Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Gondwana

Gondwana byl superkontinent, který zahrnoval území dnešní Jižní Ameriky, Afriky, Arábie, Indie, Austrálie a Antarktidy. Zformovala se jako součást většího superkontinentu Pannotie asi před 600 milióny let. Po odtržení Laurentie, Baltiky a Sibiře Pannotie zanikla a zbyla Gondwana – tehdy největší kontinentální blok planety, který sahal od jižního pólu až k obratníku Raka na severní polokouli.

Historie

Během prvohor se od Gondwany postupně oddělovaly menší subkontinenty (Avalonie, Severní a Jižní Čína) a vydávaly se k severozápadu. Sama Gondwana se postupně dostala nejprve celá na jižní polokouli, v oblasti severozápadní Afriky se ale naopak posouvala od jižního pólu k rovníku, až zhruba před 350 milióny let narazila do rovníkové Eurameriky. Na dalších 200 miliónů let tak byla Gondwana součástí nového superkontinentu Pangey.

Ve druhohorách se mezi Gondwanou a Laurentií otevřel zárodek Atlantského oceánu a Gondwana se opět osamostatnila (od zbytku Laurasie ji už předtím odděloval oceán Tethys). Její existence už však neměla dlouhé trvání. Během příštích 50 miliónů let se sama postupně rozpadla. Nejdříve na Atlantiku a Antarktidu, poté se Atlantika rozpadla na Jižní Ameriku a Afriku, od Afriky se oddělila Indie, Madagaskar a Arábie, nakonec i od Antarktidy Austrálie.

Na území Gondwany byli velmi početní druhohorní dinosauři, a to například i na území současné Austrálie.[1] Na tomto pevninském celku vznikly v průběhu druhohor také některé archaické skupiny savců, například klad Tribosphenida.[2]

Podle identifikace fosilních pozůstatků devonských ryb z území Austrálie byla v této době (asi před 400 miliony let) Gondwana ještě spojena s jihovýchodní oblastí současné Asie.[3]

V průběhu triasu bylo možné dostat se suchou nohou z jižní Gondwany až do oblasti dnešního Grónska, jak ukazuje objev sauropodomorfních dinosaurů (možná rod Plateosaurus) z doby před asi 214 miliony let.[4]

Název

Gondwana byla pojmenována rakouským vědcem Eduardem Suessem, po Gondwaně, regionu ve střední Indii, který byl odvozen ze sanskrtu pro „lesy Gondů“. Název byl dříve používán v geologickém kontextu, nejprve H. B. Medlicottem v roce 1872, který také popsal sedimentární sekvence Gondwany (permské-triasové).

Někteří vědci preferují název „Gondwanaland“, aby byl jasný rozdíl mezi indickým regionem a superkontinentem.

Odkazy

Reference

  1. Tai Kubo (2020). Biogeographical network analysis of Cretaceous Australian dinosaurs. Gondwana Research. doi: https://doi.org/10.1016/j.gr.2019.12.012
  2. Timothy F. Flannery, Thomas H. Rich, Patricia Vickers-Rich, E. Grace Veatch & Kristofer M. Helgen (2022). The Gondwanan Origin of Tribosphenida (Mammalia). Alcheringa: An Australasian Journal of Palaeontology (advance online publication). doi: https://doi.org/10.1080/03115518.2022.2132288
  3. Gavin Charles Young & Jing Lu (2020). Asia-Gondwana connections indicated by Devonian fishes from Australia: palaeogeographic considerations. Journal of Palaeogeography. 9: 8. doi: https://doi.org/10.1186/s42501-020-00057-x
  4. Dennis V. Kent and Lars B. Clemmensen (2021). Northward dispersal of dinosaurs from Gondwana to Greenland at the mid-Norian (215–212 Ma, Late Triassic) dip in atmospheric pCO2. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118(8): e2020778118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2020778118

Literatura

Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750 miliony let zpět 600–550 200 0
Světadíly: Arábie
Madagaskar
Indie
Kongo Afrika Afrika
Patagonie Sibiř Atlantika Jižní Amerika
Atlantika Západní Arábie Baltika Austrálie
Ur Rodinie Východní Gondwana Protogondwana Pannotie Laurentie Euramerika (Laurussie) Pangea Gondwana Antarktida Antarktida
Arktida Nena Západní Gondwana Protolaurasie Gondwana Laurasie Laurentie Severní Amerika
Baltika Baltika Avalonie Eurasie
Laurentie Severní Čína
Sibiř Jižní Čína
Oceány: Mirovia Prototethys, Paleotethys Panthalassa Tethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9