cs Schwarzenberská hrobka (Murau)

Schwarzenberská hrobka v Murau
Základní informace
Sloh	druhá novorenesance
Výstavba	1950
Poloha
Adresa	Murau, Rakousko
Ulice	Grazer Straße
Souřadnice	47°6′41,74″ s. š., 14°10′35,54″ v. d.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberská hrobka je pohřebiště šlechtického rodu Schwarzenbergů v zahradě bývalého kapucínského kláštera v Murau ve Štýrsku v jižním Rakousku. Byla postavena v roce 1950 jako náhrada za rodové hrobky v Domaníně a v Orlíku nad Vltavou, protože po druhé světové válce se příslušníci primogenitury nesměli do Československa vrátit a příslušníci sekundogenitury po komunistickém puči v roce 1948 z Československa odešli. Hrobka ve své podstatě navazuje na pohřby Schwarzenbergů v kryptě pod Loretánskou kaplí v nedalekém kostele Nejsvětější Trojice.

Historie a architektura

Kostel Nejsvětější Trojice, za kterým se nachází nová schwarzenberská hrobka

Panství Murau se dostalo do vlastnictví Schwarzenbergů prostřednictvím sňatku Jiřího Ludvíka ze Schwarzenbergu (1586–1646) s Annou Neumannovou z Wasserleonburgu (1535–1623) v roce 1617, resp. 1623. Protože Jiří Ludvík zemřel bezdětný, přešel majetek hohenlandsberské linie na Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu (1615–1683), pozdějšího 1. knížete ze Schwarzenbergu.

Kapucínský klášter s kostelem Nejsvětější Trojice založil Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu, základní kámen byl položen v roce 1645.^{[pozn. 1]} Kostel byl vysvěcen teprve po Schwarzenbergově smrti v roce 1648.^[1] Loretánská kaple byla zřízena v roce 1679 na přání Jana Adolfa I. ze Schwarzenbergu.^[3]

V klášterní kapucínské zahradě se na sever od kostela od roku 1950^[4] nachází nová schwarzenberská hrobka.^[3]^{[pozn. 2]} Jedná se o vyvýšenou arkádovou lodžii o pěti obloucích, přičemž prostřední oblouk je vyšší a nad ním je původní schwarzenberský erb. Ve střední části, do které vede nízké schodiště o třech stupních, je na severní straně upevněn velký krucifix. Na ostatních vnitřních severních stěnách jsou náhrobní desky. V podlaze jsou po stranách dva a dva vstupy do podzemní hrobky, které jsou zakryty velkými kamennými deskami. Vpravo je ve stejné úrovni další vchod do hrobky, ten ovšem není zastřešený.

Seznam pohřbených

Seznam vychází z nápisů na náhrobních deskách, které se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde! (2010, režie Břetislav Rychlík) a z dalších přehledů.^[5]^[6]

V tabulkách jsou uvedeny základní informace o pohřbených.^[7]^[8]^[9]^[10] Fialově jsou vyznačeni příslušníci rodu Schwarzenbergů, žlutě manželky, pokud zde byly pohřbeny. Červeně jsou zvýrazněni příslušníci primogenitury, modře sekundogenitury. Zeleně jsou vyznačeny osoby, jejichž ostatky byly po Sametové revoluci převezeny do České republiky. Zvláštní číslování mají osoby pohřbené v kostele bývalého kapucínského kláštera. Generace jsou počítány od Erkingera ze Schwarzenbergu (1362–1437), který byl v roce 1429 povýšen do stavu svobodných pánů. U manželek je generace v závorce a týká se generace manžela. Děti jsou vypsány v poznámce u matky, avšak pokud byla matka pohřbena jinde, jsou děti uvedeny v poznámce u otce.

Seznam pohřbených chronologicky podle úmrtí (výběr)

Seznam nemusí být kompletní.

Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo úmrtí	Matka	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
1.	(17.)	Therese, roz. z Trauttmansdorff-Weinsbergu	9. 2. 1870 Oberwaltersdorf, Dolní Rakousy	Karel Jan z Trauttmansdorff-Weinsbergu 5. 9. 1845 Oberwaltersdorf – 9. 11. 1921 Horšovský Týn	27. 8. 1889 Vídeň: Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň		Kněžna ze Schwarzenbergu (1914–1938), dáma Řádu hvězdového kříže (1890), palácová dáma, nositelka Řádu Alžběty 1. třídy.^[11] Narodily se mu následující děti: 1. Adolf (1890–1950; č. 3) 2. Karel Felix (1892–1919; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 3. Ida, provd. Revertera von Salandra (1894–1974; pohřbena v mauzoleu rodu Revertera-Salandra na hřbitově v Sankt Georgen bei Grieskirchen^[12]) 4. Josefina, provd. Czerninová (1895–1965) 5. Edmund Černov (1897–1932; zemřel na moři, pamětní deska ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 6. Anna (1897–1954; č. 5) 7. Marie, provd. Croÿová (1900–1981; pohřbena v pohřební kapli v Zeltwegu^[13]) 8. Terezie, provd. Guttenbergová (1905–1979) Manžel byl pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně.
1.	(17.)	Therese, roz. z Trauttmansdorff-Weinsbergu	12. 8. 1945 Neunkirchen	Josefine Pallavicini 22. 1. 1849 Jemnice – 14. 7. 1923 Drážďany
2.	17.	Felix Schwarzenberg	8. 6. 1867 Libějovice	Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice	15. 6. 1897 Kleinheubach: Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň		C. k. generálmajor, rytíř Řádu železné koruny 2. třídy s válečnou dekorací (1917), komtur Leopoldova řádu s válečnou dekorací, majitel statku v Gusterheim ve Štýrsku.^[14] Narodily se mu následující děti: 1. Josef III. (1900–1979; č. 10) 2. Sophie (1901–1915; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 3. Marie (1901–1935; pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně) 4. Jindřich I. (Heinrich; 1903–1965; č. 6) Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Domaníně.
2.	17.	Felix Schwarzenberg	18. 11. 1946 Gusterheim	Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice
3.	18.	Adolf Schwarzenberg	18. 8. 1890 Hluboká nad Vltavou	Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň	29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Hilda Lucemburská (č. 9)	Byl pohřben provizorně 2. 3. 1950 v Bordigheře a později převezen do hrobky v Murau.^[15] Slavnostní requiem se konalo 4. 3. ve farním kostele sv. Karla Boromejského ve Vídni a zádušní mše se sloužily ve všech patronátních kostelech.^[15]	10. kníže ze Schwarzenbergu, 15. krumlovský vévoda (1938–1950), JUDr., československý nadporučík v záloze.^[11] Majitel českých statků (spravoval od roku 1923) a Murau ve Štýrsku.^[11] V roce 1940 adoptoval bratrance Jindřicha (č. 6). Bezdětný.
3.	18.	Adolf Schwarzenberg	27. 2. 1950 Bordighera^[15]	Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1)
4.	17.	Jiří (Georg) Schwarzenberg	27. 7. 1870 Libějovice	Adolf Josef ze Schwarzenbergu 18. 3. 1832 Vídeň – 5. 10. 1914 Libějovice			C. k. podplukovník v záloze, diplomat.^[16]
4.	17.	Jiří (Georg) Schwarzenberg	20. 5. 1952 Marienhof	Ida z Liechtensteinu 17. 9. 1839 Lednice – 4. 8. 1921 Libějovice			C. k. podplukovník v záloze, diplomat.^[16]
5.	18.	Anna Schwarzenbergová	23. 9. 1897 Hluboká nad Vltavou	Jan Nepomuk II. ze Schwarzenbergu 29. 5. 1860 Vídeň – 1. 10. 1938 Vídeň			Vrchní sestra dětské nemocnice ve Štýrském Hradci, prezidentka mezinárodní asociace zdravotních sester (1939–1945).^[14]
5.	18.	Anna Schwarzenbergová	11. 1. 1954 Authal bei Zeltweg, Štýrsko	Therese z Trauttmansdorff-Weinsbergu (č. 1)
6.	18.	Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg	29. 1. 1903 Prešpurk (Bratislava)	Felix Schwarzenberg (č. 2)	30. 11. 1946 Kirchdorf: Eleonore zu Stolberg-Stolberg (č. 15)		16. krumlovský vévoda (1950–1965), JUDr., státní úředník, čestný rytíř Maltézského řádu.^[16] Adoptován knížetem Adolfem 7. 8. 1940. V roce 1960 adoptoval Karla Schwarzenberga (1937–2023) z orlické větve.^[16]
6.	18.	Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg	18. 6. 1965 Vídeň	Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
7.	18.	Johannes Schwarzenberg	31. 1. 1903 Praha	Karel IV. ze Schwarzenbergu 1. 7. 1859 Čimelice – 4. 10. 1913 Orlík nad Vltavou	1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Kathleen de Spoelberch (č. 8)		JUDr., rakouský diplomat, čestný rytíř Maltézského řádu.^[17] Zemřel při automobilové nehodě.
7.	18.	Johannes Schwarzenberg	26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia	Ida z Hoyos–Sprinzensteinu 31. 8. 1870 Horn – 27. 1. 1946 Vídeň	1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Kathleen de Spoelberch (č. 8)
