Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Formule 1 v roce 1961

12 sezóna
mistrovství světa vozů Formule 1
(1961)
Mistr světa - Phil Hill
Obecné informace
Počet závodů8
Počet pilotů17
Pohár jezdců
PrvníUSA Phil Hill
(Ferrari)
DruhýNěmecko Wolfgang von Trips
(Ferrari)
TřetíSpojené království Stirling Moss
(LotusClimax)
Pohár konstruktérů
PrvníItálie Ferrari 45 bodů
Formule 1
1962

i XII. Mistrovství světa jezdců a 4. ročník poháru konstruktérů zahájila 14. května Grand Prix Monaka a po 8 závodech 8. října při Grand Prix USA byl znám nový mistr světa. Mistrem světa pro rok 1961 se stal Phil Hill a v Poháru konstruktérů zvítězil tým Scuderia Ferrari.

Pohled na sezónu

První rok od zavedení regulí, které omezovali velikost motoru na 1,5 litru ovládlo připravené Ferrari - sezóna 1961 byla poprvé, kdy přišli s vozem s motorem uprostřed, legendárním modelem 156 "Sharknose". To bylo v rozporu s názorem šéfa týmu Enza Ferrariho, který neměl rád vozy s motorem uprostřed a trval na svém zastaralém přesvědčení, že vozy s motorem uprostřed staví lidé, kteří nemají dostatek výkonu. Pouze Stirling Moss, v zastaralém voze Lotus, dokázal porazit Ferrari na dvou tratích, kde jeho dovednosti vyrovnávaly výhodu ve výkonu Ferrari. Innes Ireland také vyhrál závod - Grand Prix Spojených států, poté co Ferrari do tohoto závodu nezasáhlo. Giancarlo Baghetti, který závodil s soukromě nasazeným vozem Ferrari, vyhrál Grand Prix Francie při svém debutu v mistrovství, jako jediný jezdec kromě Nino Fariny, vítěze prvního závodu Mistrovství světa formule 1. Baghetti také vyhrál své jediné dva předchozí závody Formule 1, nešampionátní závody v Syracusách a Neapoli, ale francouzský závod bylo jeho jediné vítězství ve světovém šampionátu. Boj o titul mezi nejlepšími jezdci Ferrari, Philem Hillem a Wolfgangem von Tripsem, skončil tragédií, když se von Trips srazil s Jimem Clarkem v Monze, přičemž zahynul von Trips a 18 diváků. Hill nakonec vyhrál titul, jako první americký jezdec. Závod Indianapolis 500, který měl úplně jiná pravidla než Grand Prix a téměř nic společného s evropským silničním závoděním, byl z mistrovství vyřazen.

Počet bodů udělovaných vítězi závodu byl zvýšen na devět pro Mistrovství světa jezdců.

Kromě von Tripsa zemřeli během této sezóny ještě dva další jezdci: Brit Shane Summers během nešampionátního závodu Silver City Trophy v Brands Hatchi a Ital Giulio Cabianca během testu na okruhu Modena Autodrome.

Týmy a jezdci

Jediným poskytovatelem pneumatiky pro sezónu 1961 byl Dunlop.

Tým Konstruktér Šasi Motor Jezdec Závody
Západní Německo Porsche System Engineering Porsche 787718/2 Porsche 547/3 1.5 F4 Švédsko Jo Bonnier Vše
USA Dan Gurney Vše
Západní Německo Hans Herrmann 1, 6
Západní Německo Scuderia Colonia Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Švýcarsko Michael May 1, 4, 6
Západní Německo Wolfgang Seidel 3, 5–7
Belgie Equipe Nationale Belge Emeryson-Maserati 61 Maserati Tipo 6 1.5 L4 Belgie Olivier Gendebien 1
Belgie Lucien Bianchi 1
Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 3
Belgie Willy Mairesse 3
Emeryson-Climax 61 Belgie André Pilette 7
USA Camoradi International Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 USA Masten Gregory 1–5
Spojené království Ian Burgess 6
Lotus-Climax 18 2–5
Spojené království Owen Racing Organisation BRM-Climax P48/57 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Tony Brooks Vše
Spojené království Graham Hill Vše
Spojené království R.R.C. Walker Racing Team Lotus-Climax 18

