Mistrovství světa silničních motocyklů
Mistrovství světa silničních motocyklů („MotoGP“) je seriál motocyklových závodů. Již tradičně je rozdělen do několika kategorií, dnes jsou to třídy Moto3, Moto2 a MotoGP. Poslední jmenovaná třída je pokládána za vrchol motocyklového sportu, jakýsi motocyklový ekvivalent Formule 1. Dnes je podle ní pojmenován i celý šampionát, ačkoli se jedná spíše o marketingové označení vlastníka komerčních práv Dorna Sports. Oficiální název, který používá Mezinárodní motocyklová federace (FIM), zní „FIM Road Racing World Championship Grand Prix“. Jednotlivé závody jsou označovány jako „Grand Prix“ (velká cena). Motocykly, na kterých zde jezdci závodí, se nevyrábějí sériově, ačkoli dnes již mají některé součásti, které ze sériových motocyklů vycházejí, například motory. HistorieJedná se o nejstarší motoristické mistrovství světa, první ročník se konal již v roce 1949 (mistrovství světa formule 1 bylo založeno o rok později). Žádný z českých jezdců toto mistrovství nikdy nevyhrál, ale za nejúspěšnější jezdce mohou být považováni František Šťastný, Gustav Havel, Bohumil Staša a Stanislav Malina (50.–70. léta).[1] Současně jediným českým účastníkem Mistrovství světa je Filip Salač (Moto2) poté, co v průběhu zimní přestávky mezi sezónami 2019 a 2020 oznámili svůj konec v Mistrovství světa jak Karel Abraham (MotoGP), tak Jakub Kornfeil (Moto3). Závod Grand Prix ČR se v rámci MotoGP jezdil mezi roky 1965–1982 a 1987–2020.[2] Masarykův okruh v Brně má za sebou nejvíce závodů motocyklového šampionátu v historii tohoto sportu po TT Circuit Assen.[3] Od roku 2025 se Grand Prix ČR bude znovu konat, smlouva je dohodnutá na pět let.[4] PřehledKaždá sezona se skládá ze série (v současnosti dvaceti) závodů na uzavřených závodních okruzích. Dříve převažovaly dočasné přírodní a městské okruhy, včetně slavné Tourist Trophy na ostrově Man, ale již od konce 80. let se jezdí výhradně na relativně bezpečných specializovaných automotodromech. Závody se konají vždy v neděli, a to i tradiční nizozemská velká cena "Dutch TT" na okruhu v Assenu, která se po dlouholeté tradici (od 20. let 20. století) nově od roku 2016 jezdí namísto soboty také v neděli. Motocykly jsou rozděleny do několika kategorií podle objemu motoru. Od první sezony v roce 1949 až do roku 2002 byly všechny třídy včetně sajdkár otevřeny dvoudobým (dvoutaktním) i čtyřdobým (čtyřtaktním) motocyklům. Celá padesátá léta a většinu šedesátých dominovaly čtyřdobé motory. V šedesátých letech se dvoudobé motory začaly dostávat do nižších kubatur. V sedmdesátých letech dvoudobé motory vytlačily zpočátku používané čtyřdobé. Roku 1979 se Honda pokusila o návrat čtyřdobých motorů do hlavní kategorie, ale projekt NR500 selhal. Na prahu 21. století, v roce 2002, pak přišla revoluce v podobě první výhradně čtyřtaktní třídy nazvané MotoGP, která měla nahradit kategorii motocyklů o objemu do 500 cm³, ačkoli ty ještě mohly jednu sezonu (2002) závodit současně s motocykly MotoGP. V roce 2010 následovalo zavedení třídy Moto2, která nahradila kategorii motocyklů o objemu do 250 cm³ a konečně o dva roky později (2012) byla zavedena i třída Moto3, která nahradila motocykly o objemu do 125 cm³. Tím byla transformace šampionátu na výhradně čtyřtaktní dovršena. Postupně tedy existovaly tyto třídy: dvoutaktní i čtyřtaktní motocykly o objemu do 50 cm³, 80 cm³, 125 cm³, 250 cm³, 350 cm³ a 500 cm³. Výhradně čtyřtaktní třída MotoGP pak v roce 2002 začínala s max. povoleným objemem 990 cm³, který byl pro sezonu 2007 snížen na 800 cm³, aby byl v roce 2012 opět navýšen, tentokrát na rovných 1000 cm³. Motocykly už ale v rámci úspor nejsou tak extrémními prototypy jako byly v dřívějších letech. Další výhradně čtyřtaktní třídy Moto2 a Moto3 pak mají max. povolený objem 765 cm³, resp. 250 cm³. Sajdkáry začínaly s max. povoleným objemem motoru 600 cm³, ale po dvou letech byl tento limit snížen na 500 cm³. Po sezoně 1996 byly sajdkáry jako součást mistrovství světa silničních motocyklů zrušeny, ale dodnes se jejich závody konají v rámci samostatného šampionátu Superside. Přehled třídToto je přehled historického vývoje jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.
SpecifikaceToto jsou současné technické specifikace jednotlivých tříd mistrovství světa silničních motocyklů.
OkruhyPřehled okruhůSouvisející informace naleznete také v článku Seznam okruhů mistrovství světa silničních motocyklů.
Kalendář 2023Toto jsou okruhy, které jsou součástí kalendáře MotoGP v sezóně 2023. Je naplánováno celkem 21 velkých cen. V roce 2023 je možné sledovat[6] historicky 1. konání velkých cen mistrovství světa silničních motocyklů v 2 nových zemích, Kazachstánu a Indii. Velká cena Maďarska se posouvá na sezónu 2024.
Mistři světaSeznam mistrů světa v závodech silničních motocyklů, kteří zvítězili v Mistrovství světa silničních motocyklů v kategorii 50 cm³, 80 cm³, 125 cm³, 250 cm³, 350 cm³, 500 cm³, Moto 3, Moto2 a MotoGP. Po sezonáchNejvíce titulů (1949–2021)
Podle národnosti (1949–2016)
Bodování závodůBodování je stejné pro všechny kategorie.
Související článkyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Grand Prix motorcycle racing na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
|