8.	(18.)	Kathleen, roz. de Spoelberch	19. 5. 1905 Brusel	Guillaume de Spoelberch	1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Johannes Schwarzenberg (č. 7)		Zemřela při automobilové nehodě. Narodily se jí následující děti: 1. Karl Erkinger (* 1933)^{[pozn. 3]} 2. Colienne, provd. von Meran (* 1937)
8.	(18.)	Kathleen, roz. de Spoelberch	26. 5. 1978 Citta della Pieve, Perugia	Colienne de Neufforge	1. 9. 1931 Wespelaer, Belgie: Johannes Schwarzenberg (č. 7)
9.	(18.)	Hilda Lucemburská z rodu Nasavských	15. únor 1897 zámek Berg	Vilém IV. Lucemburský 22. 4. 1852 Biebrich – 25. 2. 1912 zámek Berg, Lucembursko	29. 10. 1930 zámek Berg, Lucembursko: Adolf Schwarzenberg (č. 3)		Kněžna ze Schwarzenbergu (1938–1950). Bezdětná.
9.	(18.)	Hilda Lucemburská z rodu Nasavských	8. 9. 1979 zámek Berg	Marie Anna Portugalská z roduBraganza 13. 7. 1861 zámek Bronnbach – 31. 7. 1942 New York City			Kněžna ze Schwarzenbergu (1938–1950). Bezdětná.
10.	18.	Josef III. Schwarzenberg	3. 1. 1900 Prešpurk (Bratislava)	Felix Schwarzenberg (č. 2)			11. kníže ze Schwarzenbergu (1950–1979), Ing., rytíř Řádu zlatého rouna (1951), čestný bailli a držitel velkokříže Maltézského řádu.^[16] Jeho titul zdědil Karel VII. Schwarzenberg z orlické větve.
10.	18.	Josef III. Schwarzenberg	25. 10. 1979 Vídeň	Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
11.	18.	Eleonore Schwarzenbergová	1. 4. 1904 Vídeň	Felix Schwarzenberg (č. 2)
11.	18.	Eleonore Schwarzenbergová	15. 7. 1984 Vídeň	Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu 28. 9. 1873 Kleinheubach – 27. 6. 1936 Vídeň
12.	19.	Karel VI. Schwarzenberg	5. 7. 1911 Čimelice^[19]	Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar	30. 6. 1934 Praha: Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 13)	Původně pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.^[20]	Kníže a 7. hlava sekundogenitury (1914–1986), PhDr., heraldik, podporučík v záloze, rytíř Řádu zlatého rouna (1960), obedienční bailli a velkokříž Maltézského řádu, velkopřevor Českého velkopřevorství řádu sv. Lazara (1937–1986), komtur bavorského řádu sv. Jiří, majitel majorátu Orlík.^[21]
12.	19.	Karel VI. Schwarzenberg	9. 4. 1986 Vídeň	Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň	30. 6. 1934 Praha: Antonie Leontina Fürstenbergová (č. 13)
13.	(19.)	Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová	12. 1. 1905 Brusel	Karel Emil z Fürstenbergu 16. 2. 1867 Praha – 21. 2. 1945 Strobl	30. 6. 1934 Praha: Karel VI. Schwarzenberg (č. 12)	Původně pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Murau, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.	Kněžna ze Schwarzenbergu orlické linie (1934–1986), dáma Řádu hvězdového kříže, dáma Maltézského řádu.^[21] Narodily se jí následující děti: 1. Maria Eleonore, provd. von Bredow (* 1936) 2. Karel (VII./I.) (1937–2023; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou) 3. Bedřich (1940–2014; pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou) 4. Anna Maria, provd. von Haxthausen (* 1946)
13.	(19.)	Antonie Leontina, roz. Fürstenbergová	24. 12. 1988 Vídeň	Maria Festetics de Tolna 24. 5. 1881 Baden-Baden – 2. 3. 1953 Strobl	30. 6. 1934 Praha: Karel VI. Schwarzenberg (č. 12)
14.	19.	František Schwarzenberg	24. 3. 1913 Praha	Karel V. ze Schwarzenbergu 26. 2. 1886 Praha – 6. 9. 1914 Vukovar	23. 5. 1944 Dolní Beřkovice: Amálie Lobkowiczová 25. 1. 1921 Dolní Beřkovice – 3. 4. 2013 Vídeň	Pohřben ve Schwarzenberské hrobce v Murau, kde nad hrobem promluvil biskup Jaroslav Škarvada, později ostatky převezeny do Schwarzenberské hrobky v Orlíku nad Vltavou.^[20]	JUDr., profesor politických věd na Loyolově univerzitě v Chicagu, držitel velkokříže Maltézského řádu, nositel Řádu Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy, majitel statku Nalžovice.^[22] Mladší bratr Karla VI. (č. 12). Manželka byla pohřbena ve Schwarzenberské hrobce v Orlíku nad Vltavou.
14.	19.	František Schwarzenberg	9. 3. 1992 Unzmarkt	Eleonora Clam-Gallasová 4. 11. 1887 Frýdlant v Čechách – 31. 5. 1967 Vídeň
15.	18.	Eleonore, roz. zu Stolberg-Stolberg^[6]	8. 8. 1920 Micheldorf	Georg Stolberg-Stolberg 25. 2. 1883 Westheim – 25. 2. 1965 Gusterheim	30. 11. 1946 Kirchdorf: Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg (č. 6)		Krumlovská vévodkyně (1950–1965), dáma Řádu hvězdového kříže.^[16] Narodila se jí následující dcera: Elisabeth (Alžběta) (* 1. 10. 1947 Vídeň) ⚭ (16. 5. 1970 Pöls, Gusterheim) Rüdiger von Pezold (* 11. 7. 1941 Würzburg)^{[pozn. 4]}
15.	18.	Eleonore, roz. zu Stolberg-Stolberg^[6]	27. 12. 1994 Pöls	Regina Reuss zu Köstritz 4. 4. 1886 – 31. 1. 1980 Katsch an der Mur, Štýrsko

