|
Tunel Klimkovice
Tunel Klimkovice (též Klimkovický tunel) je dálniční tunel na dálnici D1 u města Klimkovice. Jedná se o jediný tunel na této dálnici. Nachází se na úseku 4707 Bílovec – Ostrava-Rudná, který byl dříve uvažovaný jako součást dálnice D47. Tunel byl postaven z důvodu ochrany životního prostředí a kvůli minimalizaci vlivu stavby dálnice D1 na Klimkovice a lázeňské zařízení Sanatoria Klimkovice v místní části Hýlov. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy v roce 2020 tunelem denně v jednom směru projede průměrně 28 000 motorových vozidel (o 17 % více než při předchozím sčítání v roce 2016), což přibližně odpovídá průměrné intenzitě na dálniční síti ČR ve výši cca 30 700 vozidel/24h.[1] Chronologie výstavby
 Základní technické parametryTunel tvoří dva tubusy. Tubus A (směr Brno – Ostrava) je dlouhý 1076,826 m (z toho 864,823 m raženo a 165,83 m hloubeno na brněnské straně a 46,17 m na ostravské), tubus B (směr Ostrava – Brno) je dlouhý 1088,090 m (z toho raženo 875,273 m a hloubeno 166,4 m na brněnské straně a 46,4 m na ostravské). Tunel je široký 12,204 m, v místě nouzového zálivu 14,454 m, šířka mezi chodníky je 9,5 m, v místě nouzového zálivu 11,75 m a průjezdní výška je 4,8 m. Plocha výrubu je 120,17 m². Celkem bylo vyraženo 367,2 tisíc m³. Na stavbu bylo použito cca 110 tisíc m³ betonu a 1900 tun výztuže.[2] Technické vybaveníStavba tunelu představuje poměrně složitý stavební komplex vybavený řadou technických zařízení, která umožňují jeho provozování a zajištění jeho bezpečnosti. Mezi hlavní provozní celky tunelu patří[3]:
Pro potřeby řídicího systému je tunel vybaven soustavou čidel pro detekci a měření fyzikálních a chemických veličin vně a uvnitř tunelu:
Bezpečnost tuneluZvýšenému riziku při nehodách a zejména při požárech musí být přizpůsobeno bezpečnostní a technologické vybavení tunelu, které závisí na zatřídění do shodné kategorie bezpečnosti definované technickými předpisy. Klimkovický tunel na základě své délky a intenzity dopravy ekvivalentních vozidel spadá do nejvyššího bezpečnostního standardu (kategorie TA dle TP98). [4] Tunel je navíc součástí transevropské silniční sítě, a jelikož je delší než 500 m, vztahují se na něj i ustanovení směrnice EU č. 2004/54/ES o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě, která předepisuje povinná opatření pro zajištění bezpečnosti provozu. Každý tubus obsahuje dva jízdní pruhy a maximální povolená rychlost je stanovena na 80 km/h, ačkoliv projekt počítal s rychlostí až 110 km/h.[5] Tubusy propojuje 5 propojovacích chodeb sloužících k nouzové evakuaci lidí v případě nehody či požáru. Středová spojka obsahuje nouzové zálivy o délce 40 m a je vyvedena na povrch vertikální šachtou určenou pro přípojné kabely a požární vodovod. Kromě toho každý tubus obsahuje šest SOS výklenků obsahujících sebezáchranné prostředky, protipožární hydranty a spojení s integrovaným záchranným systémem. Dozor nad provozem v tunelu dohlíží dispečink ve Středisku správy a údržby dálnic ve Slovenské ulici v Ostravě. Pro stavbu byl poprvé v České republice používán tzv. protipožární beton. Ten obsahuje polypropylenová vlákna, která se v případě požáru vlivem vysoké teploty vypaří. V betonu tak vzniknou komůrky, do kterých se zahřátý beton může rozpínat. Zabrání se tak jeho pnutí a sníží možnost totální destrukce tunelové konstrukce. Monitoring dopravy v tuneluZařízení instalované v tunelu obsahuje indukční smyčky detekující průjezdy vozidel, vozovkové piezoelektrické snímače detekce náprav a kamerové systémy s vysokým rozlišením a infračerveným přísvitem rozpoznávající registrační značky projíždějících vozidel. Systém umožňuje okamžité porovnávání registračních značek projíždějících automobilů s databází odcizených vozidel. Jeho software také rozpoznává mezinárodní identifikační značky umístěné na vozidlech převážejících nebezpečné náklady. Od roku 2016 je kamerový systém využíván k měření úsekové i okamžité rychlosti. Ze strany Magistrátu města Ostravy byla použitá technologie kritizována pro nedostatečnou schopnost spolehlivě rozpoznávat registrační značky. Provozovatel tunelu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) tehdy pochybení odmítal s tím, že chybovost při čtení značek je do 10 %.[6] V roce 2017 byla zaznamenána nejvyšší rychlost 253 km/h, která byla naměřena ve zkušebním provozu kamerového systému, což je také důvod, proč se viníka nepodařilo identifikovat a potrestat.[7] Náklady na realizaciCelkové náklady na výstavbu byly zhruba 2,5 miliardy Kč.[8] Geodetická dokumentaceGeodetická dokumentace skutečného provedení stavby byla provedena jako 3D dokumentace. Jejím zhotovitelem je Subterra a Geodis Brno. V soutěži o Technické dílo roku 2008 pořádaném Komorou geodetů a kartografů získala tato dokumentace druhé místo.[9] ZávadyNa technologii Klimkovického tunelu se více než v jiných tunelech projevil vliv agresivního prostředí v důsledku používání posypových solí. Došlo zde k silné degradaci materiálů, které ovlivnilo celkovou životnost technologických celků. Jedním z nejvíce postižených provozních souborů byla vzduchotechnika tunelu.[10] V červenci 2013 se ŘSD rozhodlo reklamovat Klimkovický tunel vzhledem k prosakování vody do tunelu. Zatékání vody způsobilo škody v řádu stamiliónů korun a jednalo se o nejzávažnější závadu na dálnici D1 v úseku mezi Lipníkem nad Bečvou a Ostravou. Kromě klimkovického tunelu správce dálnice kritizoval také kvalitu mostů a vozovky.[11][12][13] OceněníStavba tunelu získala hlavní cenu ve 3. ročníku soutěže Stavba Moravskoslezského kraje 2008 v kategorii dopravní, inženýrské a vodohospodářské stavby.[14] OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
