Mutualismus

Mutualismus je vzájemné ovlivňování či soužití mezi jakýmikoliv dvěma či více organismy, které je pro všechny zúčastněné organismy prospěšné. Je jedním z druhů symbiózy.

Často se symbióza chápe jako synonymum ke slovu mutualismus, ale ve skutečnosti se jí označuje celé spektrum vztahů, parazitismem počínaje a mutualismem konče.

Mutualismus je v přírodě velmi častý jev. Někdy však může přecházet například v parazitismus nebo komenzálismus. Mezi nejčastěji zmiňované případy mutualismu patří:

• Symbiotická fixace dusíku. Rostlina získává velmi důležitý dusík a mikroorganismy jsou za to chráněny v hlízkách, kde je jim dodáváno množství organických látek.
• Opylování květin. Opylovači se nasytí pylem (popř. nektarem) a zároveň zaručí květině rozmnožení (přenesou pyl z jedné květiny na druhou).
• Mykorhiza. Houba získává organické látky a rostlina získává přístup k fosforu a jiným anorganickým látkám. Také mykorhiza je ve většině případů výhodná pro oba druhy.

Některé řasy či sinice se usadily v tělních dutinách a tkáních živočichů. Často tyto fotosyntetizující drobné symbionty nazýváme zooxanthely. Hlubokomořské riftie využívají zase chemotrofních bakterií. Přežvýkavcům usnadňují některé bakterie trávení celulózy. Mravenci se často účastní mutualistického vztahu s mšicemi a jiným hmyzem. Rak poustevníček využívá žahavých ramen symbiotických sasanek, zatímco sasanky se přiživují na zbytcích potravy. Některé drobné ryby se živí škůdci na větších rybách a chrání je před nepříjemnými parazity. V symbióze s aktinomycetami žije asi 200 druhů rostlin z různých koutů světa: např. čeleď hlošinovitých (rakytník řešetlákový), růžovitých a břízovitých (např. olše). Pokud jsou vidět v potoce nápadně červené kořeny olše, jedná se vlastně o hlízky plné buněk s bakteriemi.^[1]

Naopak lichenismus (soužití houby a řasy v lišejníku) není typický mutualismus, ale složitější symbiotická asociace (viz článek lišejník).

Také lze pouhou manipulaci omylem považovat za mutualismus.^[2]

• Lhotský, Josef (2015). Úvod do studia symbiotických interakcí mikroorganismů. Nový pohled na viry a bakterie. Praha, Academia, 208 s.
• Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008, NIDM ČR, Praha
• Slavíková, J. (1986): Ekologie rostlin, SPN Praha

• Obrázky, zvuky či videa k tématu mutualismus na Wikimedia Commons

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.