Nápisy na náhrobních deskách

Náhrobní desky se objevily v pořadu České televize Zle, matičko, zle, Schwarzenberci zde!. Nápisy nemusí být kompletní, později mohli přibýt další zemřelí.

vpravo	zcela vpravo
THERESE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG GEB. GRÄFIN VON TRAUTTMANSDORFF- WEINSBERG / GEB. 9. II. 1870 / GEST. 12 VIII. 1945 + FELIX PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 8. VI. 1867 / GEST. 18. XI. 1946 + ADOLF FÜRST ZU SCHWARZENBERG GEB. 18. VIII. 1890 / GEST. 27. II. 1950 + GEORG PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 27. VII. 1870 / GEST. 20. V. 1952 + ANNA PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG GEB. 23. IX. 1897 / GEST. 11. I. 1954 + HEINRICH PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 29. I. 1903 / GEST. 18. VI. 1965 + HILDA PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG PRINZESSIN VON LUXEMBURG UND NASSAU / GEB. 15. II. 1897 / GEST. 8. IX. 1979 +	JOHANNES PRINZ ZU SCHWARZENBERG GEB. 31. I. 1903 / GEST. 26. V. 1978 + KATHLEEN PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG GEB. VICOMTESSE VON SPOELBERCH GEB. 19. V. 1905 / GEST. 26. V. 1978 + JOSEPH FÜRST ZU SCHWARZENBERG GEB. 3. I. 1900 / GEST. 25. X. 1979 + ELEONORE PRINZESSIN ZU SCHWARZENBERG GEB. 1. IV. 1904 / GEST. 15. VII. 1984 + KARL FÜRST ZU SCHWARZENBERG GEB. 5. VII. 1911 / GEST. 9. IV. 1986 + ANTONIE FÜRSTIN ZU SCHWARZENBERG PRINZESSIN ZU FÜRSTENBERG GEB. 12. I. 1905 / GEST. 24. XII. 1988 +

Pohřbení v kostele Nejsvětější Trojice

Ve schwarzenberské hrobce pod Loretánskou kaplí bývalého kapucínského kostela byli pohřbeni další čtyři příslušníci rodu Schwarzenbergů.^[2]

Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo narození	Otec	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
Pořadí	Gene-race	Jméno pohřbeného	Datum a místo úmrtí	Matka	Datum a místo sňatku, choť	Pohřeb a uložení do hrobky	Poznámky
x623.	(7.)	Anna Neumannová z Wasserleonburgu	25. 11. 1535 Villach^[9]	Vilém Neumann z Wasserleonburgu † 1536	8. 10. 1557: Hans Jakob von Thannhausen † 23. 9. 1560	Jako protestantce jí nebylo umožněno být pohřbena ve farním kostele, proto byla 29. 1. 1624 pochována u severní zdi protestantského kostela (původně špitálního kostela sv. Alžběty) v Murau. V roce 1873 byla její hrobka a ostatky přesunuty do kapucínského kostela.^[23]	V roce 1574 koupila od Liechtensteinů panství Murau. Protestantka (stejně jako její třetí a čtvrtý manžel). Zemřela ve věku 88 let. V prvním manželství se narodily dvě dcery, které však zemřely mladé: 1. Alžběta, provd. Kollnitzová a poté Auerspergová († po 1598)^{[pozn. 5]} 2. Barbora († 1578) Poslední dvě manželství byla uzavřena místo adopce. V době jejího posledního sňatku jí bylo 82 let a Jiřímu Ludvíkovi ze Schwarzenbergu 31 let.^[23] První manžel byl pochován v dominikánském kostele ve Friesachu, druhý ve farním kostele v Murau. Epitaf třetího manžela se nachází v na severní straně kaple sv. Josefa v městském kostele sv. Egidia v Klagenfurtu. Přestože byl čtvrtý manžel protestant, podařilo se Anně prosadit, aby byl pochován v Liechtensteinské hrobce ve farním kostele v Murau.^[23]
					1565 (smlouva)/1566: Kryštof II. z Liechtensteinu † březen 1580
					8. 10. 1581 (smlouva) / 28. 1. 1582 (listina): Ludvík Ungnad z Weissenwolfu † 1584 nebo 1585 Klagenfurt
			18. 12. 1623	Barbora Rumpfová z Wullroßu † 1572	1586: Karel z Teuffenbach † 1610
					1611: Ferdinand ze Salamanca-Ortenburgu † 1616
					25. 7. 1617 zámek Murau: Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646)
x646.	7.	Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie	24. 12. 1586 Straubing	Kryštof II. ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie 7. 9. 1550 – 6. 7. 1596	25. 7. 1617 zámek Murau: Anna Neumannová z Wasserleonburgu (č. x623)		Jeho manželka na něj 20. října 1617 přepsala hrad a panství Murau.
x646.	7.	Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu z hohenlandsberské linie	21. 7. 1646 Murau^[zdroj?] nebo Freudenau^[9]^{[pozn. 6]}	Anna Kärglová z Fürthu 1553–1622	1624: Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau (č. x651)
x647.	10.	Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu	26. 1. 1647 Murau	Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu 20. 9. 1615 Wermelskirchen – 26. 5. 1683 Laxenburg
x647.	10.	Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu	23. 8. 1647 Murau	Marie Justina ze Starhembergu 1618 Eferding – 31. 1. 1681 Třeboň
x651.	(7.)	Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau	asi 1587		1624: Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646)		Narodily se jí dvě děti: 1. Ludvík Erkinger (1626–1629) 2. František Erkinger (1630–1633)
x651.	(7.)	Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau	12. 12. 1651		1624: Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu (č. x646)