18/21 21

Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Stirling Moss Vše
Ferguson-Climax P99 5
Spojené království Jack Fairman 5
Spojené království Yeoman Credit Racing Team Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království John Surtees Vše
Spojené království Roy Salvadori 4–8
Spojené království Cooper Car Company Cooper-Climax T55

T58

Climax FPF 1.5 L4 Austrálie Jack Brabham Vše
Nový Zéland Bruce McLaren Vše
Spojené království Team Lotus Lotus-Climax 21

18 18/21

Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Jim Clark Vše
Spojené království Innes Ireland 1, 3–8
Spojené království Trevor Taylor 2
Belgie Willy Mairesse 4
Spojené království UDT Laystall Racing Team Lotus-Climax 18

18/21

Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Cliff Allison 1, 3
Spojené království Henry Taylor 1, 3–5, 7
Belgie Lucien Bianchi 4–5
Argentina Juan Manuel Bordeu 4
USA Masten Gregory 7–8
Belgie Olivier Gendebien 8
Itálie Scuderia Ferrari SpA SEFAC Ferrari 156 Ferrari 178 1.5 V6

Ferrari 188 1.5 V6

USA Richie Ginther 1–7
USA Phil Hill 1–7
Západní Německo Wolfgang von Trips 1–7
Belgie Olivier Gendebien 3
Belgie Willy Mairesse 6
Mexiko Ricardo Rodríguez 7
Itálie Scuderia Serenissima Cooper-Maserati T51 Maserati Tipo 6 1.5 L4 Francie Maurice Trintignant 1, 3–4, 6–7
De Tomaso-OSCA F1 OSCA 372 1.5 L4 Itálie Giorgio Scarlatti 4
De Tomaso-Alfa Romeo Alfa Romeo Giulietta 1.5 L4 Itálie Nino Vaccarella 7
Nizozemsko Ecurie Maarsbergen Porsche 718 Porsche 547/3 1.5 F4 Nizozemsko Carel Godin de Beaufort 2–7
Západní Německo Hans Herrmann 2
Spojené království H&L Motors Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Jackie Lewis 3–7
Spojené království Tony Marsh Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Tony Marsh 3, 5–6
Itálie Scuderia Centro Sud Cooper-Maserati T53

T51

Maserati Tipo 6 1.5 L4 Itálie Lorenzo Bandini 3, 5–7
Itálie Massimo Natili 5, 7
Francie Bernard Collomb Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 Francie Bernard Collomb 4, 6
Spojené království Tim Parnell Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Tim Parnell 5, 7
Spojené království Gerry Ashmore Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Gerry Ashmore 5–7
USA Louise Bryden-Brown[1] Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Jižní Afrika Tony Maggs 5–6
Spojené království Gilby Engineering Gilby-Climax 61 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Keith Greene 5
Itálie FISA Ferrari 156 Ferrari 178 1.5 V6 Itálie Giancarlo Baghetti 4
Itálie Scuderia Sant'Ambroeus Ferrari 156 Ferrari 178 1.5 V6 Itálie Giancarlo Baghetti 5, 7
Spojené království J.B. Naylor JBW-Climax 59 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Brian Naylor 7
Spojené království Fred Tuck Cars Cooper-Climax T45 Climax FPF 1.5 L4 Spojené království Jack Fairman 7
Itálie Scuderia Settecolli De Tomaso-OSCA F1 OSCA 372 1.5 L4 Itálie Roberto Lippi 7
Itálie Isobele de Tomaso De Tomaso-Alfa Romeo F1 Alfa Romeo Giulietta 1.5 L4 Itálie Roberto Bussinello 7
Itálie Pescara Racing Team Cooper-Maserati T45 Maserati Tipo 6 1.5 L4 Itálie Renato Pirocchi 7
Itálie Gaetano Starrabba Lotus-Maserati 18 Maserati Tipo 6 1.5 L4 Itálie Gaetano Starrabba 7
USA Hap Sharp Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 USA Hap Sharp 8
USA John M. Wyatt III Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 USA Roger Penske 8
Kanada J. Wheeler Autosport Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 Kanada Peter Ryan 8
USA Jim Hall Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 USA Jim Hall 8
USA J. Frank Harrison Lotus-Climax 18 Climax FPF 1.5 L4 USA Lloyd Ruby 8
USA Momo Corporation Cooper-Climax T53 Climax FPF 1.5 L4 USA Walt Hansgen 8

