Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Fezzán

Mapa tradičních provincií Libye

Fezzán (berbersky ⴼⴻⵣⵣⴰⵏ, arabsky فزان Fizzān, turecky Fizan, latinsky Phasania) je historický region v jihozápadní Libyi. Do revoluce v roce 1969 to byl jeden z jejích správních celků a do roku 1963 i jeden ze tří částí federace tvořící Libyi.

Pojmenování

V berberském jazyce slovo „fezzan“ (nebo „ifezzan“) znamená „drsné skály“.[1] Pojmenování může být také odvozeno od latinského Phasania nebo Phazania, což znamená „země bažantů[2] nebo být společné s biblickým slovem Phut.[3]

Historie

Ve starověku byla oblast Fezzán centrem městské civilizace Garamantes, v roce 19 př. n. l. se pak stala součástí Římské říše pod názvem Phazania. Většina obyvatelstva tehdy konvertovala ke křesťanství. Po nájezdech Vandalů do severní Afriky v 5. století získal Fezzán nezávislost.

V roce 666, ale oblast ovládly arabské kmeny a pod Arabskou říší zůstal Fezzán až do 10. století, kdy se znovu osamostatnil. V následujících stoletích se oblast střídavě dostávala pod cizí nadvládu a získávala nezávislost, například ve 13. století by Fezzán připojen k říši Kanem. V období od 16. do počátku 19. století bylo toto území pod nadvládou dynastie Bani Muhammad, původem z Maroka. Až v roce 1842 byl anektován Osmanskou říší.

V letech 1913-1915 byla tato převážně pouštní oblast obsazena italskými jednotkami a po 1. světové válce se stala součástí kolonie Italská Libye. Od roku 1938 v rámci provincie Libyjská Sahara. Během 2. světové války byla oblast obsazena francouzskými vojsky. Pod francouzskou správou zůstal Fezzán až do roku 1951, kdy se stal spolu s Kyrenaikou a Tripolskem součástí samostatné Libye.[4] V roce 1963 bylo zrušeno federativní uspořádání.

Obyvatelstvo

Populace je převážně arabského původu, najdeme zde ale také berberské a černošské obyvatelstvo. Většina z necelých 200 000 obyvatel Fezzánu je soustředěna v pouštních oázách v centrální oblasti a na jihu, zvláště ve městech Marzuq a Sabha.

Rok Populace Procento
libyjské
populace
1954 59 315 5,4
1964 79 326 5.1
1973 128 012 5,7
1984 213 915 5,9
1995 352 276 7,3
2006 442 090 7,8

Klimatické podmínky

Pro tuto oblast je typické extrémní klima. Velmi horká léta zde střídají mrazivé zimy. Srážky jsou vzácné a nepravidelné.

Sídla

Mezi největší města patří saharské oázy Marzuq, Sabha, Brak, a Zawilah.

Suroviny

Oblast Fezzán je známá pro pěstování datlovníku, jehož miliony stromů pokrývají několik stovek hektarů v jednotlivých oázách. Pěstuje se zde mnoho různých druhů datlových palem. Jen v oáze Murzuk najdeme více než 30 odrůd. Mezi nejvyhlášenější patří Tillis, Tuati a Auregh. Produkci datlí doplňují obiloviny, ovoce a zelenina. Najdeme zde také velké ropné ložisko v oblasti Marzūq.

Reference

  1. The Arabic Amazigh dictionary / 3 volumes/ published by the Academy of the Kingdom of Morocco. (Dictionnaire bilingue arabe-amazigh, tome 1 (1990), tome 2 (1996), tome 3 (1999), Publications de l'Académie marocaine.)
  2. Présence africaine. Editions du Seuil, 1975; p. 477.
  3. Comptes rendus sténographiques ... Imprimerie Nationale, 1881; pp. 864-865 (fn. 1). (In French)
  4. Státy a jejich představitelé. www.libri.cz [online]. [cit. 2009-05-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-05. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9