|
Pocoucov
Pocoucov (německy Pocoucow,[3] původně nejspíš Podsoudcov[4]) je vesnice asi půldruhého kilometru severně od města Třebíče. Nedaleko Pocoucova protéká Okřešický potok, v jeho blízkosti se poté nachází také soustava rybníků. Nadmořská výška vesnice se pohybuje okolo 450 m n. m. Ve vesnici se nachází autobusová zastávka, kaplička sv. Petra a Pavla a dříve též obchod se smíšeným zbožím. Pocoucov patřil mezi nejstarší statky třebíčského kláštera a první písemná zmínka o něm pochází již z roku 1101.[5] Místní částí města Třebíč se stal v roce 1980 a dříve patřil také k vesnici Trnava. Ve vesnici žije 181[1] obyvatel. Etymologie Název vsi je dnes foneticky zapisován jako Pocoucov a je odvozován od názvu Podsoudcov – slova podsoudce – podřízený soudce. Tento původ ovšem není jistý vzhledem k různým dalším psaným podobám — ve výpise majetku třebíčského z roku 1556 je Pocoucov zmíněn jako Poczauczow ("cz" zde znamená pravděpodobně "c"), v zemských deskách z roku 1558, tedy o dva roky mladších než je předešlý dokument, se objevuje jako Pacúlcow a na staré obecní pečeti dokonce jako Pozuziw ("z" zde znamená pravděpodobně rovněž "c"). Dalším možným původem názvu vesnice je jméno třebíčského primátora, kterým v roce 1661 byl Jan Podcaucowský.[4] Kdyby byl název Poczauczow nejstarší a zároveň byl možný zápis pomocí spřežkového pravopisu, původní název obce by byl nejspíše skutečně čten jako Pocoucov (cz = c, au = ou). Ovšem nejstarší název lze nalézt ve výčtu klášterního majetku z roku 1101. DějinyZe starších dob byl v blízkosti vesnice nalezen pouze neolitický mlat.[4] První písemná zmínka pochází z roku 1101, kdy je uveden a ve výčtu majetku třebíčského kláštera darovaného Oldřichem Brněnským. Osada tedy téměř od samého začátku patřila třebíčskému klášteru, který zde později měl dva many. Roku 1556 zde bylo 10 celoláníků a dva mani. V r. 1678 bylo v obci 9 láníků a 1 půlláník. Roku 1840 zde bylo 8 celoláníků a dva půlláníci. V r. 1678 bylo v obci 9 láníků, 1 půlláník, 2 dvořáci, 1 chalupník a 10 domkařů. Část obyvatel se živila kamenictvím.  Do roku 1882 byl Pocoucov osadou blízké vesnice Trnavy. Během první světové války zahynulo celkem 8 občanů Pocoucova. Všichni byli vojáky. Vdovský a sirotčí důchod potom dostávaly dvě vdovy a ve vesnici žilo celkem 7 válečných sirotků.[6] Od roku 1924 v Pocoucově působil spolek Domovina. Na přelomu let 1936 a 1937 byla ve vesnici zavedena elektřina. Obecní škola byla založena roku 1911, od roku 1924 byla jednotřídní.[5] Za druhé světové války se někteří obyvatelé aktivně zapojili do odboje proti okupantům. Po válce v roce 1950 byl v obci založen Hasičský sbor s 18 členy.[6] Téhož roku vzniklo v Pocoucově také Jednotné zemědělské družstvo. To rozhodnutím rady ONV v Třebíči z 24. března 1965 s platností od 1. ledna téhož roku zaniklo a hospodářství družstva bylo začleněno do Šlechtitelského a semenářského ústavu v Brně, odštěpného závodu Semenářský statek v Třebíči. Od 1. ledna 1980 byl Pocoucov spolu s dalšími devíti vesnicemi připojen k Třebíči a stal se jeho integrovanou místní částí.[6] V roce 2018 svazek Vodovody a kanalizace Třebíč vybudoval v Pocoucově splaškovou kanalizaci, stávající sloužila pouze pro odvod dešťové vody.[7]
Geografie Pocoucov se nachází v kraji Vysočina v okrese Třebíč. Nejbližším městem je Třebíč vzdálená od Pocoucova 3,5 kilometru jižně, jejíž je Pocoucov součástí. Pocoucov spojuje s Třebíčí silnice II/360, která pokračuje dále na dálnici D1 přes Velké Meziříčí. V současné době[kdy?] je tato silnice rekonstruována a stává se důležitou spojnicí Třebíče s dálnicí. V blízkosti Pocoucova teče potok Lubí, levostranný přítok řeky Jihlavy. Do něho se zde vlévá Okřešický potok. Samotný střed vesnice leží západně od silnice z Třebíče. Náves má půdorys nepravidelného trojúhelníku a stojí na ní kaplička zasvěcená svatým Petru a Pavlu. Z návsi vycházejí tři významnější ulice a všechny končí na hlavní silnici.[4] V roce 2015 došlo k opravě silnice mezi Pocoucovem a Třebíčí, problémy však setrvávají ve vesnici, kdy nejsou opraveny chodníky a není připraven přechod u autobusové zastávky. Dále se připravují práce na obchvatu vesnice, kde je problémem výkup pozemků.[9] Územní vývoj Samotný střed vesnice pocházející již z roku 1101 se nachází vlevo, západně od hlavní silnice z Třebíče do Velkého Meziříčí. V centru leží trojúhelníková náves. Kolem ní byly postupně vystavěny domy. Když se stal tento prostor nedostačujícím, byly stavěny domy i podél čtyř hlavních cest vedoucích z návsi. Na západním konci pak vzniklo i několik zemědělských dvorů.[10] Po druhé světové válce bylo nedaleko vesnice postaveno zemědělské družstvo.[10] Větší expanzi zažila vesnice ještě v devadesátých letech 20. století, kdy byla postavena asi desítka domů napravo od hlavní silnice na místě dřívějšího stromořadí.[11] Roku 2001 bylo v Pocoucově celkem 59 domovních čísel a žilo zde 183 obyvatel.[12]