Závody započítávané do MS

Datum Grand Prix Náhled Akce Jezdec Vůz Stav MS
1. GP

14. květen

Monako Monako

Circuit de Monaco

(Výsledky)

Závod Spojené království Stirling Moss Cooper-Climax 21 Spojené království Stirling Moss
Kolo Spojené království Stirling Moss Lotus-Climax 21
Pole Spojené království Stirling Moss Lotus-Climax 21
2. GP

22. květen

Nizozemsko Nizozemsko

Zandvoort

(Výsledky)

Závod Německo Wolfgang von Trips Ferrari 156 Německo Wolfgang von Trips
Kolo Spojené království Jim Clark Lotus-Climax 21
Pole USA Phil Hill Ferrari 156
3. GP

18. červen

Belgie Belgie

Spa-Francorchamps

(Výsledky)

Závod USA Phil Hill Ferrari 156 USA Phil Hill
Kolo USA Richie Ginther Ferrari 156
Pole USA Phil Hill Ferrari 156
4. GP

2. červenec

Francie Francie

Remeš

(Výsledky)

Závod Itálie Giancarlo Baghetti Ferrari 156
Kolo USA Phil Hill Ferrari 156
Pole USA Phil Hill Ferrari 156
5. GP

15. červenec

Spojené království Velká Británie

Silverstone

(Výsledky)

Závod Německo Wolfgang von Trips Ferrari 156 Německo Wolfgang von Trips
Kolo Spojené královstvíTony Brooks BRM-Climax P48/57
Pole USA Phil Hill Ferrari 156
6. GP

6. srpen

Německo Německo

Nürburgring

(Výsledky)

Závod Spojené království Stirling Moss Cooper-Climax 21
Kolo USA Phil Hill Ferrari 156
Pole USA Phil Hill Ferrari 156
7. GP

10. září

Itálie Itálie

Monza

(Výsledky)

Závod USA Phil Hill Ferrari 156 USA Phil Hill
Kolo Itálie Giancarlo Baghetti BRM P25
Pole Německo Wolfgang von Trips Ferrari 156
8. GP

8. říjen

USA USA

Watkins Glen

(Výsledky)

Závod Spojené království Innes Ireland Lotus-Climax 21
Kolo Austrálie Jack Brabham Cooper-Climax T58
Pole Austrálie Jack Brabham Cooper-Climax T58

Monako

První závod ovládl tým Lotus v čele se Stirlingem Mossem, který sice ztratil vedení hned v prvním kole, po startu z pole position, ale již ve 14. kole se dostal zpět do čela závodu, poté co předjel do té doby vedoucího Richieho Ginthera. Ginther nakonec dojel druhý se ztrátou 3,6 sekundy a třetí místo na pódiu doplnil Phil Hill se svým Ferrari.

Nizozemsko

Velká cena Nizozemska se jela týden po Velké ceně Monaka, což donutilo Lotus nahradit Innese Irelanda, který se v Monaku zranil a nestihl se uzdravit, Trevorem Taylorem. Na okruhu Zandvoort se Ferrari dařilo o mnoho lépe, přičemž všechny jejich vozy obsadily první tři místa v kvalifikaci, ve které zvítězil Phil Hill, avšak jeho německý kolega Wolfgang von Trips zajel totožný čas, ale i přesto se musel spokojit s druhým místem na startu. Hned na startu ale Němec předjel Phila Hilla a vedení si udržel až do cíle. Po celý závod odolával náporům Američana, který šachovnicovou vlajkou projel pouze o 0,9 sekundy za von Tripsem. Třetí místo si obhájil Jim Clark společně s nejrychlejším kolem závodu.