Nápisy v kostele

Hrobka Anny Neumannové z Wasserleonburgu z různě barevného mramoru s pozlaceným nápisem byla zhotovena v roce 1624 klagenfurtským sochařem Philibertem Pacobellem. Zdobí ji erby Neumannů a šesti Anniných manželů. V roce 1859 byl hrob z rozpadajícího se kostela vybourán a v roce 1873 převezen ke vchodu do Loretánské kaple kapucínského kostela.^[2]^[23]

V textu na náhrobku Anny je několik ligatur (spojených dvouznaků).

vpravo od vchodu	vlevo od vchodu
ANNA COMITISSA A SCHWARZENPERG GENERE NAΙΜΑΝΙΝ AD WASSERLEONBVRG. NATA A[NN]O 1535 DIE 25 NOVEM: CVM VIXISSET ANNOS 88. DIES 23 SEXQ ILLVSTRIBVS ET GENEROSIS DOMINIS NVPSISSET: VT DOMINO IOANNI IACOBO A THAN „HAVSEN A[NN]O [1]557 DOMINO CHRISTOPHORO A LICTEN „STEIN A[NN]O [1]566 DOMINO LVDOVICO VNGNADEN A[NN]O [1]582 DOMINO CAROLO A TEVFFENPACH A[NN]O [1]536 ILLVS „TRI COMITI FERDINANDO AB ORTENBVRG A[NN]O 1611 ILLVSTRI COMITI A SCHWARCENPERG GEORGIO LVDOVICO A[NN]O [1]617 MORTVA EST A[NN]O [1]623 DIE 18. DECEMB: HICQ SEPVLTA IACET. REQVIESCAT IN PACE.	IN CRYPTA HUIUS ECCLESIAE EX ILLUSTRI FAMILIA COMITUM IN SCHWARZENBERG SEPULTI SUNT: GEORGIUS LUCOVICUS, FUNDATOR HUIUS MONASTERII. († 16 22/7 46), UXOR EIUS SECUNDA MARIA ELISABETHA ORIUNDA AB ILLUSTRI FAMILIA COMITUM IN SULZ († 16 12/12 51), ET JOHANNES LEOPOLDUS PHILIPPUS, FILIUS JOHANNI ADOLPHI. († 16 13/8 47). R. I. P.

Příbuzenské vztahy pohřbených

Následující schémata znázorňují příbuzenské vztahy. Červeně orámovaní byli pohřbeni v hrobce, arabské číslice odpovídají pořadí úmrtí podle předchozích tabulek. Římské číslice představují pořadí manželky nebo manžela, pokud se některý příslušník oženil nebo příslušnice vdala více než jednou. Tučně jsou vyznačena knížata ze Schwarzenbergu. Vzhledem k účelu schématu se nejedná o kompletní rodokmen.

Primogenitura

Modře je vyznačen Edmund Černov, který zemřel na moři. Zeleně je vyznačena Elisabeth von Pezold, ultima familiae hlubocko-krumlovské primogenitury. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.

Adolf Josef ze Schwarzenbergu,
8. kníže
1832–1914

Ida z Liechtensteinu
1839–1921

Jan II. Nepomuk
ze
Schwarzenbergu,
9. kníže
1860–1938

1. Therese Trauttmansdorff-Weinsbergu
1870–1945

Alois ze Schwarzenbergu
1863–1937

Marie Aloisie ze Schwarzenbergu
1865–1943

4. Georg (Jiří) ze Schwarzenbergu
1870–1952

Karel ze Schwarzenbergu
1871–1902

2. Felix ze Schwarzenbergu
1867–1946

Marie Anna z Löwenstein-Wertheim-Rosenbergu
1873–1936

Theresia ze Schwarzenbergu
1873–1946

Karel Felix ze Schwarzenbergu
1892–1919

Edmund Černov
1897–1932

5. Anna Schwarzenbergová
1897–1954

Marie Benedicta ze Schwarzenbergu
1900–1981

Engelbert Ernst Eugen von Croÿ
1891–1974

Therese Schwarzenbergová
1905–1979

Karl Ludwig von und zu Guttenberg
1902–1945

10. Josef III. Schwarzenberg
11. kníže
1900–1979

11. Eleonora Schwarzenbergová
1904–1984

3. Adolf
Schwarzenberg,
10. kníže
1890–1950

9. Hilda Lucemburská
1897–1979

Ida ze Schwarzenbergu
1894–1974

Peter Revertera von Salandra
1893–1966

Eugen Alfons Czernin z Chudenic
1892–1955

Josephine Schwarzenbergová
1895–1965

15. Eleonore zu Stolberg-Stolberg
1920–1994

6. Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg
1903–1965

Sophie Ida ze Schwarzenbergu
1901–1915

Marie Therese ze Schwarzenbergu
1901–1935

Rüdiger von Pezold
* 1941

Elisabeth, roz. Schwarzenbergová
* 1947

Sekundogenitura

Zeleně je vyznačen Karel VII. Schwarzenberg, kterého v roce 1960 adoptoval Jindřich (Heinrich) Schwarzenberg z primogenitury. Osmnáctá generace je ve dvou řádcích.

