Uhličitan měďnatý
Uhličitan měďnatý je modrozelená, anorganická, krystalická látka se vzorcem CuCO3, bez zápachu, ale s nepříjemnou chutí. V přírodě se vyskytují dva nerosty, které jsou založeny na uhličitanu měďnatém, avšak mají navíc hydroxidové skupiny.
Jsou to malachit se vzorcem Cu2(OH)2CO3; a azurit, se vzorcem Cu3(OH)2(CO3)2. VýrobaTato látka se vyrábí reakcí měďnaté soli (zpravidla síranu měďnatého, ale může být i chlorid či octan měďnatý) s uhličitanem sodným: Samovolný vznikPředměty z mědi působením kyslíku, oxidu uhličitého a vody vzniká korozivní vrstva zvaná měděnka, což je těžko oddělitelná směs uhličitanu měďnatého a hydroxidu měďnatého se zapisovaným vzorcem Cu(OH)2·CuCO3. Tato reakce se dá vystihnout rovnicí: ReakcePři zahřívání na 290 °C se tato látka rozpadá za vzniku oxidu měďnatého a oxidu uhličitého, dle rovnice: VyužitíNerosty obsahující tuto látku byly dříve používány jako drahé kameny, později byly používány v rozdrcené formě jako líčidla. Historicky se tato látka používala jako ruda mědi, dnes však je to poměrně bezvýznamná ruda. Tato látka se dnes využívá na výrobu měďnatých solí organických kyselin. BezpečnostTato látka v případě požití v žaludku vytváří chlorid měďnatý. Ten může působit toxicky ve velkém množství, nevratně totiž poškozuje enzymy, dále při častém kontaktu s látkou může vzniknou alergie, avšak je to poměrně neobvyklá alergie. LD50 je při orálním podání kryse asi 160 mg/kg. ReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Copper(II) carbonate na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|