hokejistky se umístily na celkovém šestém místě, když podlehli v boji s finskou reprezentací. Celkově šampionát navštívilo 17 480 diváků, z toho 11 700 v Přerově a 5 780 ve Zlíně. Že Přerov žije hokejem potvrdil i postup do druhé nejvyšší národní soutěže, kam se klub HC Zubr Přerov navrátil v sezóně 2015/16, po dlouhých sedmnácti letech. Doma si Zubři udržují průměr návštěvnosti 2400 diváků na zápas. Své domácí zápasy hrají v Meo Aréně s kapacitou 3000 diváků. Odchovancem klubu je například reprezentant Tomáš Kundrátek. V nejvyšší soutěži hrají volejbalistky VK Přerov, od roku 2020 i hráči klubu amerického fotbalu Přerov Mammoths.[28] Části města Přerov se dělí na 13 číslovaných evidenčních částí. Samosprávné městské části ani obvody nemá.
V 90. letech 20. století se některé části neúspěšně pokusily oddělit:
Osobnosti
Partnerská města
Fotogalerie
OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
.jpg)
.jpg)
