Moravská brána

Moravská brána
Moravská brána a Hostýnské vrchy, výhled nad obcí Veselíčko
Nejvyšší bod	382 m n. m.
Rozloha	534 km²
Střední výška	263,5 m n. m.
Nadřazená jednotka	Západní Vněkarpatské sníženiny
Sousední jednotky	Dyjsko-svratecký úval, Hornomoravský úval, Vyškovská brána, Ostravská pánev
Podřazené jednotky	Bečevská brána, Oderská brána
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko
Souřadnice	49°40′ s. š., 18° v. d.
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky	VIIIA-4
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moravská brána je geomorfologický celek na Moravě a okrajově severními částmi i ve Slezsku. Je to součást pásma Západních Vněkarpatských sníženin. Tvoří protáhlou, asi 70 km dlouhou sníženinu mezi Podbeskydskou pahorkatinou (Karpaty) a Nízkým Jeseníkem (Hercynská pohoří), od Přerova po Ostravu, a propojuje Hornomoravský úval a Ostravskou pánev. Jde o jednu z hlavních přirozených komunikačních spojnic v rámci střední Evropy, mezi pobaltským a podunajským prostorem, využívanou od pravěku zvířaty i lidmi.

Tvoří ji rovina nebo mírná pahorkatina vyplněná neogénními sedimenty s pokryvem uloženin pevninského ledovce a s rozsáhlými sprašovými pokryvy. Jejím nejvyšším bodem je jižní úbočí kopce Obírka, kde hranice celku procházející svahem kopce, dosahuje výšky 382 m.^{[1][pozn. 1]} Nejvyšším vrcholem je pak bezejmenná kóta 344 m nacházející se západně od obce Olšovec.^[3] Podle příslušnosti k povodí se člení na dva podcelky: Bečevskou bránu (zahrnující část povodí řeky Bečvy) a Oderskou bránu (zahrnují část povodí řeky Odry).

Moravskou branou prochází napříč hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského moře (řeka Odra) a Černého moře (řeka Bečva), jeho nejnižší bod se zde nachází v mělkém sedle mezi Hranicemi, Stříteží nad Ludinou a Bělotínem ve výšce 311 m n. m. (přirozeně), resp. 297 m n. m. (vykopaný železniční zářez).^{[pozn. 2]} Evropské rozvodí Bělotín je v terénu vysokým betonovým památníkem vyznačené místo při silnici I/47 mezi Hranicemi a Bělotínem, které se nachází ve výšce 337 m n. m.^[4]

Protisměrně jí protékají řeky Bečva (na jihozápad) a Odra (na severovýchod) s přítokem Luhou – prochází tudy hranice jejich povodí, což je současně hlavní evropské rozvodí mezi úmořím Baltského a Černého moře.

Předmětem zvláštní ochrany jsou vesměs zbytky lužního lesa a zachovalé přirozeně meandrující toky. Značnou část Oderské brány pokrývá Chráněná krajinná oblast Poodří, v níž se ještě nacházejí maloplošná zvláště chráněná území:

• Národní přírodní rezervace Polanská niva
• Přírodní památka Meandry Staré Odry
• Přírodní rezervace Bartošovický luh
• Přírodní rezervace Bařiny
• Přírodní rezervace Koryta
• Přírodní rezervace Kotvice
• Přírodní rezervace Polanský les
• Přírodní rezervace Rákosina
• Přírodní rezervace Rezavka

Mimo CHKO Poodří jsou dále tato chráněná území:

• Národní přírodní rezervace Žebračka
• Přírodní památka Malé laguny
• Přírodní památka Sedlnické sněženky (část)
• Přírodní památka Týn nad Bečvou
• Přírodní rezervace Přemyšov
• Přírodní rezervace Škrabalka

Zcela okrajově sem zasahuje Přírodní park Oderské vrchy.

Pomyslným střediskem Moravské brány je město Hranice, ležící zhruba uprostřed. Na protilehlých vstupech do brány leží větší města Ostrava a Přerov. Dalšími městy v bráně jsou Lipník nad Bečvou, Studénka a Klimkovice, po okrajích se nachází Bílovec, Fulnek, Nový Jičín, Odry, Příbor. Dalšími významnějšími sídly jsou např. Kunín, železniční uzel Suchdol nad Odrou nebo rodiště J. G. Mendela Hynčice.

Moravská brána je od pradávna klíčovou komunikační spojnicí Moravy a Slezska, v celoevropském pohledu pak Pobaltí se Středomořím. Od pravěku jí procházela Jantarová stezka,^[5] později jí byla vedena jedna z prvních a nejdůležitějších železničních tratí Habsburské monarchie – Severní dráha císaře Ferdinanda – spojující metropoli Vídeň s Haličí, po rekonstrukci (v totožné trase) označovaná jako 2. tranzitní železniční koridor, jenž je součástí VI. panevropského koridoru. Moravskou branou prochází také dálnice D1, evropské silnice E442 a E462, a v plánech jí vedl i průplav Dunaj-Odra. Také se v ní nachází ostravské letiště Leoše Janáčka (Mošnov).

• Brána Čech
• Slovenská brána

• Geografický místopisný slovník, Academia, Praha, 1993. ISBN 80-200-0445-9

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.