Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Prachatická hornatina

Prachatická hornatina
Pohled k Kletě na masiv Libína
Nejvyšší bod1 094 m n. m. (Libín)
Rozloha489 km²

Nadřazená jednotkaŠumavské podhůří
Sousední
jednotky
Vltavická brázda, Boubínská hornatina, Bavorovská vrchovina, Blatská pánev, Kaplická brázda, Českokrumlovská vrchovina, Želnavská hornatina
Podřazené
jednotky
Libínská hornatina, Žernovická vrchovina, Lhenická brázda, Blanský les, Buglatská vrchovina, Křemžská kotlina, Chvalšinská kotlina

SvětadílEvropa
StátČeskoČesko Česko
Map
Horninyrula, granulit, serpentinit
PovodíVltava
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotkyIB-2D
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatická hornatina je geomorfologický podcelek v jihovýchodní části Šumavského podhůří. Rozprostírá se na ploše 489 km² a má průměrnou nadmořskou výšku 676 m.[1] Na západě sousedí s Vltavickou brázdou a Boubínskou hornatinou, na severu s Bavorovskou vrchovinou a Blatskou pánví, na východě s Kaplickou brázdou a na jihu s Českokrumlovskou vrchovinou a Želnavskou hornatinou. Má charakter ploché kerné hornatiny rozčleněné výraznými tektonickými kotlinami. Na vrcholech strukturních hřbetů a hrástí jsou četné skalní tvary zvětrávání a odnosu. Na západě ji ohraničuje hluboké až kaňonovité údolí Blanice a na východě kaňon Vltavy, hluboká údolí směru jih–sever vytvářejí i menší toky – Zlatý potok či Melhutka.

Geologická stavba

Prachatická hornatina je tvořena ze dvou rozlehlých tektonicky porušených granulitových těles s hojnými vložkami serpentinitů a z biotitických z rul a pararul jednotvárné série moldanubika.

Geomorfologické okrsky

Podhůří se člení na sedm geomorfologických okrsků:[2]

Nejvyšší vrcholy

V tomto geomorfologickém podcelku se nacházejí 4 tisícovky (tisícimetrové vrcholy)[3]. Jsou jimi:

Související články

Reference

  1. DEMEK, Jaromír, a kolektiv. Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Brno: Academia, 1987. 
  2. BALATKA, Břetislav; KALVODA, Jan. Geomorfologické členění reliéfu Čech = Geomorphological regionalization of the relief of Bohemia. Praha: Kartografie, 2006. 80 s. ISBN 80-7011-913-6. OCLC 1001471218 (česky, anglicky) 
  3. FORMÁNEK, Tomáš. Tisícovky Čech, Moravy, Slezska. [s.l.]: Jerome, 2003. ISBN 80-903266-0-9. 
Kembali kehalaman sebelumnya