|
Bečva
Bečva (německy Betschwa, Betsch; polsky Beczwa) je řeka na Moravě. Je největším levostranným přítokem řeky Moravy. Délka toku řeky Bečvy činí 61,5 km. Plocha povodí měří 1620,19 km².[1] Řeka Bečva protéká několika městy: nejvýznamnější z nich jsou Přerov, Valašské Meziříčí, Hranice, ale dále také protéká menšími obcemi jako jsou Poličná, Hustopeče nad Bečvou, Teplice nad Bečvou, Lipník nad Bečvou. Průběh tokuŘeka vzniká soutokem Vsetínské Bečvy, která je dlouhá 59 kilometrů a kratší Rožnovské Bečvy o délce 38 kilometrů, pod Valašským Meziříčím. Obě řeky pramení na svazích Vysoké; Vsetínská Bečva na jižní a Rožnovská Bečva na severní straně. K prameni Rožnovské Bečvy se lze dostat z horské chaty Třeštík po červené turistické značce. Odbočka k prameni je cca 200 m od vrcholu hory Vysoká, vede na sever. K pramenu Vsetínské Bečvy lze dojít od rozhledny Súkenická, také z nedaleké horské chaty Třeštík. Bečva se vlévá do Moravy u Tovačova, viz článek Soutok Bečvy a Moravy. Větší přítokyVodní režimPrůměrný průtok u ústí činí 17,5 m³/s.
Historie Oba prameny Bečvy zakreslil na své mapě Moravy z roku 1627 již Jan Amos Komenský. V minulosti sloužila řeka jako dopravní cesta pro plavbu dřeva a také jako zásobárna ledu. Protože byly obě části řeky ve třicátých letech 20. století takřka po celé délce regulovány, hrozí na dolním toku řeky záplavy. Jedny z největších postihly okolí řeky po celém toku v roce 1997. Přinesly několikamilionové škody a ztrátu 49 lidských životů. Dalším rokem záplav byl rok 2010, kdy 17. 5. 2010 byla ve stanici Valašské Meziříčí naměřena hodnota 435 cm a průtok 346 [m3·s−1]. EkologieBečva je poslední větší štěrkonosnou řekou, na jejímž toku není vybudována přehrada.[4] Okolí řeky Bečvy u Skaličky na Přerovsku je ukázkou zachovalé přírody. Tok tady přirozeně meandruje, stromy jsou volně popadané do vody, nacházejí se tu rozsáhlé štěrkové lavice a vyskytuje se zde množství vzácných živočichů. „V celé České republice můžete nalézt snad jen dvě nebo tři srovnatelné lokality,“ dodal předseda Východomoravské pobočky České společnosti entomologické Dušan Trávníček a zdůraznil unikátnost zkoumaného území.[5] Z ekologického hlediska by namísto zvažované výstavby vodního díla Skalička měla být zvažována taková systémová řešení, která by jednak minimalizovala nebezpečí povodní, jednak řešila optimální zadržování (retenci) vody v krajině.[4] Úniky chemikálií v roce 2020 Podrobnější informace naleznete v článku Úniky toxických látek do Bečvy 2020.
V září 2020 unikla do řeky toxická látka (pravděpodobně kyanid), která způsobila ekologickou katastrofu. Rybáři vylovili přibližně 40 tun otrávených ryb.[6] Chemikálie unikla do řeky v oblasti Valašského Meziříčí a zamořila více než třicetikilometrový úsek po Přerov. Případ začala vyšetřovat policie jako podezření ze spáchání trestného činu poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti.[7] V říjnu, listopadu a prosinci pak do řeky opakovaně unikl nikl a další neznámé látky.[8][9][10] Využití řeky BečvyNejvětším odběratelem vody z řeky je elektrárna v Přerově s odběrem 18 mil. m³ za rok. Dalšími velkými odběrateli jsou chemický závod Deza ve Valašském Meziříčí, chemické závody v Přerově, cukrovar v Prosenicích, teplárna v Přerově a chemická firma Cabot. Další informaceKolem řeky Bečvy vede cyklostezka Bečva. Fotogalerie
OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_-_location_and_watershed.svg)
.jpg)
.jpg)
