Západočeský kraj

Západočeský kraj
Plzeňská radnice
Území
Sídlo kraje	Plzeň
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°45′ s. š., 12°55′ v. d.
Vznik	11. dubna 1960[1]
Zánik	1. ledna 2021[2]
Základní informace
Rozloha	10 960 km²
Počet obyvatel	879 568 (2019)[3]
Hustota zalidnění	80,3 obyv./km²
Počet okresů	10
Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západočeský kraj je jedním z bývalých krajů Československa. Byl vytvořen 11. dubna 1960 zákonem o územním členění státu. Sídlem kraje byla Plzeň. Název kraje byl odvozen od jeho zeměpisné polohy v západní části Čech. Západočeský kraj zanikl 1. ledna 2021 nabytím účinnosti nového zákona o územně správním členění státu.^[2] Západočeský kraj sousedil se Středočeským krajem na východě, Jihočeským krajem na jihu, Severočeským krajem na severovýchodě a s německými spolkovými zeměmi Sasko a Bavorsko na západě.

Kraj byl vymezen územím okresů Domažlice, Cheb, Karlovy Vary, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany, Sokolov a Tachov. Území kraje bylo tvořeno územími samosprávných krajů Plzeňského a Karlovarského (okresy Domažlice, Klatovy, Plzeň-jih, Plzeň-město, Plzeň-sever, Rokycany a Tachov tvoří území samosprávného Plzeňského kraje, okresy Cheb, Karlovy Vary a Sokolov tvoří území samosprávného Karlovarského kraje).

Původně byl Západočeský kraj i správní jednotkou, která měla také vlastní volený orgán – krajský národní výbor. V roce 1990 byly krajské národní výbory zrušeny a jejich kompetence přešly na stát a okresní úřady. Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, a zákonem č. 129/2000 Sb., o krajích, vznikly samosprávné kraje, na které přešly kompetence z rušených okresních úřadů a ze státní úrovně. Vznikl tak Plzeňský kraj a Karlovarský kraj a původní Západočeský kraj zůstal jen jednotkou územního členění. Poštovní směrovací čísla míst v Jihočeském a Západočeském kraji začínají číslicí 3. Čísla dopravních závodů ČSAD v Západočeském kraji začínala číslicí 3.

K 1. lednu 2016 se území kraje zvětšilo o některá katastrální území ze zrušeného vojenského újezdu Brdy, která byla připojena k obcím Plzeňského (a zároveň Západočeského) kraje:

Okres Rokycany (7 katastrálních území, 11 budov, 21 obyvatel):

• Dobřív v Brdech (rozloha 15,001008 km²^[4], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Dobřív
• Mirošov v Brdech (rozloha 2,088398 km²^[5], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Mirošov
• Skořice v Brdech (rozloha 20,013659 km²^[6], 9 budov, 21 obyvatel – jde zejména o osadu Kolvín) k obci Skořice
• Strašice v Brdech (rozloha 26,901687 km²^[7], 2 budovy, 0 obyvatel) k obci Strašice
• Štítov v Brdech (rozloha 1,324276 km²^[8], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Štítov
• Těně v Brdech (rozloha 15,873074 km²^[9], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Těně
• Trokavec v Brdech (rozloha 0,169004 km²^[10], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Trokavec

Okres Plzeň-jih (3 katastrální území, 0 budov, 0 obyvatel):

• Borovno v Brdech (rozloha 0,965899 km²^[11], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Borovno
• Číčov v Brdech (rozloha 3,326621 km²^[12], 0 budov, 0 obyvatel) k části Číčov města Spálené Poříčí
• Míšov v Brdech (rozloha 2,221332 km²^[13], 0 budov, 0 obyvatel) k obci Míšov

• Částka 15/1960 Sbírky zákonů s původním zněním zákona č. 36/1960 Sb., o územním členění státu

Československo – administrativní dělení (1918–1992)
přechodné období 1918–1928	České země země 1918–1928 Česká • Moravská • Slezská Slovensko župy 1918–1922 Bratislavská • Komárenská • Nitranská • Trenčínská • Tekovská • Turčanská • Oravská • Liptovská • Zvolenská • Hontská • Novohradská • Gemersko-malohontská • Spišská • Abauj-turňanská župa • Šarišská • Zemplínská municipální města na úrovni žup: Banská Štiavnica a Banská Belá • Bratislava • Komárno • Košice župy 1923–1928 Bratislavská • Nitranská • Povážská • Zvolenská • Podtatranská • Košická Podkarpatská Rus župy 1919–1928 Berežská (1919–1926) • Marmarošská (1920–1926) • Mukačevská (1919–1921) • Podkarpatoruská (1926–1928) • Užhorodská (1919–1926)
země 1928–1948	samosprávné Česká • Moravskoslezská • Slovenská (1928–1939) • Podkarpatoruská (1928–1939) autonomní území Slovenská země (1938–1939) • Karpatská Ukrajina (1938–1939)
kraje 1948–1960	české Pražský • Českobudějovický • Plzeňský • Karlovarský • Ústecký • Liberecký • Hradecký • Pardubický • Jihlavský • Brněnský • Olomoucký • Gottwaldovský • Ostravský slovenské Bratislavský • Nitranský • Banskobystrický • Žilinský • Košický • Prešovský
kraje 1960–1992	české Středočeský • Jihočeský • Západočeský • Severočeský • Východočeský • Jihomoravský • Severomoravský samostatná města na úrovni krajů: hlavní město Praha • Brno (1969–1971) • Ostrava (1969–1971) • Plzeň (1969–1971) slovenské Západoslovenský • Středoslovenský • Východoslovenský (slovenské kraje zrušeny 1969–1970 a 1990–1992) samostatné město na úrovni kraje: Bratislava (1968–1990; od 1969 hlavné mesto SSR Bratislava, 1990 hlavné mesto SR Bratislava)
republiky 1969–1992	Česká socialistická republika (ČSR, 1969–1990) • Česká republika (ČR, 1990–1992) Slovenská socialistická republika (SSR, 1969–1990) • Slovenská republika (SR, 1990–1992)
Země v Československu • Župy v Československu • Historie krajů v Česku • Republiky v Československu