difúzní placenta (placenta diffusa) – klky jsou vyvinuté na celém povrchu choria (např. kůň, prase)
kotyledonová placenta (placenta cotyledonata s. multiplex) – klky jsou vyvinuty v urč. okrscích (např. přežvýkavci)
pásová placenta (placenta zonaria) – klky jsou uspořádané v pásu kolmo na podélnou osu choriového vaku (šelmy)
diskoidální placenta (placenta discoidea) – klky na povrchu choria uspořádány v kruhu či terči (např. primáti či hlodavci)
Dále se dělí placenty podle toho, jak intimně jsou spojeny klky s děložní sliznicí. Pokud je toto spojení jen volné, někdy se placenta označuje jako nepravá čili semiplacenta. Obecně se z tohoto hlediska dělí placenty do těchto typů:[1][2]
placenta epiteliochorialis – vlastně semiplacenta, choriové klky pronikají pouze do prohlubní v sliznici; jinak je však krevní oběh matky a plodu oddělen velice důkladně (šesti vrstvami), např. kůň a prase
placenta syndesmochorialis – choriové klky pronikají do pruhlubní v placentě až k epitelu děložní sliznice; zde místy vytvářejí plazmodiální tkáň (či spíše syncytium); např. přežvýkavci
placenta endoteliochorialis – choriové klky již vrůstají hlouběji do sliznice matky, pronikají epitelem dělohy i vazivem; typické pro pásovou placentu šelem
placenta hemochorialis – choriové klky prorůstají ještě hlouběji a narušují i endotel cév matky; tím se epitel klků začne omývat krví matky (např. primáti či hlodavci).
Lidská placenta
Plně vzrostlá placenta člověka dosahuje průměru 20 cm a hmotnosti až 0,5 kg. Uprostřed placenty je výduť o velikosti 2,5 centimetru. Za normálních podmínek je placenta uložena v horní části dělohy a je vypuzena z dělohy během třetí doby porodní.
Choriogonadotropin: Tento hormon je po chemické stránce glykoprotein. Začíná se tvořit už 10. den po oplození. Působí na žluté tělísko tak, že nezaniká, naopak se zvětšuje a stupňuje tvorbu progesteronu a estrogenů a mění se na žluté tělísko těhotenské. Jakmile se placenta zcela vyvine[zdroj?], tvorba choriogonadotropinu ustane a žluté tělísko těhotenské zanikne a tvorbu estrogenů a progesteronu převezme placenta. Choriogonadotropin přechází do moče těhotné ženy. Na jeho přítomnosti v moči jsou založeny domácí těhotenské testy.
Placentální laktogen: Placentální laktogen je hormon bílkovinné povahy. Po chemické, imunologické a biologické stránce je podobný růstovému hormonu. Tvoří se již od prvního měsíce těhotenství a jeho produkce se zvyšuje až do termínu porodu. Placentální laktogen má vliv na růst plodu, na mléčné žlázy, stimuluje tvorbu mléka a ovlivňuje bílkovinný metabolismus plodu. Dá se prokázat v krvi matky. Zkoumáním hladiny placentálního laktogenu se posuzuje správná funkce placenty.
Estrogeny: mezi estrogeny patří estron, estradiol a estriol. V prvních týdnech těhotenství jsou tvořeny žlutým tělískem těhotenským, asi od třetího měsíce těhotenství pak placentou. Vylučují se močí. Na základě hladiny estrogenů v moči se posuzuje správný průběh těhotenství (správná funkce placenty a vývoj plodu). V termínu porodu by mělo být denní množství estrogenů v moči 30–50 mg. Estrogeny (zejména estron a estradiol) ovlivňují růst dělohy v těhotenství a růst mléčné žlázy. Jsou v krevním oběhu každé ženy, ale v období těhotenství je jejich tvorba výrazně vyšší. Jejich vysoké hladiny utlumí tvorbu hormonů, které ovlivňují vaječníky. Proto v době těhotenství nedozrávají další folikuly a dojde k vynechání menstruace.
Progesteron: stejně jako estrogeny je i progesteron tvořen zpočátku těhotenství žlutým tělískem těhotenským, později placentou. Působí na děložní sval tak, že snižuje jeho tonus. Stimuluje růst mléčné žlázy.