|
Milan Neděla
Milan Neděla (23. února 1934 Praha – 14. dubna 1997 tamtéž) byl český divadelní, filmový a televizní herec, dabér a moderátor. Díky robustní a zavalité postavě (výšce 193 cm a hmotnosti 112 až 132 kg)[1] často ztvárňoval rázné muže-hromotluky. Uměl hrát dobře jak role komické, tak role vážné. Rodinné vztahyJeho otec byl účetním továrny na motocykly JAWA. Jeho syn Aleš vystudoval novinářskou fakultu. ŽivotopisMilan Neděla vystudoval malostranské Gymnázium Jana Nerudy a chtěl se stát sportovním novinářem (sám aktivně hrál kopanou). Na škole vedl místní jazzovou kapelu, přičemž profesor Fetr v něm objevil herecký talent (ostatně ještě jako žák obecné školy hrál v jakési pohádce kuchaře Roštěnku). V roce 1950 se stal členem místního dramatického kroužku a od počátku mu byly přidělovány charakterní postavy – jeho první rolí byl Sganarelle v Moliérově hře Škola manželů.[1] Odmaturoval v roce 1952. Při přijímacích zkouškách na pražskou DAMU se pro jeho přijetí vyslovil i jeho pozdější profesor Vítězslav Vejražka dobře míněnou ironií, že „tak tlustýho chlapa jsme tady ještě neměli“.[1] K jeho profesorům dále patřili například Stanislav Neumann, František Salzer a Radovan Lukavský.[2] Již za dob studií účinkoval v estrádách Hrátky mládeže, které pořádal Československý svaz mládeže. DAMU absolvoval v roce 1956. Divadelní kariéraDivadlo bylo Nedělovou hereckou prioritou. Po absolutoriu nejprve působil v oblastních divadlech: Městské oblastní divadlo Kolín (1956–1958) a Východočeské divadlo v Pardubicích (1958–1960).[3] Později se vrátil do Prahy, kde postupně působil v divadlech Na zábradlí (1960–1962), Na Fidlovačce (1962–1963), Paravan (1963–1965), Rokoko (1965–1972) a nakonec v Hudebním divadle v Karlíně (1973–1982). Byl mimo jiné jedním z „nahrávačů“ Felixe Holzmanna v jeho scénkách. Rozhlasová tvorbaJeho druhou nejoblíbenější prací byla tvorba pro rozhlas. Byl úspěšným rozhlasovým hercem a estrádním komikem. Zejména v 50. a 60. letech účinkoval v rozhlasových kabaretech a estrádách. Jednou z nejznámějších se stala scénka Zlý sen známější jako „Mámo, chyť mi žábu“ (spolu s Josefem Beyvlem). Později spolupracoval spíše s literárně-dramatickou redakcí, pro kterou mj. načetl množství komediálních povídek zejména z tvorby Jaroslava Haška. Osobně nejvíce oceňoval dramatizaci Dickensova humoristického románu Kronika Pickwickova klubu.[1] Televizní tvorbaJeště při studiu DAMU – již v roce 1953 – úspěšně prošel spolu se spolužákem Luďkem Munzarem konkursem na hlasatele pro začínající Československou televizi. Právě tam začal spolupracovat i s tvůrci zábavních pořadů a na střídačku s Josefem Zímou uváděl estrádu Měsíčník dobré pohody.[1] Mnohem později se uplatnil jako úspěšný moderátor oblíbeného pořadu Komik a jeho svět, který převzal po předchůdci Miloši Kopeckém. V roce 1980 propůjčil hlas postavičce Hele v dětském pásmu pohádek a rozhovorů Studiu Kamarád. Přibližně po roce však tuto postavu kvůli nemoci předal Otovi Jirákovi.[4][5] Neúplný výčet snímků:
Filmová tvorbaVe filmu ztvárňoval především drobné či epizodní role. Neúplný výčet snímků:
OstatníJeho koníčkem byl sport, zejména kopaná, košíková a hokej. Byl skalním fandou fotbalové Slavie.[6] V divadle Rokoko založil divadelní fotbalovou jedenáctku a staral se o ni.[7] Sám byl aktivním fotbalistou až do 46 let, kdy sportu musel kvůli zdraví zanechat. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy |
||||||||||
