Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Sung Lien

Sung Lien
Portrét Sung Liena
Portrét Sung Liena
Narození1310
Pchu-ťiang, Če-ťiang
Úmrtí1381
Zeměříše Jüan, říše Ming
Povoláníúředník
Znám jakostátník, neokonfuciánský filozof
Nábož. vyznáníkonfucianismus
ChoťJia Zhuan[1]
DětiSong Sui[1]
Song Zan[1]
Song Zan[1]
RodičeSong Wenzhao[1] a Chen Xianshi[1]
PříbuzníSong Yi[1], Song Qing[1] a Song Ke[1] (vnoučata)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Sung Lien je čínské jméno, v němž Sung je příjmení a Lien osobní jméno.

Sung Lien (čínsky pchin-jinem Sòng​ Lián​, znaky 宋濂; 13101381) byl za vlády dynastie Jüan jedním z představitelů neokonfuciánské školy ťin-chua. Později se stal literárním a politickým poradcem Ču Jüan-čanga, zakladatele a prvního císaře říše Ming.

Jména

Sung Lien používal zdvořilostní jméno Ťing-lien (čínsky pchin-jinem Jǐng​lián ​, znaky 景濂) a pseudonym Čchien-si (čínsky pchin-jinem Qiánxī ​, znaky zjednodušené 潜溪, tradiční 潜溪). Obdržel posmrtné jméno Wen-sien (čínsky pchin-jinem Wénxiàn ​, znaky zjednodušené 文宪, tradiční 文憲).

Život

Sung Lien pocházel z čeťiangského okresu Pchu-ťiang. Studoval konfuciánství, u úřednických zkoušek neuspěl, nicméně roku 1349 získal místo v akademii Chan-lin. Roku 1356 odešel do ústraní.[2] Jeho pověst učence mu později dopomohla k místu inspektora konfuciánských škol. Byl zastáncem synkretické jednoty „tří učení“ (konfuciánství, buddhismu a taoismu).[2]

Po roce 1360 se přidal na stranu protimongolského povstalce Ču Jüan-čanga, jednoho z válečníků povstání rudých turbanů, který v Nankingu budoval vlastní režim nezávislý na mongolské říši Jüan. Roku 1368 se Ču Jüan-čang prohlásil císařem nové říše Ming.

Jako hlava Historického úřadu mingské vlády řídil kompilaci oficiálních dějin dynastie Jüan – Jüan š’, důležitého pramene pro poznání dějin Číny, Mongolska a přilehlých oblastí. Sestavení Jüan š’, pod dozorem mingské vlády, bylo dokončeno roku 1370. Dílo zakotvilo oficiální výklad dějin předešlé dynastie. Pod Sungovým vedením byla změněna stará konfuciánská historiografická tradice a prosazen nový přístup předpokládající při řízení lidských záležitostí přihlédnutí stejně tak k historické zkušenosti, jako k učení velkých konfuciánských klasiků.

Zemřel na cestě do vyhnanství, jeho vnuk totiž patřil mezi osoby postižené v souvislosti s aférou Chu Wej-junga, což s sebou neslo trest pro celou rodinu.[2] Dotyčný vnuk byl popraven, Sung Lienův život zachránila intervence císařovny Ma a korunního prince Ču Jün-wena.[3]

Za své zásluhy byl poctěn posmrtným jménem Wen-sien (čínsky pchin-jinem Wénxiàn ​, znaky zjednodušené 文宪, tradiční 文憲),

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Song Lian na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e f g h i Biografická databáze čínských historických postav.
  2. a b c LIŠČÁK, Vladimír. Konfuciánství od počátků do současnosti. 1. vyd. Praha: Academia, 2013. 468 s. ISBN 978-80-200-2190-8. S. 313–314. 
  3. DITMANSON, Peter. Fang Xiaoru: Moralistic Politics in the Early Ming. In: HAMMOND, Kenneth James. The Human Tradition in Premodern China. Wilmington, Del: Scholarly Resources, 2002. ISBN 0842029591, ISBN 9780842029599. S. 127–142, na s. 133. (anglicky)

Literatura

  • LANGLOIS, John D. Song Lian and Liu Ji in 1358 on the Eve of Joining Zhu Yuanzhang. Asia Major. Third series. 2009, roč. 22, čís. 1, s. 131–162. Dostupné online. (anglicky) 
  • BOYD, Kelly. Encyclopedia of Historians and Historical Writing. [s.l.]: Taylor & Francis, 1999. 1700 s. ISBN 1884964338. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Sung Lien na Wikimedia Commons
Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9