Marie Terezie Kinská z Vchynic a Tetova
1866–1889

Karel IV.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 5. hlava sekundogenitury
1859–1913

Ida Hoyos-Sprinzenstein
1870–1946

I. Karel V.
ze
Schwarzenbergu,
kníže a 6. hlava sekundogenitury
1886–1914

Eleonora z Clam-Gallasu
1887–1967

II. Zdenko Radslav Kinský
1896–1975

I. Ferdinand Josef z Trauttmansdorf-Weinsbergu
1893–1932

Wilhelmine ze Schwarzenbergu
1896–1945

II. Andor Pál Somssich de Saárd
1900–1963

Eleonore ze Schwarzenbergu
1899–1984

Johann Friedrich von Hartig
1891–1935

Josef Adolf ze Schwarzenbergu
*/† 1894

I. Erzsébet Henriette Széchényi ze Sárvár-Felsövidéku
1895–1957

Arnošt Schwarzenberg
1892–1979

II. Mathilde Gerber
1899–1999

7. Jan ze Schwarzenbergu
1903–1978

8. Kathleen, roz. de Spoelberch
1905–1978

12. Karel VI. Schwarzenberg,
kníže a 7. hlava sekundogenitury
1911–1986

13. Antonie, roz. z Fürstenbergu
1905–1988

14. František Schwarzenberg
1913–1992

Amálie, roz. Lobkowiczová
1921–2013

I. Elisabeth Constantinides
* 1943

Karl Erkinger Schwarzenberg
* 1933

II. Claudia Eleonora zu Brandis
* 1949

Colienne, roz. Schwarzenbergová
* 1937

Maximilian Joseph von Meran
* 1930

Maria Eleonore, roz. Schwarzenbergová
1936–2024

Leopold Bill von Bredow
* 1933

Karel VII. Schwarzenberg,
12. kníže a 8. hlava sekundogenitury
1937–2023

Therese, roz. zu Hardegg auf Glatz und im Machlande
* 1940

Anna Maria, roz. Schwarzenbergová
* 1946

Elmar von Haxthausen
1925–2023

Bedřich Schwarzenberg
1940–2014

Regula Brigitte Schlegel
* 1956

I. Diana, roz. Orgovanyi-Hanstein
* 1971

Jan Nepomuk III. Ondřej Schwarzenberg,
13. kníže
* 1967

II. Francesca, roz. Riario-Sforza
* 1974

Anna Carolina, roz. Schwarzenbergová
* 1968

Peter Morgan
* 1963

Marie-Helene, roz. Schwarzenbergová
1987–2019

Ferdinand Schwarzenberg
* 1989

Marie, roz. Frilingová
* 1992

Pohřbení v kostele

Zeleně je vyznačen Adolf ze Schwarzenbergu, vojevůdce, který porazil v roce 1598 Turky u Rábu. Modře je vyznačen Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu, který byl v roce 1670 povýšen do knížecího stavu.

I. Anna von Bibra
† 1418

Erkinger I. ze Schwarzenbergu
1362–1437

II. Barbora z Abensbergu
† 1448

I. Gertruda z Cronbergu
† 1438

Michael II. ze Schwrarzenbergu
† 1469
STEFANBERSKÁ LINIE

II. Ursula Frankengrüner
† asi 1484

Oldřich (Ulrich) ze Seinsheimu
† 1456

I. Markéta z Dürwangenu
† 1459

Zikmund I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1430–1502
HOHENLANDS-BERSKÁ LINIE

