Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Galanta

Galanta
Galanta – znak
znak
Galanta – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška119 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátSlovenskoSlovensko Slovensko
KrajTrnavský
OkresGalanta
Tradiční regionDolní Pováží
Galanta
Galanta
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,9 km²
Počet obyvatel15 277 (2023)[1]
Hustota zalidnění450,5 obyv./km²
Správa
Statusměsto
PrimátorMgr. Peter Kolek
Vznik1237 (první písemná zmínka)
Oficiální webwww.galanta.sk
E-mailinfo@galanta.sk
Telefonní předvolba031
PSČ924 01
Označení vozidel (do r. 2022)GA
NUTS503665
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Galanta (německy Gallandau, maďarsky Galánta) je okresní město na Slovensku, ležící v Trnavském kraji a v trnavské diecézi. Žije zde přibližně 15 tisíc[1] obyvatel. Přes 27 % obyvatel se hlásí k maďarské národnosti.

Administrativní členění

Městské části
  • Javorinka (do roku 1961 Štefánikovo)[2]
  • Nebojsa
  • Hody
části pod správou města
  • Garažd
  • Kolónia

Geografie

Galanta leží ve středním pásu jihozápadního Slovenska uprostřed Podunajské nížiny. Řeka Váh protéká ve vzdálenosti asi 6 km od Galanty, stejně jako řeka Derňa, západně od nich řeka Dudváh. Nejbližší vodní plochou je Vincovo jezero vzdálené asi 5 km od města Galanta a asi 1 km od města Sládkovičovo. Město má velmi dobré klimatické podmínky s vysokou průměrnou roční teplotou a optimální vlhkost.

Historie

Galanta v roce 1698, mědirytina
Novogotický zámek Esterházyů
Renesanční zámek

Nejstarší stopy osídlení jsou doloženy archeologickými nálezy od neolitu. První písemná zpráva pochází z roku 1237 z listiny uherského krále Bély IV., kdy Galanta byla vesnice v majetku kláštera benediktinů v Pannonhalmě. Od roku 1421 do 19. století patřila k panství rodu Esterházyů, kteří zde postupně vybudovali dva opevněné hrady a jeden zámek. Roku 1635 Galanta získala od císaře Ferdinanda II. Habsburského městská práva s právem pořádat čtyři výroční trhy, což vedlo k rozvoji řemesel a cechů. Nástup průmyslu byl podmíněn výstavbou železniční trati Bratislava–Budapešť a napojením na Povážskou železnici přes Leopoldov roku 1883. Do roku 1918 bylo území města součástí Uherska. V roce 1938 zde žilo 1176 Židů.[3] V důsledku první vídeňské arbitráže byla Galanta v letech 1938 až 1945 součástí Maďarska.[2]

Historické centrum města s památnými budovami bylo v letech 1948-1980 zlikvidováno.

Hospodářství

Převažuje průmysl. Od roku 2002 působí v Galantě společnost Samsung Electronics Slovakia.

Doprava

Galanta je železničním uzlem na křižovatce dvou tratí; jedná se o železniční trať Bratislava–Štúrovo a o železniční trať Galanta–Leopoldov. Galantou prochází silnice 75 a 507.

Kultura

V Galantě prožil část dětství Zoltán Kodály, jehož otec zde byl vedoucí železniční stanice. Kodály se zde inspiroval lidovými tanci – orchestrální suita „Tance z Galanty“ (1934). Skladatelova socha byla slavnostně odhalena v roce 1982 v parku naproti kostelu.

Památky

  • Renesanční zámek s barokní fasádou a mansardovou střechou
  • Novogotický zámek (kaštiel) – rozsáhlá čtyřkřídlá stavba ve stylu tudorovské novogotiky ze 40. let 19. století
  • Ruina opevněného hradu Nebojsa
  • Pohřební kaple Esterházyů – založili ji Josef Esterházy a jeho manželka Rosalie, rozená Barthodeiszká
  • Kostel sv. Štěpána krále
  • Železniční nádraží z 60. let 19. století
  • Židovský hřbitov[4]
  • Památník obětem holocaustu[4]

Osobnosti

Partnerská města

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Dostupné online.
  2. a b Galanta - História - Okres Galanta - E-OBCE.sk. www.e-obce.sk [online]. [cit. 2022-10-27]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-11-06. 
  3. Zoznam obcí okresu Galanta (Galántai járás) - Osudy slovenských Židov 1939-1945 - Ústav pamäti národa. www.upn.gov.sk [online]. [cit. 2022-06-11]. Dostupné online. 
  4. a b GALANTA, Mesto. Židovský cintorín. www.galanta.sk [online]. [cit. 2022-06-12]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-07-02. (slovensky) 
  5. STERN, Armin; MEISTER, Sabine. Zionist. Grenzgänger. Kosmopolit: der Maler Armin Stern (1883-1944). Berlin: Kunsthaus Dahlem 123 s. (Schriftenreihe des Kunsthaus Dahlem). ISBN 978-3-9816615-5-2. 
  6. Armín Stern. www.webumenia.sk [online]. [cit. 2024-11-30]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9