Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Západočeské divadlo

Západočeské divadlo v Chebu
Základní informace
StátČeskoČesko Česko
MístoCheb
ZřizovatelMěsto Cheb
Osobnosti
ŘeditelJan Svoboda
Umělecký šéfZdeněk Bartoš
DramaturgMartina Pokorná
Další informace
Souřadnice
AdresaDivadelní nám. 10
350 11 Cheb
UliceDivadelní náměstí
Oficiální webhttps://www.divadlocheb.cz/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západočeské divadlo v Chebu je jediné divadlo v Karlovarském kraji, které má stálou profesionální scénu. Samostatně stojící objekt se nachází nedaleko historického jádra města, je dominantou chebského Divadelního náměstí.

Historie divadla

Divadlo sídlí v novoklasicistní budově, postavené Karlem Haberzettlem podle návrhu Vincenta Pröckla.[1] Městské divadlo bylo slavnostně otevřeno 3. října 1874 uvedením dvou částí Valdštejnské trilogie (Valdštejnův tábor a Valdštejnova smrt) od Fridricha Schillera. Až do roku 1944 tu vystupovaly německé společnosti, ale hráli zde i čeští ochotníci. Od 1947 sloužilo chebské divadlo jako stagiona karlovarského divadla, ale chebští ochotníci tu měli své sídlo.

Ve druhé polovině 50. let proběhla rekonstrukce divadla, při níž ale bylo z úsporných důvodů upuštěno od původně uvažované výzdoby interiéru, divadlo bylo ochuzeno např. o štukovou dekoraci stěn, mozaikové lunety ve vestibulu nebo křišťálové lustry; rovněž nebylo realizováno otáčivé jeviště ani zdvihové zařízení orchestru a původní dřevěnou stropní konstrukci vstupní haly nahradil železobetonový kazetový strop. Pouze vnější vzhled objektu byl obnoven v původním stylu.[1]

Scéna začala opět fungovat v roce 1960, kdy byla 7. května slavnostně uvedena Smetanova Prodaná nevěsta (jako hosté účinkovali i pražští sólisté) a 8. května pak Tylova Fidlovačka.

V dubnu 1997 vypukl v budově požár, který se z hledištní části rozšířil i na jeviště a do provozního zázemí. V rámci obnovy došlo k modernizaci a zlepšení divadelního provozu (bylo upraveno orchestřiště a jevištní technologie), byly zvýšeny stupně v hledišti a bylo upraveno i barevné řešení sálu; podlahu pokrylo červené marmoleum, sedadla byla potažena sametem. Kapacita hlediště je zhruba 400 míst.

V dalších letech došlo ještě k výměně částí střešní krytiny a klempířských prvků, byla obnovena fasáda včetně oken.

Divadlo po roce 2000

Chebské divadlo v roce 2022

Divadlo funguje jako příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je město Cheb.

Po konkurzu nastoupil v roce 1999 jako ředitel Miloš Růžička, dosavadní vedoucí Kulturního a společenského střediska Cheb, a obě instituce byly sloučeny v jeden administrativně správní celek, Chebskou scénu.[2]

V roce 2012 byl ředitelem divadla jmenován Jan Svoboda, bývalý chebský starosta.[3]

Každé dva roky je zde pořádána divadelní přehlídka Divadlo jednoho herce, a to již od roku 2005.[4] Tato přehlídka má mezinárodní přesah, účinkují zde umělci z celého světa. Každá sezóna má svůj specifický název, který se vztahuje k repertoáru toho daného období. Na konci každé sezóny pořádá divadlo Divadelní banket.[5] Zde je připomenuta proběhlá sezóna a po ukončení banketu většinou dochází k setkání herců a ostatních divadelních činovníků s diváky. Každoročně je vyhlašována soutěž pro diváky Zlatý Albrecht, vítězové jsou odměněni předplatným na další divadelní období dle vlastního výběru. Tato cena je vyhlašována u příležitosti Divadelního banketu. Vítězné inscenace a vítězní herci obdrží toto ocenění z rukou významných osobností regionálního významu.

Odkazy

Reference

  1. a b Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2022-03-02]. Dostupné online. 
  2. Česká divadelní encyklopedie. encyklopedie.idu.cz [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  3. Historie [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  4. Divadlo jednoho herce [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 
  5. Divadelní banket [online]. [cit. 2023-07-31]. Dostupné online. 

Literatura

  • ŠORMOVÁ, Eva, et al. Česká divadla. Encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9