Belgie

Ferrari do závodu ve Spa přihlásilo hned 4 své vozy (von Trips, Hill, Ginther a nově Gendebien). Tři jezdci, kteří se zúčastnili předchozích závodů, měli vozy zbarvené v klasické červené barvě, a vůz Oliviera Gendebiena byl zbarven do žluta, jako odkaz na belgický motorsport. V kvalifikaci zvítězil Phil Hill o 0,8 sekundy před von Tripsem, a až 3,7 sekundy před třetím Gendebienem. Čtvrtý John Surtees v Cooperu byl až téměř 7 sekundy pozadu. V závodě o vedení zase bojovali pouze dva jezdci, dva hlavní aspiranti na titul Mistra světa. Ze souboje nakonec vyšel o 0,7 sekundy lépe Phil Hill. Ferrari celkově v tomto závodě ovládlo první 4 místa (Hill, von Trips, Ginther, Gendebien).

Francie

Na okruhu v Remeši se udál jeden z historických okamžiků Formule 1. Giancarlo Baghetti se zúčastnil své první Velké ceny jako jednotlivec s Ferrari, a přestože se kvalifikoval až dvanáctý, 5,6 sekundy od nejrychlejšího Phila Hilla, v závodě dokázal zvítězit o 0,1 sekundy před Danem Gurneym v Porsche. Třetí Jim Clark dojel se ztrátou minuty. Giancarlo Baghetti se tímto stal jediným jezdcem Formule 1, který dokázal zvítězit ve své první Velké ceně (Nino Farina a Johnnie Parsons jsou také vítězové svých prvních závodů ve Formuli 1, ale Farinovo vítězství bylo v úplně prvním závodě tohoto šampionátu a Parsons vyhrál pravní Indianapolis 500, která byla součástí Formule 1). Pro tým Ferrari to byl katastrofický víkend. Phil Hill se propadl z prvního místa na startu až na 9. místo a dokončil závod se ztrátou dvou kol. Wolfgang von Trips musel v 18. kole odstoupit z důvodu poruchy motoru a Richie Ginther odstoupil, poté co mu ve 40. kole klesl tlak oleje.

Velká Británie

Velká cena Velké Británie byla poslední Velkou cenou, které se zúčastnil vůz s motorem vpředu a prvním, které se zúčastnil vůz s pohonem všech 4 kol. V kvalifikaci na okruhu Aintree zajeli nejrychlejší čas hned 4 jezdci, z niž nakonec získal pole position Phil Hill. Za ním Ginther, Bonnier (Porsche) a von Trips. Phil Hill vedl až do 6. kola, ve kterém ho předjel von Trips a dominantní jízdou si dojel pro vítězství, 46 sekund před druhým Hillem a třetím Gintherem. Německý závodník se tímto dostal zpět do čela šampionátu.

Německo

Na nebezpečném 22,8 kilometrů dlouhém okruh Nürburgring dokázal Stirling Moss obrat Ferrari o vítězství podruhé a naposledy v této sezóně. V kvalifikaci sice Phil Hill zvítězil před druhým Jackem Brabhamem v Cooperu o 6 sekund a jeho rival v souboji o titul mistra světa von Trips startoval až pátý, jenže v závodě vedl od 1. až do 15. kola Stirlning Moss. Von Trips nakonec dokázal předjet Hilla, čímž navýšil svůj náskok v šampionátu. Moss projel šachovnicovou vlajkou o 21 sekund před druhým von Tripsem a 22 sekund před třetím Hillem.

