Město Lipník nad Bečvou leží v údolí Moravské brány při řece Bečvě na pradávné obchodní stezce (tzv. Jantarová stezka), spojující nejen sever a jih Moravy, ale procházející Evropou od Baltu k Adrii. Centrum města je městskou památkovou rezervací. Ta byla vyhlášena v roce 1989. Součástí rezervace je více než 100 objektů, které jsou památkově chráněné. Ve velké míře si město zachovalo svou historickou podobu, proto je dnes možné jej považovat za jedno z nejhodnotnějších měst v rámci městských památkových rezervací České republiky.[5] Je zde soustředěno mnoho cenných historických památek, centrum je obklopeno středověkýmihradbami se zachovanými baštami, uvnitř centra jsou měšťanské domy s podloubími, dvě barokní kašny, mariánský sloup, radnice přestavěná ve slohu pozdního empíru. Součástí městské památkové rezervace je i areál zámku.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1238. Z tohoto roku totiž pochází listina, na které jako jeden ze svědků figuruje Valter, farář z Lipníka. Mělo se jednat o markraběcího kaplana a faráře kostela ležícího na markraběcí půdě. To by ovšem znamenalo, že Lipník nebyl zcela bezvýznamnou osadou – vždyť v ní stál kostel s farářem, který měl velice blízko k markraběcímu dvoru.
Další písemná zmínka o Lipníku pochází ze závěti Oldřicha z Hradce z roku 1294, který odkazuje králi Václavu II. mimo jiné i mýto v Lipníku. Další zmínky, respektive již listiny, vážící se přímo k Lipníku pochází z let 1349 a 1378. Dochoval se otisk typáře z roku 1349. Je zachován na pergamenové listině Jana z Kravař z 21. září 1349. Majitel panství v ní potvrzoval prodej dvora ve vsi Trnavě, dnešní Trnávce, lipenskému měšťanovi Pavlovi. Platnost listiny i prodeje byla zcela podle tehdejších zásad stvrzena podpisy svědků a dvěma pečetěmi – Jana z Kravař a města Lipníka s nápisem „Sigillum civium de Lipnik“. Ona zmíněná listina je velice cenným nepřímým dokladem privilegií, která Lipník musel získat před rokem 1349. Možnost pečetit a vlastnit pečetidlo totiž také patřila mezi privilegia, která musela schvalovat vrchnost.[6]
Na území obce přechází dálnice D35 v dálnici D1. Silnice I/35 dále pokračuje ve směru na město, kde se napojuje na silnici I/47 v úseku Přerov – Hranice. Městem dále prochází ze severozápadu silnice II/437 Velký Újezd – Trnávka – Lipník – Bystřice pod Hostýnem a z jihozápadu silnice II/434 Přerov – Nové Dvory – Lipník – I/35. Křižovatka silnic I/47 a II/437 je podle statistik pojišťovny Allianz nejrizikovějším místem českých silnic.[14] V roce 2014 byla tato křižovatka přestavěna na kruhový objezd.[15][16] Silnicemi III. třídy jsou:
III/03557 (Nádražní ulice)
III/43421 Lipník – Hlinsko
III/4371 (vojenský újezd Libavá) – Loučka – Lipník
III/4372 (Tyršova ulice)
III/4373 Bohuslávky – Loučka
III/4374 Loučka – Jezernice
III/4375 Loučka – Podhoří
III/4377 Jezernice – Podhoří – III/44025
Školy
Ve městě se nacházejí čtyři mateřské školy, čtyři základní a čtyři střední školy: Gymnázium, Střední škola elektrotechnická, Střední průmyslová škola stavební a Střední škola a Základní škola Lipník nad Bečvou.
↑Základní informace o městě a jeho historii [online]. [cit. 2024-02-17]. Dostupné online.
↑Štěpán, Jan: Vilém Prinke a znak města Lipníka nad Bečvou z roku 1948, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2012, Přerov 2012, ISBN978-80-87632-00-0
↑PM. Historický kalendář. Poštovní noviny. Září 2017, čís. 17, s. 10.
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné v archivu pořízeném dne 2024-03-06. S. 587.
↑Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005, II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. ISBN80-250-1311-1. S. 46, 209.
BAĎURA, Jan. Vlastivěda moravská. II. Místopis. Lipenský okres. Brno: Musejní spolek v Brně, 1919. 418 s.
Seichterová, Hana; Štěpán, Jan: Vývoj pečetí města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2017, Přerov 2017, s. 5–24. ISBN978-80-87632-46-8.
Seichterová, Hana; Štěpán, Jan: Zlatník Wilhelm Mackmorgem a pečetidlo města Lipníka nad Bečvou z roku 1619, Sborník Státního okresního archivu Přerov 2016, Přerov 2016, s. 5–11. ISBN978-80-87632-37-6.
Seichterová, Hana; Štěpán, Jan. Heraldika města Lipníka nad Bečvou, Sborník Státního okresního archivu Přerov 28/2020, Přerov 2020, s. 33-52. ISBN978-80-87632-70-3.