Hospodářství a politikaObyvatelé Pocoucova, který je součástí Třebíče, mají možnost účastnit se voleb do zastupitelstva města Třebíče. V rámci celého města v posledních volbách roku 2006 zvítězila ODS a získala tak 6 z 27 mandátů. Posléze byla vytvořena koalice stran ODS, ČSSD a KDU-ČSL. V Pocoucově zvítězila strana Heřman zpátky na radnici!, která obsadila druhé místo se ziskem 5 mandátů a je nyní v opozici.[13] V předchozích volbách do zastupitelstva města v roce 2002 v Pocoucově zvítězilo SNK Břehy, které je svým programem poměrně blízké straně Heřman zpátky na radnici!, která měla úspěch v Pocoucově o čtyři roky později a po volbách roku 2006 se také ocitlo v opozici. Tehdy skončilo v rámci celého města se čtyřmi mandáty čtvrté.[14] V rámci regionu zde v posledních volbách do zastupitelstva kraje Vysočina zvítězila Česká strana sociálně demokratická, jako ve většině místních částí Třebíče i ve většině obcí v kraji.[15] Ve vesnici nepůsobí žádná větší společnost, ale pouze drobní podnikatelé. KulturaŽáci z Pocoucova museli v 19. století docházet do nedaleké vesnice Trnavy, ke které byl Pocoucov přiškolen. Když byla tamní škola roku 1908 rozšířena a začalo se uvažovat a přidání další třídy a vytvoření tak školy trojtřídní, objevily se návrhy na založení školy vlastní, pococucovské. To však nebylo v zájmu obce Trnava, která se proto nechtěla svého poplatníka vzdát. Komisionálním jednáním tudíž bylo rozhodnuto, že škola v Pocoucově vystavěna nebude. Jako hlavní důvod byla uvedena vzdálenost obou vesnic, která byla pouze tři kilometry a cesta byla dobře schůdná i v zimě, a průměrný počet dětí ve vesnici.[6] K dalšímu jednání došlo, až když obyvatelé Pocoucova prohlásili, že by byli ochotni uhradit veškeré náklady spojené s výstavbou školy. Poté nastal příznivý obrat a Pocoucovu bylo povoleno zřídit si školu. Své prozatímní místo tehdy našla v jednom selském stavení. Zde bylo roku 1911 započato vyučování, když se do vesnice přistěhoval učitel z Trnavy a trnavská škola zapůjčila lavice, tabuli a další učební pomůcky. Samotná stavba školní budovy pak vyšla na 18 tisíc korun, z toho byly 3 tisíce korun uhrazeny státem. V lednu roku 1915 bylo požádáno o osamostatnění školy. Této žádosti bylo vyhověno a škola byla zařazena mezi jednotřídní. Prvním správcem se stal dosavadní učitel.[6] Školní budova dnes stojí těsně u hlavní silnice z Třebíče a od zániku školy je využívána jako kulturní dům pro místní obyvatelstvo. V této budově nyní také působí pobočka Městské knihovny Třebíč. Do roku 2008 působila v prozatímních prostorách. Ty však potřebám knihovny již nevyhovovaly, a tak se Město Třebíč rozhodlo pro knihovnu najít prostory nové. Jejím sídlem se nakonec stala bývalá škola, ve které byly rekonstruovány dvě místnosti. V lednu 2009 byla nová pobočka knihovny slavnostně otevřena. Knihovna má nyní k dispozici celkem 350 knih pro děti i dospělé.[16] Památky a zajímavosti
Ochrana přírody Pocoucov leží v přírodním parku Třebíčsko. Nedaleko vesnice se také nachází přírodní památka Syenitové skály u Pocoucova. V celém blízkém okolí se tak vyskytují velké žulové – syenitové – balvany. Tyto kameny dříve poskytovaly obživu také několika kameníkům, kteří ve vesnici žili. Množství z nich bylo spotřebováno při stavbě transversální dráhy z Brna do Jihlavy v letech 1885–1886. Z tohoto kamene jsou vystavěny též pilíře Smetanova mostu v Třebíči na Jejkově.[6] V roce 2020 byla zrušena čistička odpadních vod v obci a byla zbořena, splašky jsou nově odváděny do třebíčské čističky.[17] OdkazyReference
Literatura a periodika
Související články
Externí odkazy
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