Itálie

Závodní víkend v Itálii na okruhu Monza se stal německému závodníkovi za Ferrari Wolfgangu von Tripsovi osudným. V kvalifikaci získal své první a jediné pole position o 0,1 sekundy před 4. Ferrari Mexičana Ricarda Rodríguéze. Hill se kvalifikoval až čtvrtý. Von Trips se na startu propadl až na páté místo, kvůli nastavení převodovky, které sice umožňovalo vyšší rychlosti, ale zhoršovalo zrychlení při nízkých otáčkách. V prvním kole, před nájezdem na ovál, se von Trips a Jim Clark dotkli koly, Němec ztratil kontrolu nad svým vozem a jeho vůz najel do davu diváků. Von Trips byl z vozu vymrštěn na trať a na místě zemřel. Spolu s ním zemřelo dalších 18 diváků. Tragický závod nebyl přerušen, prý aby odcházející diváci neblokovali cestu záchranářským pracím. Závod nakonec vyhrál Phil Hill a zároveň se tím stal Mistrem světa ve Formuli 1. Druhý skončil Dan Gurney a třetí Bruce McLaren (Cooper).

USA

Po tragickém víkendu, ve kterém se Ferrari podařilo zajistit oba šampionáty, se italský tým rozhodl neodcestovat do USA na poslední závod. Před závodním víkendem se spekulovalo, zda by se závod vůbec měl uskutečnit, protože FIA neudělila okruhu Watkins Glen licenci. Závod se nakonec pořádal a zvítězil v něm Innes Ireland, pro kterého to bylo jediné vítězství ve Formuli 1. Vítěz z kvalifikace Jack Brabham odstoupil v 57 kole kvůli přehřátí motoru. Druhé místo získal na domácí půdě Dan Gurney a třetí dojel Tony Brooks (BRM).

