Jan Adolf z Lobkowicz

JUDr. Jan Adolf z Lobkowicz
Erb knížat z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz[p 1] a 9. hlava mělnicko-hořínské sekundogenitury
Ve funkci: 22. května 1932 – 11. ledna 1952
Předchůdce	Jiří Kristián z Lobkowicz
Nástupce	Otakar Lobkowicz
Předseda Svazu československých velkostatkářů
Ve funkci: 1928 – ?
Předchůdce	Leopold Lobkowicz (z dolnobeřkovické větve)
Nástupce	svaz zanikl
Stranická příslušnost
Členství	Národní souručenství
Narození	6. listopadu 1885 Praha Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	11. ledna 1952 (ve věku 66 let) Wolfegg Německo Německo
Příčina úmrtí	autonehoda
Choť	(1921) Marie Anna Czerninová (1899–1965)
Rodiče	Jiří Kristián z Lobkowicz (1835–1908) a Anna z Liechtensteinu (1846–1924)
Děti	1. Otakar (1922–1995) 2. Anna (1923–2004) 3. Marie Terezie, prov. Kellerspergová (1825–2007) 4. Mikuláš (1931–2019) 5. Bedřich (1932–1998)
Příbuzní	bratr: Bedřich Lobkowicz (1881–1923) děd: Alois II. z Liechtensteinu (1796–1858) babička: Františka Kinská z Vchynic a Tetova (1813–1891) děd: August Longin z Lobkowicz (1797–1842) babička: Anna Berta ze Schwarzenbergu (1807–1883)
Alma mater	Právnická fakulta Univerzity Karlovy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Adolf z Lobkowicz (6. listopadu 1885 Praha – 11. ledna 1952 Wolfegg),^[1] celým jménem Maria Jan Adolf Leonard Gottfried Batazar pocházel z knížecí mělnicko-hořínské větve šlechtického rodu Lobkoviců a byl nejmladší syn Jiřího Kristiána z Lobkowicz a Anny z Lichtenštejna.

Byl c. k. komoří a nadporučík v záloze. Vlastnil zámek v Drahenicích a v letech 1911–1918 působil v diplomatických službách^[2] Rakousko-Uherska. Byl posledním předsedou Svazu československých velkostatkářů. V letech 1938 a 1939 podepsal prohlášení české šlechty. V roce 1948 opustil Československo a žil v Německu u Bodamského jezera. Později bydlel s manželkou v penzionu u Grundlsee. Po autonehodě zemřel. Pohřben byl v Lobkovické hrobce v Hoříně.

Zdědil velkostatek Drahenice na Příbramsku, který jeho matka Anna v roce 1870 koupila od hrabat Hartmanů z Klarsteina. Velkostatek původně zaujímal na přelomu 19. a 20. století plochu 2165,74 hektarů (830,88 ha zemědělská půda, 210,53 ha louky, 949,95 ha lesy a 95,57 ha rybníky). Součástí byly zámek Drahenice s parkem, majorátní dvory Drahenice (150,50 ha), Draheničky a Ostrov (celkem 291,76 ha), Uzeníček, Hušovice a Malkov (367,14 ha), Dvořetice, Chrást a Svudčice (256,08 ha). V roce 1900 se také uváděl pivovarský dům a cihelna v Drahenicích.^[3]

Velkostatku se dotkla prvorepubliková pozemková reforma. Zabráno bylo 2165,5 hektarů, naopak ze záboru bylo propuštěno 1363,5 ha. Janu Adolfovi zůstaly 188,27 ha zemědělské půdy, 67,4 ha luk, 20,22 ha zahrad, 95,83 ha rybníků a 962,7 ha lesů. Součástí statku byly dvory Drahenice (108 ha), Draheničky (100 ha) a Hostišovice (51 ha), všechny tři Lobkowicz provozoval ve vlastní režii.^[4]

Oženil se 13. ledna 1921 v Grundlsee s Marií Annou Czerninovou z Chudenic (2. prosince 1899 Paříž – 28. srpna 1965 Bad Aussee), dcerou Otakara Czernina (1872–1932) a Marie Kinské (1878–1945).^[1] Jejich děti:^[5]

• 1. Otakar (28. 1. 1922 Praha – 1. 6. 1995 Vídeň), pozdější kníže mělnicko-hořínské lobkovické větve
• 2. Anna Marie (6. 3. 1923 Drahenice – 8. 9. 2004 Oberalm)
• 3. Marie Terezie (16. 3. 1925 Vídeň – 11. 2. 2007 Štýrský Hradec)
• 4. Mikuláš (9. 7. 1931 Praha – 19. 9. 2019 Starnberg)
• 5. Bedřich (17. 11. 1932 Praha – 2. 2. 1998 USA), pozdější profesor fyziky vysokých energií na univerzitě v Rochestru v New Yorku, USA.

