Ippolito Pindemonte

Ippolito Pindemonte
Narození	13. listopadu 1753 Verona
Úmrtí	18. listopadu 1828 (ve věku 75 let) Verona
Povolání	básník, prozaik, dramatik a překladatel
Národnost	italská
Alma mater	Collegio dei Nobili di San Carlo
Literární hnutí	klasicismus, preromantismus
Příbuzní	bratr Giovanni Pindemonte (1751-1812), básník a dramatik.
Vlivy	Ugo Foscolo, Vittorio Alfieri, Thomas Gray a Edward Young
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ippolito Pindemonte (13. listopadu 1753, Verona – 18. listopadu 1828, tamtéž) byl italský básník, prozaik, dramatik a překladatel, jehož díla jsou sice formou klasicistní, ale plná preromantické senzibility.^[1]

Pocházel z bohaté aristokratické rodiny. Vzdělání získal na Collegio dei Nobili di San Carlo v Modeně.^[2] V mládí také hodně cestoval, roku 1775 po Itálii a v letech 1788–1789 navštívil Londýn, Berlín, Vídeň a Paříž. Francouzskou revoluci zpočátku uvítal, ale její další vývoj sledoval se značnou skepsí.^[1]

Ovlivněn Foscolem, Alfierim a anglickými básníky Thomasem Grayem a Edwardem Youngem psal verše, prózy a dramata sice formou klasicistní, ale s preromantickou senzibilitou, projevující se sklonem k melancholii a k poklidnému prožívání samoty. Překládal z latiny, řečtiny, francouzštiny a angličtiny, významný je především jeho překlad Homérovy Odysseii, který vyšel roku 1822.^[1][2][3]

• Saggio di poesie campestri (1788, Venkovské básně).
• La Francia (1789, Francie), oslava počátku Francouzské revoluce.
• Saggio di proae campestri (1795, Venkovské prózy).
• Antonio Foscarini e Teresa Contarini (1797, Antonio Foscarini a Teresa Contarini), veršovaná novela.
• Arminio (1804, Arminius), tragédie.
• Epistole (1805, Epištoly).
• Sermoni poetici (1819, Poetická kázání).

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ippolito Pindemonte na Wikimedia Commons
• Autor Ippolito Pindemonte ve Wikizdrojích (italsky)