Ligurština
Ligurština nebo janovština (místně nazývaná zeneise nebo zeneize)[2] je galo-italský jazyk, kterým se mluví především na území bývalé Janovské republiky, dnes zahrnující oblast Ligurie v severní Itálii, části středomořského pobřežního pásma Francie, Monaka (kde se nazývá monégasque), města Bonifacio na Korsice a v obcích Carloforte na ostrově San Pietro a Calasetta na ostrově Sant'Antioco u pobřeží jihozápadní Sardinie. Je součástí galoitalského a západorománského nářečního kontinua. Ačkoli je součástí galoitalštiny, vykazuje několik rysů italsko-románské skupiny střední a jižní Itálie. Janovský dialekt, kterým se mluví v Janově, hlavním městě Ligurie, je prestižním dialektem jazyka, na němž je založen standard. Existuje dlouhá literární tradice ligurských básníků a spisovatelů, která sahá od 13. století až do současnosti, například Luchetto (janovský anonym), Martin Piaggio a Gian Giacomo Cavalli. OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ligurian language na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|