• VOTÝPKA V.: Paradoxy české šlechty, nakladatelství Paseka, s.r.o., Praha a Litomyšl, rok vydání: 2005, 2013, ISBN 978-80-7432-351-5, stran 371, 2. vydání, kap. 8
• Zdeněk Hazdra: "Šlechta ve službách Masarykovy republiky. Mezi demokracií a totalitními režimy", NLN, s.r.o., Prah, rok vydání: 2015, ISBN 978-80-7422-337-2, stran 333, 1. vydání

• Rodokmen Lobkowiczů na stránkách genealogy.euweb.cz (Miroslav Marek)
• Rodokmen s erby na www.roskildehistorie.dk

Knížata z Lobkowicz
Kníže z Lobkowicz byl do rozdělení na primo- a sekundogenituru a poté v primogenituře také vladař domu lobkowiczkého a v letech 1834–1918 nejvyšší pokladník Českého království.
Před rozdělením a primogenitura	1. Zdeněk Vojtěch (1623/1624–1628) • 2. Václav Eusebius (1628–1677) • 3. Ferdinand August (1677–1715) • 4. Filip Hyacint (1715–1734) • 5. Václav Ferdinand (1734–1739) • 6. Ferdinand Filip (1739–1784) • 7. Josef František Maxmilián (1784–1816) • 8. Ferdinand Josef (1816–1868) • 9. Mořic Alois (1868–1903) • 10. Ferdinand Zdeněk (1903–1938) • 11. Jaroslav Alois* (1938–1953) • 12. Bedřich* (1953–1954) • 13. Jaroslav Claude* (1954–1985) • 14. Jaroslav František* (od roku 1985)
Sekundogenitura	1. Jan Jiří Kristián (?–1755) • 2. Josef Maria (1755–1802) • 3. August Antonín (1802–1803) • 4. Antonín Isidor (1803–1819) • 5. August Longin (1819–1842) • 6. Jiří Kristián (1842–1908) • 7. Bedřich (1908–1923) • 8. Jiří Kristián (1923–1932) • 9. Jan Adolf (1932–1952) • 10. Otakar (1952–1995) • 11. Anton (od roku 1995)
* křimická linie primogenitury; Česká, resp. už Československá republika šlechtické tituly neuznává, resp. neuznávala

Lobkowiczové – sekundogenitura
knížata – mladší knížecí mělnicko-hořínská větev
1–8. generace	z Újezda, Popelové z Lobkowicz, Lobkowiczové
9. generace	primogenitura Filip Hyacint (1680–1734) – potomci na Roudnici sekundogenitura Jan Jiří Kristián (1686–1755) – zakladatel
10. generace	Karel Adam Felix (1719–1760) • Marie Eleonora (1721–1756) • Josef Maria Karel (1724–1802) • Ferdinand Maria (1726–1795) • August Josef Antonín (1729–1803) • Filip Josef (1732–1760) • Leopold (1734–1759)
11. generace	Marie Eleonora (1753–1802) • Marie Josefa (1756–1825) • Marie Josefa (1756–1793) • Marie Terezie Gabriela (1767–1820) • Eleonora Adalberta Caja (1770–1834) • Antonín Isidor (1773–1819)
12. generace	August Longin (1797–1842) • Marie Ludmila (1798–1868) • Josef Maria August (1799–1832) • František Jiří (1800–1858) • Ferdinand (1801–1831) • Marie Anna (1802–1830) • Marie Helena (1805–1856)
13. generace	Marie Sidonie (1828–1917) • Marie Hedvika (1829–1852) • Marie Františka (1830–1913) • Marie Anna Polyxena (1830–1913) • Marie Rosa (1832–1905) • Jiří Kristián (1835–1908)
14. generace	Anna Berta (1865–1917) • Marie Františka (1866–1918) • Marie Terezie (1867–1945) • Marie Sidonie (1869–1941) • Jiří August (1870–1890) • Marie Henrieta (1872–1939) • Marie Polyxena (1874–1951) • Marie Terezie (1876–1958) • Rosa Marie (1879–1957) • Bedřich (1881–1923) • Jan Adolf (1885–1952)
15. generace	Jiří Kristián (1907–1932) • Ludmila Anna (1908–1974) • Otakar (1922–1995) • Anna Marie (1923–2004) • Marie Terezie (1925–2007) • Mikuláš* (1931–2019) • Bedřich** (1932–1998)
16. generace	Johannes* (* 1954) • Erich Georg* (* 1955) • Antonín (* 1956) • Jiří Jan (* 1956) • Franz* (* 1957) • Monika* (* 1958) • Alžběta Ludmila (1959–1980) • Alois Josef* (* 1959) • Marie–Miriam* (* 1961) • Philip** (* 1961) • Marie Christine** (* 1963)
17. generace	Mikuláš* (* 1978) • Marie-Žofie* (* 1980) • Maxmilian* (* 1982) • Marie Polyxena* (* 1983) • Petr Mikuláš* (* 1983) • Joseph* (1984–1998) • Felix Jan* (* 1985) • Marie Lioba* (* 1985) • Václav* (* 1986) • Alois* (* 1987) • Anna Elisabeth* (* 1987) • Ludmila* (* 1991) • Anežka Christiana* (* 1992) • Theresa* (* 1994) • Louisa (* 1995) • Ida* (* 1996) • Paul Merlin* (* 2005) • Georg Christian* (* 2006) • Robert Christian (* 2011) • Jacob Alexander (* 2014)
18. generace	Johannes* (* 2010) • Josephine (* 2011) • Ferdinand* (* 2012) • Melcheor* (* 2014) • Alois* (* 2014) • Moric* (* 2014) • Valerian* (* 2014) • Augustina* (* 2015) • Felix* (* 2016)
Sídla	Červený Hrádek • Drahenice • Drhovle • Hořín • Mělník • Lobkowiczký palác v Praze • Rožďalovice • Vráž
Pohřebiště	Lobkowiczká hrobka v Hoříně
tučně jsou vyznačena knížata, * drahenická linie (Mikuláš a jeho potomci), ** Bedřich a jeho potomci (USA)