II. Eva z Erbachu
† 1489

Michael III. ze Schwarzenbergu
† 1499

Markéta z Huttenu
† 1503

Anna ze Seinsheimu
† asi 1459

Petr I. Holický ze Šternberka
† asi 1454

Kunhuta z Rienecku
1469–1502

Jan II. Silný ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1463–1528

Erkinger II. ze Schwarzenbergu
† 1518

Apolonie von der Mark
† 1540

I. Eva z Montfortu
1494–1527

Kryštof I. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1488–1538

II. Scholastika Notthaftová z Wernbergu
1509–1589

Kateřina Vilemína z Nesselrode
† před 1567

Vilém I. ze Schwarzenbergu
1486–1526

Maria von Eck zu Randeck
1525–1570

Vilém ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1511–1552

Vilém II. ze Schwarzenbergu
† 1557

Anna von der Harff-Alsdorf
† 1584

Kryštof II. ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1550–1596

Anna Kärgl zu Fürth
1553–1622

Markéta Alžběta Wolfová z Metternichu
† 1624

Adolf ze Schwarzenbergu,
říšský hrabě
1451–1600

I. x623. Anna Neumannová z Wasserleonburgu
1535–1623

x646. Jiří Ludvík ze Schwarzenbergu na Hohenlandsbergu
1586–1646

II. x651. Marie Alžběta ze Sulz-Klettgau
asi 1587–1651

Adam ze Schwarzenbergu
1583–1641

Markéta Hartrad von Pallant zu Larochette und Möstroff
† 1615

Ludvík Erkinger ze Schwarzenbergu
1626–1629

František Erkinger ze Schwarzenbergu
1630–1633

František Hartrad ze Schwarzenbergu
1614–1636

Jan Adolf I. ze Schwarzenbergu,
1. kníže
1615–1683

Marie Justina ze Starhembergu
1608–1681

princezna ze Schwarzenbergu
*/† 1644

x647. Jan Leopold Filip ze Schwarzenbergu
*/† 1647

Marie Arnoštka (Ernestina) ze Schwarzenbergu
1649–1719

Jan Kristián I. z Eggenbergu
1641–1710

Ferdinand Vilém Eusebius ze Schwarzenbergu,
2. kníže
1652–1703

Marie Anna ze Sulzu
1653–1698

Šarlota ze Schwarzenbergu
1654–1661

Ludvík Adam ze Schwarzenbergu
1655–1656

Polyxena ze Schwarzenbergu
1658–1659

Adolf Ludvík ze Schwarzenbergu
1676–1690

Adam František ze Schwarzenbergu,
3. kníže
1680–1732

Eleonora Amálie z Lobkowicz
1682–1741

Marie Františka Justina ze Schwarzenbergu
1677–1731

Karel Egon Evžen z Fürstenbergu
1665–1702

Marie Anna ze Schwarzenbergu
1688–1757

František Leopold ze Šternberka
1680–1745

Marie Johana ze Schwarzenbergu
1689–1739

Ferdinand August z Lobkowicz
1655–1715

Marie Antonie ze Schwarzenbergu
1692–1744

František Karel II. Liebsteinský z Kolowrat
1684–1753

Odkazy

Poznámky

↑ V roce 1968 byl klášter zrušen.^[1] V prostorách bývalého kláštera se nachází Murauské muzeum řemesel (Murauer Handwerksmuseum).^[2]
↑ Pavel Juřík se mylně domnívá, že se jedná pouze o jednu hrobku uvnitř kostela.^[4]
↑ Karl Erkinger Schwarzenberg (* 8. 4. 1933 Vídeň) se poprvé oženil v roce 1962 v Athénách s Elisabeth Constantinides (* 1943), rozvedli se v roce 1975. Narodily se jim tři děti: 1. Johannes (* 1963), 2. Anna Gabriella (* 1964), 3. Alexander Konstantin (* 1971). Podruhé se oženil v San Cascianu v Toskánsku s Claudiou Brandis (* 1949). Narodily se jim dvě děti: 4. Gaia Maria (* 1978) a 5. Ida Letizia (* 1980).^[18]
↑ Elisabeth von Pezold je ultima familiae krumlovské primogenitury. Narodilo se jí sedm dětí: 1. Anna (* 1971), 2. Heinrich (* 1972), 3. Juliane (* 1974), 4. Georg Philipp (* 1975), 5. Felix (* 1978), 6. Johann (* 1978) a 7. Adam (* 1982).
↑ V roce 1576 se Annina dcera Alžběta provdala za korutanského svobodného pána Leonarda z Kollnitzu († 1587), který zastával úřad číšníka u arcivévody Vnitřního Rakouska Karla. Podruhé se v roce 1589 provdala za Kryštofa svobodného pána z Auerspergu († 1592).^[23]
↑ Miroslav Marek uvádí den úmrtí 22. 7. 1646.^[9]

Reference

↑ ^a ^b Das Kapuzinerkloster Murau und seine Bibliothek [online]. Provinzbibliothek der Kapuzinerprovinz Österreich-Südtirol Innsbruck [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b ^c Das Museum [online]. Murauer Handwerksmuseum [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Die Kapuzinerkirche: Die Kirche der Schwarzenberger [online]. Murau BotschafterInnen [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)
↑ ^a ^b JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 348.
↑ GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-11-27]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 223–224. Dostupné online.
↑ ^a ^b Murau Kapuzinerkirche [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky)
↑ POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 336–346. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.
↑ Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 336
↑ Sankt Georgen bei Grieskirchen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ Zeltweg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)
↑ ^a ^b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 337
↑ ^a ^b ^c Parte Adolf Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 338
↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344
↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344–345
↑ Matrika narozených 1894–1914, rok 1911, Čimelice, číslo knihy 11A, pag. 327 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.
↑ ^a ^b VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68.
↑ ^a ^b Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 341
↑ Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 343
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ROITNER, Ingrid. Neuman(in) von Wasserleonburg Anna; Herrin von Murau [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)

Související články

[3] V roce 1968 byl klášter zrušen.^[1] V prostorách bývalého kláštera se nachází Murauské muzeum řemesel (Murauer Handwerksmuseum).^[2]

[6] Pavel Juřík se mylně domnívá, že se jedná pouze o jednu hrobku uvnitř kostela.^[4]

[21] Karl Erkinger Schwarzenberg (* 8. 4. 1933 Vídeň) se poprvé oženil v roce 1962 v Athénách s Elisabeth Constantinides (* 1943), rozvedli se v roce 1975. Narodily se jim tři děti: 1. Johannes (* 1963), 2. Anna Gabriella (* 1964), 3. Alexander Konstantin (* 1971). Podruhé se oženil v San Cascianu v Toskánsku s Claudiou Brandis (* 1949). Narodily se jim dvě děti: 4. Gaia Maria (* 1978) a 5. Ida Letizia (* 1980).^[18]

[26] Elisabeth von Pezold je ultima familiae krumlovské primogenitury. Narodilo se jí sedm dětí: 1. Anna (* 1971), 2. Heinrich (* 1972), 3. Juliane (* 1974), 4. Georg Philipp (* 1975), 5. Felix (* 1978), 6. Johann (* 1978) a 7. Adam (* 1982).

[28] V roce 1576 se Annina dcera Alžběta provdala za korutanského svobodného pána Leonarda z Kollnitzu († 1587), který zastával úřad číšníka u arcivévody Vnitřního Rakouska Karla. Podruhé se v roce 1589 provdala za Kryštofa svobodného pána z Auerspergu († 1592).^[23]

[29] Miroslav Marek uvádí den úmrtí 22. 7. 1646.^[9]

[Kapuzinerkloster-1] Das Kapuzinerkloster Murau und seine Bibliothek [online]. Provinzbibliothek der Kapuzinerprovinz Österreich-Südtirol Innsbruck [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)

[Handwerkmuseum-2] Das Museum [online]. Murauer Handwerksmuseum [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

[Botschafter-4] Die Kapuzinerkirche: Die Kirche der Schwarzenberger [online]. Murau BotschafterInnen [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)

[Juřík_348-5] JUŘÍK, Pavel. Jihočeské dominium. Rožmberkové, Eggenbergové, Schwarzenbergové a Buquoyové v jižních Čechách. Praha: Libri, 2008. 443 s. ISBN 978-80-7277-359-6. S. 348.

[Grubhoffer_disert_223–224-7] GRUBHOFFER, Václav. Nemoci, smrt a pohřby v životních strategiích Schwarzenbergů (1732–1914). České Budějovice, 2013 [cit. 2023-11-27]. 371 s. Disertační práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Filozofická fakulta, Historický ústav. Vedoucí práce Václav Bůžek. s. 223–224. Dostupné online.

[RG_Murau-8] Murau Kapuzinerkirche [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (anglicky)

[almanach-9] POUZAR, Vladimír; MAŠEK, Petr; MENSDORFF-POUILLY, Hugo; POKORNÝ, Pavel R. Almanach českých šlechtických rodů 2017. [Brandýs nad Labem]: Martin, 2016. 512 s. ISBN 978-80-85955-43-9. S. 336–346. Dále jen Almanach českých šlechtických rodů 2017.

[angelfire-10] Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

[genealogy_Schw_2-11] MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenbergů 2 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2007-03-30 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

[genealogy_Schw_3-12] MAREK, Miroslav. Rodokmen Schwarzenberg 3 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-06-20 [cit. 2023-11-23]. Dostupné online.

[almanach_336-13] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 336

[RG_St._Georgen_bei_Grieskirchen-14] Sankt Georgen bei Grieskirchen Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)

[RG_Zeltweg-15] Zeltweg Friedhof [online]. Royalty Guide [cit. 2023-11-13]. Dostupné online. (anglicky)

[almanach_337-16] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 337

[parte_Adolf-17] Parte Adolf Schwarzenberg [online]. [cit. 2023-12-01]. Dostupné online.

[almanach_338-18] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 338

[almanach_344-19] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344

[almanach_344–345-20] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 344–345

[MN_1911-22] Matrika narozených 1894–1914, rok 1911, Čimelice, číslo knihy 11A, pag. 327 [online]. [cit. 2023-05-20]. Dostupné online.

[Votýpka_68-23] VOTÝPKA, Vladimír. Návraty české šlechty. 2. vyd. Praha a Litomyšl: Ladislav Horáček – Paseka, 2002. 432 s. ISBN 80-7185-506-5. S. 68.

[almanach_341-24] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 341

[almanach_343-25] Almanach českých šlechtických rodů 2017, s . 343

[Roitner-27] ROITNER, Ingrid. Neuman(in) von Wasserleonburg Anna; Herrin von Murau [online]. [cit. 2023-11-23]. Dostupné online. (německy)

[pozn. 1]

[1]

[3]

[4]

[pozn. 2]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]

[10]

[11]

[12]

[13]

[14]

[15]

[16]

[17]

[pozn. 3]

[19]

[20]

[21]

[22]

[pozn. 4]

[2]

[23]

[pozn. 5]

[pozn. 6]

[18]

Agama	Bahasa	Biografi	Budaya	Ekonomi	Elektronika
Film	Filsafat	Geografi	Indonesia	Ilmu	Lingkungan
Masyarakat	Matematika	Militer	Mitologi	Musik	Olahraga
Pendidikan	Politik	Sastra	Sejarah	Seni	Teknologi

Schwarzenberská hrobka (Murau)