U Piláta
U Piláta je přírodní památka poblíž obce Vitějovice v okrese Prachatice. Oblast spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Důvodem ochrany je vitální přirozený porost buku na suti, na srázném svahu v údolí Zlatého potoka. Tento porost tak vytváří vhodné podmínky pro vznik květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s charakteristickou skladbou rostlin a druhově početnou aviofaunou.[3] HistorieÚzemí bylo před vyhlášením lesnicky obhospodařováno, což se projevilo do relativně stejnověké skladby lesa tak i do nízké druhové různorodosti.[4] Chráněné území bylo vyhlášeno dle dokumentu 72/89 ze dne 24. května 1989, který vydal Okresní národní výbor Prachatice.[5] K roku 2004 se o lesy staral Lesní závod Prachatice, respektive Polesí Vlachovo Březí.[6] Přírodní poměryOblast přírodní památky se nachází nedaleko obce Vitějovice v okrese Prachatice, konkrétně leží na příkrém východním svahu kopce Nebahov (788 m n. m.) spadající do údolí Zlatého potoka.[4] To se odráží i do značné topografie území, kdy nejvyšší bod leží v nadmořské výšce 665 metrů, kdežto nejnižší ve výšce 577 metrů nad mořem.[4] Okolo chráněného území se nachází 50 metrové ochranné pásmo dle zákona.[3] Území spadá z geomorfologického pohledu do provincie České vysočiny, subprovincie Šumavské soustavy, oblasti Šumavské hornatiny, celku Šumavského podhůří, podcelku Prachatické hornatiny a okrsku Žernovické hornatiny.[4] GeologieHorninový podklad lokality je tvořen granulitem a biotitickým granulitem, který v některých částech lokality vystupuje na povrch jako malé skalní výchozy a suťová pole.[4] HydrologieOblast je odvodňována do Zlatého potoka, který se následně vlévá do Blanice. FloraOblast přírodní památky je ze 100 % pokryta porostem svazu květnaté bučiny (Eu-Fagenion) s hlavním zástupcem buku lesního (Fagus sylvatica),[3] ve kterém místy rostou jednotlivě jedinci smrku (Picea abies), jedle (Abies alba), jasanu (Fraxinus excelsior) a javoru mléče (Acer platanoides).[4] Při detailnějším pohledu je na 76,43 % území (5,61 ha) zastoupena klenová bučina, na 21,53 % (1,58 ha) se nachází svěží jedlová bučina, 0,27 % (0,02 ha) pak připadá na kyselou jedlovou bučinu a zbylých 1,77 % (0,13 ha) připadá na zakrslou jedlovou bučinu.[6] Stromové patro má přibližně stejnověký charakter,[4] nicméně místy se již začíná objevovat samovolné zmlazování bukových porostů a jednotlivě i málo zastoupené jedle.[7] Z druhů rostlin zde roste například kyčelnice devítilistá (Dentaria enneaphyllos), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), kostřava lesní (Festuca altissima), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), kruštík širokolistý (Epipactis helleborine).[3] Nicméně z důvodu silného zástinu lokality stromy, není bylinné patro výrazně vyvinuto.[4] FaunaNa lokalitě byly popsány ze zástupců hmyzu například zástupci dvoukřídlých (Diptera) Odinia boletina, dále bezkřídlí nosatečci Acalles camelus.[3] Dále se zde vyskytuje ze zástupců plžů například zemoun skalní (Aegopis verticillus).[3] Z ptáků se zde vyskytuje například silně ohrožený lejsek malý (Ficedula parva) a dále ohrožený lejsek šedý (Muscicapa striata). oba dva druhy zde pravidelně hnízdí.[3] OchranaV rámci ochrany lokality je prvořadým cílem dlouhodobě zachovat zdejší ekosystém a ten ponechat samovolnému vývoji.[4] K dosažení tohoto cíle je potřeba redukovat výskyt převážně spárkaté zvěře, která nepříznivě působí na samoobnovovací schopnosti lesa a větší rozšíření méně zastoupených druhů stromů.[4] Z výzkumu okolních lesů se ale zdá patrné, že tento stav se daří dosáhnout, jelikož okolní porosty se postupně samovolně obnovují.[6] Plán péče taktéž doporučuje, aby se na lokalitě ponechávala část odumřelé dřevní hmoty, která přispívá k větší druhové rozmanitosti.[6] TurismusNedaleko přírodní památky vede značená turistická stezka, která prochází kolem Zlatého potoka. OdkazyReferenceLiteratura
Související článkyExterní odkazy
|