Jodistan sodný je anorganická sloučenina, sodná sůl kyseliny jodisté. Stejně jako mnohé další jodistany existuje ve dvou formách: jako jodistan monosodný (NaIO4) a jodistan pentasodný (Na5IO6). Obě tyto soli jsou užitečná oxidační činidla.[2]
Monojodistan sodný může být připraven dehydratací dihydrogenjodistanu trisodného kyselinou dusičnou[3]:
Na3H2IO6 + 2 HNO3 → NaIO4 + 2 NaNO3 + 2 H2O
Struktura
Monojodistan sodný tvoří tetragonální krystaly (prostorová grupaI41/a) skládající se z lehce pokřivených iontů IO- 4 s průměrnou délkou vazby I-O 177,5 pm; ionty Na+ jsou obklopeny osmi kyslíkovými atomy ve vzdálenostech 254 a 260 pm.[4]
Dihydrogenjodistan trisodný utváří kosočtverečné krystaly (prostorová grupa Pnnm). Atomy jodu i sodíku jsou obklopeny osmistěnným seskupením šesti kyslíkových atomů; osmistěn NaO6 je ovšem silně pokřivený. Skupiny IO6 a NaO6 jsou propojeny společnými vrcholy a okraji.[5]
Roztok jodistanu sodného může být použit k otevření sacharidových kruhů mezi vicinálními dioly za odštěpení dvou aldehydových skupin. Tato reakce se často používá při značkování sacharidů fluorescenčními molekulami nebo jinými látkami jako je biotin. Jelikož je pro tento proces potřeba vicinální diol, využívá se často k selektivnímu značkování 3'-konců RNA (ribóza má vicinální diolové skupiny), ne u DNA (deoxyribóza vicinální dioly nemá).
NaIO4 se používá v organické chemii k rozštěpení diolů za vzniku dvou aldehydů[7]
↑Andrew G. Wee, Jason Slobodian, Manuel A. Fernández-Rodríguez and Enrique Aguilar "Sodium Periodate" e-EROS Encyclopedia of Reagents for Organic Synthesis 2006
↑ abRILEY, edited by Georg Brauer ; translated by Scripta Technica, Inc. Translation editor Reed F. Handbook of preparative inorganic chemistry. Volume 1. 2nd. vyd. New York, N.Y.: Academic Press, 1963. ISBN012126601X. S. 323–324.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑KÁLMÁN, A.; CRUICKSHANK, D. W. J. Refinement of the structure of NaIO4. Acta Crystallographica Section B. 15 November 1970, s. 1782–1785. DOI10.1107/S0567740870004880.Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑JANSEN, Martin; REHR, ANETTE. Na2H3IO6, eine Variante der Markasitstruktur. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. 1988, s. 95–100. DOI10.1002/zaac.19885670111. (German)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑BETZ, T.; HOPPE, R. Über Perrhenate. 2. Zur Kenntnis von Li5ReO6 und Na5ReO6 – mit einer Bemerkung über Na5IO6. Zeitschrift für anorganische und allgemeine Chemie. May 1984, s. 19–33. DOI10.1002/zaac.19845120504. (German)Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
↑MCMURRY, John. Organic chemistry. 8th ed., [international ed.]. vyd. Singapore: Brooks/Cole Cengage Learning ISBN9780840054531. S. 285–286.Je zde použita šablona {{Cite book}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu jodistan sodný na Wikimedia Commons