Konečné hodnocení Mistrovství Světa

Pohár jezdců

* Jezdec MONMonako NEDNizozemsko BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo ITAItálie USAUSA Body
1 USA Phil Hill 3 2 1 9 2 (3) 1 34 (38)
2 Západní Německo Wolfgang von Trips 4 1 2 Ret 1 2 Ret 33
3 Spojené království Stirling Moss 1 4 8 Ret DSQ 1 Ret Ret 21
4 USA Dan Gurney 5 10 6 2 7 7 2 2 21
5 USA Richie Ginther 2 5 3 15 3 8 Ret 16
6 Spojené království Innes Ireland DNS Ret 4 10 Ret Ret 1 12
7 Spojené království Jim Clark 10 3 12 3 Ret 4 Ret 7 11
8 Nový Zéland Bruce McLaren 6 12 Ret 5 8 6 3 4 11
9 Itálie Giancarlo Baghetti 1 Ret Ret 9
10 Spojené království Tony Brooks 13 9 13 Ret 9 Ret 5 3 6
11 Austrálie Jack Brabham Ret 6 Ret Ret 4 Ret Ret Ret 4
12 Spojené království John Surtees 11 7 5 Ret Ret 5 Ret Ret 4
13 Belgie Olivier Gendebien DNQ 4 11 3
14 Spojené království Jackie Lewis 9 Ret Ret 9 4 3
15 Švédsko Jo Bonnier 12 11 7 7 5 Ret Ret 6 3
16 Spojené království Graham Hill Ret 8 Ret 6 Ret Ret Ret 5 3
17 Spojené království Roy Salvadori 8 6 10 6 Ret 2
Francie Maurice Trintignant 7 Ret 13 Ret 9 0
Nizozemsko Carel Godin de Beaufort 14 11 Ret 16 14 7 0
Itálie Lorenzo Bandini Ret 12 Ret 8 0
Spojené království Cliff Allison 8 DNS 0
USA Roger Penske 8 0
Západní Německo Hans Herrmann 9 15 13 0
Kanada Peter Ryan 9 0
USA Masten Gregory DNQ DNS 10 12 11 Ret Ret 0
Spojené království Henry Taylor DNQ DNS 10 Ret 11 0
Spojené království Tim Parnell Ret 10 0
USA Hap Sharp 10 0
Jižní Afrika Tony Maggs 13 11 0
Švýcarsko Michael May Ret 11 DNS 0
Spojené království Ian Burgess DNS DNS 14 14 12 0
Itálie Renato Pirocchi 12 0
Spojené království Trevor Taylor 13 0
Spojené království Tony Marsh DNS Ret 15 0
Spojené království Keith Greene 15 0
Spojené království Gerry Ashmore Ret 16 Ret 0
Západní Německo Wolfgang Seidel DNS 17 Ret Ret 0
Francie Bernard Collomb Ret NC 0
Belgie Lucien Bianchi DNQ Ret Ret Ret 0
Belgie Willy Mairesse Ret Ret Ret 0
Spojené království Jack Fairman DSQ Ret 0
Itálie Giorgio Scarlatti Ret 0
Itálie Massimo Natili Ret 0
Mexiko Ricardo Rodríguez Ret 0
Itálie Gaetano Starrabba Ret 0
Itálie Nino Vaccarella Ret 0
Itálie Roberto Bussinello Ret 0
Spojené království Brian Naylor Ret 0
Itálie Roberto Lippi Ret 0
USA Jim Hall Ret 0
USA Lloyd Ruby Ret 0
USA Walt Hansgen Ret 0
Belgie André Pilette DNQ 0
* Jezdec MONMonako NEDNizozemsko BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo ITAItálie USAUSA Body
Legenda k tabulce
Barva Výsledek
Zlatá Vítěz
Stříbrná 2. místo
Bronzová 3. místo
Zelená Bodované umístění
Modrá Nebodované umístění
Dokončil neklasifikován (NC)
Fialová Odstoupil (Ret)
Červená Nekvalifikoval se (DNQ)
Nepředkvalifikoval se (DNPQ)
Černá Diskvalifikován (DSQ)
Bílá Nestartoval (DNS)
Závod zrušen (C)
Světle
modrá
Pouze trénoval (PO)
Páteční testovací jezdec (TD)
Bez
barvy
Netrénoval (DNP)
Vyřazen (EX)
Nepřijel (DNA)
Odvolal účast (WD)
Nezúčastnil se (prázdné)
Označení Význam
Tučnost Pole position
Kurzíva Nejrychlejší kolo
Jezdec nedojel do cíle, ale byl klasifikován, protože odjel více než 90 % délky závodu.
Byl udělován poloviční počet bodů, protože bylo odjeto méně než 75 % délky závodu.
Horní index Umístění bodujících jezdců
ve sprintu

Pohár konstruktérů

* Konstruktér MONMonako NEDNizozemsko BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo ITAItálie USAUSA Body
1 Itálie Ferrari (2) 1 1 1 1 (2) 1 WD 40 (52)
2 Spojené království Lotus-Climax 1 3 8 3 10 1 10 1 32
3 Západní Německo Porsche 5 10 (6) 2 5 7 2 2 22 (23)
4 Spojené království Cooper-Climax (6) (6) 5 5 4 (5) 3 4 14 (18)
5 Spojené království BRM-Climax 13 8 13 6 9 Ret 5 3 7
Spojené království Cooper-Maserati 7 Ret 13 12 Ret 8 0
Spojené království Gilby-Climax 15 0
Spojené království Ferguson-Climax DSQ 0
Itálie De Tomaso-OSCA Ret Ret 0
Spojené království Lotus-Maserati Ret 0
Itálie De Tomaso-Alfa Romeo WD Ret 0
Spojené království JBW-Climax WD Ret 0
Spojené království Emeryson-Maserati DNQ WD 0
Spojené království Emeryson-Climax DNQ 0
* Konstruktér MONMonako NEDNizozemsko BELBelgie FRAFrancie GBRSpojené království GERZápadní Německo ITAItálie USAUSA Body

Reference

  1. radnor redivivus. Radnorian: Mrs Louise Bryden-Brown [online]. Tredelyn.blogspot.com, 2006-01-11 [cit. 2012-08-21]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya