|
Jindřichov (okres Bruntál)
Jindřichov (německy Hennersdorf[4]) je obec ležící v okrese Bruntál. Má přibližně 1 100[1] obyvatel. PolohaObec Jindřichov sousedí na severu s Polskem (gminy Hlucholazy, Prudník a Lubrza a město Prudník), na východě s Vysokou, na jihu s Liptaní, Třemešnou a Městem Albrechticemi a na západě s Janovem. Od města s rozšířenou působnosti Krnov je vzdálená 27 km, od okresního města Bruntálu 29,5 km a od krajského města Ostravy 72 km. Sousedními obcemi sídla jsou Vysoká, Město Albrechtice, Liptaň, Třemešná, Janov a Prudník. Jindřichov se nachází v geomorfologickém celku Zlatohorská vrchovina (podcelky Jindřichovská pahorkatina na východě a Hynčická hornatina na západě). Nejvyšších poloh dosahuje území obce na jihu bezprostředně pod vrchem Na Valštejně (751 m n. m.) nacházejícím se však již na území Města Albrechtic. Výrazné vrchy na jihu jsou Pohár (624 m n. m.) a Kozinec (526 m n. m.), na severu je nejvyšší vrch Svatý Roch (472 m n. m.). Území Jindřichova patří do povodí Odry, resp. řeky Osoblahy, která obcí protéká ze západu na východ pod názvem Petrovický potok. Z jihu přijímá Svinný potok. Na území obce pramení dále Hraniční potok, který v Bartultovicích tvoří státní hranici a odtéká do Polska, kde se vlévá do říčky Prudník. Území obce pokrývá z 57 % zemědělská půda (34 % orná půda, 21 % louky a pastviny), z 36 % les a z 6 % zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy. Správní územíSouvisející informace naleznete také v článcích Okres Bruntál, Správní obvod obce s rozšířenou působností Krnov a Seznam obcí s rozšířenou působností.
Obec leží v Moravskoslezském kraji ve Slezsku v okrese Bruntál s 67 obcemi, má status obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem je součástí správního obvodu Krnov s 25 obcemi.[5] Skládá se s 2 katastrálních území a 2 částí obce. Části obce
Obecní symbolyObec má následující symboly :
Názvy existujících a zaniklých částí
NázevPůvodní název sídla byl Henriksdorf (v nejstarším zápisu Henrikestorph) – „Henrikova (Jindřichova) ves“. Jméno zřejmě pochází od lokátora sídla, někoho z okruhu biskupa Bruna ze Schauemburka. Od 17. století je doložena zkrácená podoba Hennersdorf. Německé jméno bylo počešťováno různě (například Hendrštorf nebo Hendrichov), koncem 19. století vznikla dnešní podoba Jindřichov.[7] HistorieObdobí 1256–1918První písemná zmínka o obci pochází z roku 1256. Byl založen podle magdeburského práva jako Henrikestorph.[8] Jméno obec přejímala po svém lokátorovi Jindřichovi. Podnět k jeho založení dal olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku, který se snažil kolonizovat oblast Osoblažska. Jednalo se o druhou vlnu kolonizace, z důvodu nedostatku lidských zdrojů se jednalo o kolonizaci německou z oblastí Frank, Durynska a Saska. V roce 1288 udělil panství Jindřichov olomoucký biskup Dětřich z Hradce v léno bratrům Jindřichovi, Dětřichovi a Erkenbertovi pánům ze Stange. Panství Jindřichov se postupně rozšířilo během 16. až 18. století o okolní obce Janov, Petrovice, Arnultovice, Životice, Matějovice, Pavlovice a Třemešnou. Během vánoc roku 1556 zde několik dní strávil před svou cestou do Vratislavi Vilém z Rožmberka.[9] Průběh a účel cesty zaznamenal v životopise Viléma z Rožmberka Václav Břežan, který byl archivářem jeho bratra Petra Voka z Rožmberka. Jméno obce Jindřichov se český psalo v 16. století Henrichow.[9] Ze 16. století se dochoval v nově vystaveném kostele (1677) náhrobní kámen,který dokládá výskyt starobylé češtiny v této oblasti, je zde zmínka, že zde odpočívají děti Václava Pavlovského z Pavlovic, které zemřely v letech 1590 až 1595. Záznam uvádí: Tu odpoczywagy w panu Bohu dwa synowe a gedna dcerka, dcerka vrozeného a statetzneho rytirze Watzlawa Pawlowského z Pawlowyc a na Henrzdorffie a pany Johanky Zaubkowe ze Zdietyna manzielky jego giegichz dussem pan buh racz m.b. ( mylostiw byti ).[10] Panství Jindřichov vlastnili významné šlechtické rody: Pavlovští z Pavlovic (1580–1635), hrabata z Hodic (1635–1739), páni z Bartensteina (1739–1866) a Kleinové von Wiesenberg (1868–1945). Roku 1808 byla založena osada Kraví Hora z podnětu Emanuela z Bartensteina, který potřeboval v hustě zalesněném lese více mýtin.[11] Dne 4. října 1844 postihl Jindřichov velký požár, který zanechal značné škody na majetku místních obyvatel, požár zasáhl rovněž kostel a zámek. Rokem 1869 byla v obci zprovozněna pošta. V roce 1872 byla zprovozněna železniční trať Krnov–Jindřichov s nádražím v Jindřichově. Následně od roku 1875 trať pokračovala do Hlucholaz. V obci roku 1885 vznikl spolek dobrovolných hasičů. Období 1918–1945Vznikem Československa zde byly v roce 1918 zřízeny instituce okresní soud, berní, celní a důchodový úřad, četnická stanice a notářství.[12] Následný rok bylo započato s elektrifikací obce, která byla dokončena v letech 1927–1931. V roce 1920 byla zprovozněna pokračovací škola. Pro českou menšinu zde byla v roce 1923 otevřena samostatná škola včetně mateřské. Následkem Mnichovské dohody se stal Jindřichov v roce 1938 součástí nacistického Německa. Po skončení II. světové války došlo odsunu původního německého obyvatelstva. Z původního obyvatelstva zde v obci zůstalo jen 10 antifašistů.[8] Období 1945 až současnostV roce 1945 došlo k dosídlení pohraničí Čechy z oblastí okresu Frýdek-Místek, Zlín a také Slováky a Řeky.[8] Po roce 1945 došlo vlivem odsunu původního německého obyvatelstva k opuštění osady Kraví Hora. Přitom ještě v roce 1890 zde žilo 65 obyvatel ve 12 domech.[13] Během času nezůstalo v osadě téměř žádné stavení. V současnosti[kdy?] jsou zde již jen torza některých staveb, jako je například kaplička.[14] Charakterem zástavby se Jindřichov řadí mezi lesně-lánové vsi.[15] Vývoj počtu obyvatelPočet obyvatel celé obce Jindřichov podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[16] [17] [18] [19]
V celé obci Jindřichov je evidováno 501 adres, vesměs čísla popisná (trvalé objekty).[20] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 415 domů, z toho 329 trvale obydlených. Počet obyvatel samotného Jindřichova (včetně Kraví Hory) podle sčítání nebo jiných úředních záznamů:[16][17] [18][19]
V samotném Jindřichově je evidováno 451 adres.[21] Při sčítání lidu roku 2001 zde bylo napočteno 365 domů, z toho 302 trvale obydlených. Významní rodáci
Pamětihodnosti
DopravaPartnerské obceGalerie
OdkazyPoznámky
Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
_vlajka.jpg)
