Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Slavice (Třebíč)

Slavice
Kostelík sv. Jana Nepomuckého
Kostelík sv. Jana Nepomuckého
Lokalita
Charaktermístní část
ObecTřebíč
OkresTřebíč
KrajVysočina
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°10′35″ s. š., 15°52′36″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel272 (2021)[1]
Katastrální územíSlavice (8,1 km²)
Nadmořská výška482 m n. m.
PSČ674 01
Počet domů88 (2011)[2]
Slavice na mapě
Slavice
Slavice
Další údaje
Kód části obce150037
Kód k. ú.750034
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Slavice (zvuk Slavice, něm. Slawitz[3], odvozeno od osobního jména Slavík, nebo Slávek,[4] s předložkou 2. pád do Slavic, 6. pád v Slavicích[p 1]) je částí města Třebíče ve střední části okresu Třebíč, v kraji Vysočina. Slavice leží 4 kilometry jižně od centra města a 2,5 kilometru od konce samotné zástavby města. Vesnice je prvním sídlem ležícím na toku potoka Markovka. Nadmořská výška Slavic se pohybuje mezi 500 m n. m. (rybník Pod Šibenem) a 510 m n. m. (vrchol jižně od Kojetic). Vesnice tak leží na návrší mezi vrcholy Pekelného kopce, Hošťanky a Klučovské hory Mezi pamětihodnosti zde patří kostel zasvěcený sv. Janu Nepomuckému, tři boží muka u hlavních cest vedoucích do obce a hřbitov s márnicí. Na budově bývalé školy se nachází pamětní deska Josefa Roupce, místního rodáka a legionáře popraveného ve Vratislavi. Ve vesnici žije 272[1] obyvatel.

Ve Slavicích se narodil RNDr. Vladimír Josef Krajina – držitel Řádu Bílého lva I. třídy.

Dějiny

První písemná zmínka o Slavicích pochází z roku 1303, kdy na listině paní z Hodic jsou zmíněni svědkové Dětlín a Kunrát, bratři ze Slavic.[5] V roce 1371 byla vesnice markrabětem Janem Jindřichem přivtělena k hradu Rukštejnu, držel ji ale rok spřízněný s pány z Čechočovic.[5] O dva roky později, v roce 1373, je zmíněn Vok ze Slavic, který tehdy zakoupil 10 lánů od Jana z Heraltic, a roku 1376 pak Boček ze Slavic, jež zakoupil majetek v Čechočovicích. Znám je též Albert ze Slavic, který se vyskytuje na listinách roku 1390. Roku 1406 pohání Dorota, manželka Mikšíka z Králic, Bočka ze Slavic, že jest rukojmě za Čeňka ze Slavic a těch peněz neplnil jejímu muži Mikšíkovi z Králic a Moravovi z Králic.[5]

Galerie

  • Náves
    Náves
  • Vlastenecký pomník na návsi
    Vlastenecký pomník na návsi
  • Kostelík zezadu
    Kostelík zezadu
  • Kříž před kostelíkem
    Kříž před kostelíkem
  • Jedna ze tří božích muk za obcí
    Jedna ze tří božích muk za obcí
  • Jedna ze tří božích muk za obcí
    Jedna ze tří božích muk za obcí
  • Jedna ze tří božích muk za obcí
    Jedna ze tří božích muk za obcí
  • Hřbitov
    Hřbitov
  • Pamětní deska Josefa Roupce
    Pamětní deska Josefa Roupce
  • Potok Markovka protékající obcí
    Potok Markovka protékající obcí
  • Chráněné jedle bělokoré na Hošťance
    Chráněné jedle bělokoré na Hošťance
  • Památný strom Třešeň u Hošťanky (třešeň ptačí)
    Památný strom Třešeň u Hošťanky (třešeň ptačí)

Geografie

Slavice jsou vesnicí ležící v České republice přiřazenou k městu Třebíči jako jeho část, která díky polnostem zaujímá ze všech částí největší rozlohu, v přepočtu 14% rozlohy města. Zároveň jsou nejjižněji položenou částí města. Podle historického zemského dělení leží společně s Třebíčí na Moravě, město dnes administrativně spadá do kraje Vysočina a okresu Třebíč. Sousedními obcemi jsou Mikulovice, které byly do roku 1873 osadou Slavic,[6] ležící dva a půl kilometru jihozápadním směrem, dále pak Petrůvky dva a půl kilometru jihovýchodně od Slavic, Střítež necelé dva kilometry severovýchodním směrem a na západě ležící Mastník vzdálený tři a půl kilometru.

Obyvatelstvo

Roku 1667 žilo ve Slavicích 19 půlláníků, kteří měli po 40 měrách každý, 3 podsedky (7 až 13 měr), 2 chalupníci, 1 dvořák a 1 svobodný dvůr v majetku Řehoře z Grynesberka. Ten měl okolo Slavic 87 měr obdělávané půdy a 139 měst půdy pusté. Patřilo mu též 44,5 míry u Výčap.[4]

Roku 1754 jsou udávány půllány po 60 měrách, 2 čtvrtlány po 30 měrách a 7 chalup. Svobodnému dvoru náleží 794 měr polí, 72 měr pastvin a 6 měr zahrad s 85 fůrami sena.[4]

Roku 1840 stálo ve vesnici 37 domů, ve kterých žilo 276 obyvatel. O třicet let později, v roce 1870, je evidováno 42 domů s 324 obyvateli a na přelomu století, roku 1900, 52 domů a 362 obyvatel.[4]

Vývoj počtu obyvatel Slavic[7]
Rok 1840 1869 1870 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 276 324 324 372 331 362 402 383 339 276 298 282 280 246 246

Osobnosti

Odkazy

Poznámky

  1. ↑ Více informací o názvu obce naleznete na stránce Slavice na projektu Wikislovník.

Reference

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ BARTOŠ, Josef; SCHULZ, Jindřich; TRAPL, Miloš. Historický místopis Moravy a Slezska v letech 1848 - 1960. Redakce Josef Bartoš, Jan Machač, Ivan Straňák, Zbyněk Janáček; Recenze: B. Čerešňák, J. Janák, K. Křesadlo, B. Smutný, I. Štarka. 1. vyd. Svazek XII. Ostrava: Profil, 1990. 321 s., 7 map. ISBN 80-7034-038-X. Kapitola Politický okres Třebíč, s. 78. 
  4. ↑ a b c d DVORSKÝ, František. Třebický okres. Brno: GARN, 2008. 442 s. Dostupné online. ISBN 978-80-86347-95-0. Kapitola Slavice, s. 386. 
  5. ↑ a b c Třebický okres. s. 387.
  6. ↑ ZEJDA, Radovan. Třebíčsko. Tišnov: Sursum, 2001. 206 s. ISBN 80-85799-83-9. Kapitola Mikulovice, s. 86. 
  7. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 592–593. 

Související články

Externí odkazy

Části města Třebíč
Části obce
Kembali kehalaman sebelumnya