|
Týn (Třebíč)
Týn (německy Thein[3]; lidově zvaný Tajno, později Tejno, tj. místo skryté, nikoliv vyvýšené; s předložkou 2. pád do Týna, 6. pád v Týně) je část města Třebíče, jehož je součástí od roku 1960. Nachází se zde jak rodinné domy, tak osídlení soustředěné v obytných domech, i několik zařízení občanské vybavenosti. Od svého připojení k Třebíči se Týn podstatně rozrostl a pozbyl svůj původně jen vesnický ráz. V části obce žije přibližně 1 900[1] obyvatel. DějinyTýn byl až do roku 1960 samostatnou obcí, třebaže těsně se přimykající k Podklášteří. Týn vznikl jako tržní osada při staré obchodní stezce procházející dnešní ulicí Zdislavinou k Přibyslavicím. Osada už od založení z třebíčského kláštera náležela k jeho majetku.[4] Roku 1558 v Týně žilo 7 gruntovníků, kteří platili vrchnosti 3 kopy a odváděli též desátek ve výši 3 kopy. Dále byli povinni při zámku rozsévat, kydat hnůj z chlévů a pak rozhazovat na poli, třít konopě, zametat na zámku, sekat pro zámek dříví a pomáhat s hrabáním sena na louce pod zámkem.[4] Roku 1678 bylo v Týně zastoupeno jediné povolání – zahradníci. Těch zde žilo 38.[4] Středem obce bývala okrouhlá náves s malým rybníčkem (dnes již zasypaným). Od roku 1857 stojí na návsi kaple Povýšení svatého Kříže. Po první světové válce zde zbudovali pomník jejím týnským obětem. V roce 1938 Týnští upravili svah nad Novým rybníčkem na park a umístili v něm malý pomníček připomínající 20. výročí republiky. Za okupace pomníček ukryli.[5] V 50. letech 20. století vzniklo Jednotné zemědělské družstvo a začalo se s výstavbou jeho kravína a dalších hospodářských budov. Od roku 1974 získala statek do správy Střední zemědělská škola; v 90. letech byl statek zrušen a na jeho místě od přelomu století vyrostl obchodní dům a nové sídliště. Ani Týn nezůstal ušetřen panelové výstavby 80. let (ulice Jaroslava Ježka). Se začátkem 21. století vznikla též nová zástavba na východ od Nového hřbitova v ulicích Růžičkova, Vítkova, Palátova a Kaňákova (zčásti tzv. podnikatelské baroko), resp. kousek od návsi zástavba v ulici Milady Horákové a Palachově. S Podklášteřím se Týn svou zástavbou spojil v době od konce první světové války do prvních let války druhé světové, když byla zastavěna Panská niva. Z dalších zařízení občanské vybavenosti lze uvést:
Geografie a geologieTýn uzavírá území města Třebíče ze severu, při silnici na Budíkovice. Jeho páteří je ulice Táborská. Týn na jihu začíná křižovatkou ulic Táborská, Palackého, Josefa Suka a Nová. Na západě proniká dlouhým výběžkem západní poloviny údolí pod mostem na ulici Marie Majerové až k samému Hájku. Na severu zasahuje katastrální území Týna až k západnímu okraji Pocoucova a tam v lese vrcholí kótou 498 m. Na severovýchodě najdeme kótu 489 m, na níž je zařízení vodojemu. Co se týče vod, na týnských vodách bývala v minulosti dlouhá léta závislá Třebíč. Ještě začátkem 17. století stačil Třebíči k zásobování vodou rybníček Baba. Poté v roce 1610 město koupilo od týnského občana Kuldánka tři malé selské rybníčky a z nich do městských kašen přivedla vodu. Týnské vodovodní rybníky (rybník Vodovodní, zvaný též Vasrlajtung, dále Barák neboli Druhý a U Suchých neboli Nadýmáček) ztratily svůj účel vybudováním nového městského vodovodu během funkčního období starosty Josefa Vaňka v letech 1936–1940.[6] V roce 2004 byly tyto rybníčky celkově opraveny. Potůček vedoucí z rybníčka Baráku se za týnským mostem spojují s vodami Týnského potoka, který do Týna přitéká z podklášterského rybníka Zámiš přes Týnský rybník. Napájí taktéž podklášterský rybník Kuchyňku. Demografie
PamátkyNa návsi najdeme kapli Povýšení svatého Kříže, obklopenou několika vzrostlými stromy. Galerie
OdkazyReference
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
.jpg)
