Odra je 854 km dlouhá řeka, z toho 113 km je v Česku, 742 km v Polsku (včetně 187 km jako hraniční řeka mezi Německem a Polskem). Je druhou nejdelší řekou v Polsku. Odvádí vodu ze 118 861 km², z toho 106 056 v Polsku (89 %), 7217 v Česku (6 %) a 5587 v Německu (5 %). Před regulací toku byla řeka dlouhá přes 1000 km.
Poté, co Odra opustí hory, protéká převážně v široké terasovitédolině, která se rozšiřuje z 2 až 3 km na 10 až 20 km. Tato dolina vznikla díky odtoku vody z ledovců po poslední době ledové. Pod ústím Lužické Nisy dosahuje šířky 200 m. Je mohutným tokem, jehož břehy jsou chráněny protipovodňovými valy.
Ve vzdálenosti 84 km od ústí se dělí na dvě ramena. Největší větve ústí do Štětínské delty. Do 19. století platilo, že Štětínská delta je ohraničena na severu ostrovyUznojem (západně) a Wolin (východně) a třemi rameny mezi ostrovy a pevninou (Dziwna, Svina a Peene) se vlévá do Baltského moře. S nástupem moderní vědy a univerzální klasifikace se Štětínský záliv už nepovažuje za součást řeky Odry nýbrž za součást Baltského moře a Dziwna, Svina a Peene jsou klasifikovány jako mořské průlivy. Současně za ústí řeky Odry se považuje místo kde se Odra vlévá do nejjižnější části Štětínského zálivu, tzv. Odřanské roztoky (Roztoka Odrzańska) u města Police.
Obvykle jedenkrát ročně, může být horní tok Odry u prameniště a jeho okolí (tj. ve vojenském újezdu Libavá) přístupný veřejnosti v rámci cyklo-turistické akce Bílý kámen.
Geomorfologické jednotky na Odře seřazené podle směru toku
Přehled geomorfologických celků a jejich řazení, je uveden v následující tabulce nebo např. v referenci[1][2]
Nejvyšších průtoků dosahuje Odra na jaře především v březnu a v dubnu. V létě její hladina klesá, ale pokles je střídán občasnými vzestupy v důsledku dešťů. V zimě průtok řeky začíná souvisle stoupat. V silných zimách řeka zamrzá.
Průměrný průtok Odry na dolním toku u vsi Gozdowice, která se nachází zhruba 30 km pod soutokem s Wartou, činí 547 m³/s.[6] Vzestupy hladiny na horním toku činí 6 až 7 m a na středním 4 až 5 m. K velkým povodním na Odře dle kronik města Vratislavi došlo v letech 1348, 1464, 1564 a v roce 1903. Dosud největší povodeň nastala v červenci 1997, kdy protékalo Vratislaví 3640 m³/s.[7]
Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) ve stanici Gozdowice:[6] (období 1900–1994)
Vodní režim Odry na území České republiky
Průměrný dlouhodobý průtok Odry v místě, kde opouští území České republiky činí 49 m³/s. Pod soutokem s řekou Olší činí průměrný průtok téměř 63 m³/s.[8] Většina toků v této části povodí, kromě horské části povodí řeky Olše, patří do horské-sněhové oblasti. Maxim dosahují od března do května. Minimální průtoky mají v zimních měsících. Horská část povodí Olše patří do horské sněhovodešťové oblasti s maximálními průtoky od května do července.[9]
Průměrné měsíční průtoky Odry (m³/s) v Bohumíně v roce 2010:[10]
Jeden z historických názvů řeky Odry byl použit také pro pojmenování bohumínské firmy VIADRUS, která se zabývala slévárenskou výrobou (nejvíce šedá litina, částečně i oceli a neželezné kovy) a do své likvidace v roce 2021 vyráběla zejména litinové radiátory a kotle. Historie této výroby sahala do roku 1890 (litinové radiátory), resp. 1928 (litinové kotle). Tehdy samozřejmě ještě ne jako VIADRUS, ale Hahnovy železárny.[1]Archivováno 27. 1. 2022 na Wayback Machine.
↑KONDRACKI, Jerzy. Geografia regionalna Polski. Warszawa: PWN, 2002. ISBN83-01-13897-1.
↑HEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 813) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
↑ abHEIS VÚV T. G. M. – Vodní toky (str. 814) [online]. [cit. 2014-02-15]. Dostupné online.
↑Český název viz Ottův slovník naučný, str. 640, přítoky Odry
↑ abHlásný profil stanice Gozdowice [online]. [cit. 2011-11-10]. Dostupné online.
↑ZALESKI, Janusz; DENDEWICZ, Stanisław. Changes in the spatial policy after the great flood in Odra river basin in 1997. S. 108. rm.coe.int [online]. [cit. 22.7.2020]. S. 108. Dostupné online.
ŠEFČÍK, Ondřej: Odra a Opava (ze slezské hydronymie), in: HANZAL, Jiří - ŠEFČÍK, Ondřej, Sršatý Prajz. Erich Šefčík (1945–2004). Praha 2004, s. 217-223
