Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Ekonomika Srbska

Ekonomika Srbska
Nový Bělehrad
Nový Bělehrad
MěnaSrbský dinár (RSD)
Fiskální obdobíKalendářní rok
Obchodní organizaceCEFTA, BSEC
Statistické údaje
HDP $106,537 mld. (2016, PPP)[1]
$39,541 mld. (2016, Nominal)[1]
Změna HDP+3,8% (Q1 2016)[2]
HDP na obyvatele$14 938(2016, PPP)[1]
$5 544 (2016, Nominal)[1]
HDP podle sektorůslužby: 51,1%
průmysl: 38,5%
zemědělství: 10,4% (2015 odhad)[3]
Inflace (CPI)1,9 % (2015)[3]
Míra chudoby9,2 % (2014)[3]
Pracovní síla2,9 mil. (2015 odhad)[3]
Pracovní síla podle sektorůslužby: 62,5 %
zemědělství: 21,9 %
průmysl: 15,6 % (2014 odhad)[3]
Nezaměstnanost16 % (2016)[2]
Zahraničí
Vývoz$17,34 mld. (2015)[2]
Dovoz$21,01 mld. (2015)[2]
Veřejné finance
Veřejný dluh71,5 % HDP (duben 2016, odhad)[3]

Srbská ekonomika je založena na různých odvětvích služeb, průmyslu a zemědělství. Na přelomu 80. a 90. let 20. století, na začátku ekonomické transformace, byl stav příznivý, avšak na hospodářství měly velmi negativní dopad ekonomické sankce OSN z let 19921995, poničení infrastruktury a průmyslu během leteckých útoků NATO v roce 1999, ale také ztráta obchodních vazeb z bývalé Jugoslávie a RVHP. Hlavní problémy ekonomiky jsou vysoká nezaměstnanost (20 % v roce 2005) a stále nedostačující ekonomické reformy.

Po svrhnutí bývalého jugoslávského federálního prezidenta Slobodana Miloševiće v říjnu 2000 zažila země zrychlení ekonomického růstu (k roku 2006 byl meziroční nárůst ekonomiky 6,3 %,[4]) a začala se připravovat na členství v Evropské unii, která je jejím nejdůležitějším obchodním partnerem. Srbsko trpí příliš vysokým exportním deficitem a nemalým státním dluhem. Je však očekáváno několik důležitých ekonomických impulsů, které by měly rychlost růstu hospodářství znatelně zlepšit již v několika následujících letech.[kdy?] Srbsku se také někdy říká „Balkánský tygr“ (odvozeno od asijských tygrů), díky jeho nedávnému rychlému růstu.[5] To však nemění nic na tom, že absolutní hodnoty HDP jsou stále mnohem nižší než v 90. letech.

Očekávaný HDP pro rok 2006 byl 50 688 miliard USD, což je 6771 USD na obyvatele. Růst v roce 2005 byl 6,3 %,[6] v roce 2006 pouze 5,8 %.[7]

Statistiky

Nezaměstnanost podle sektoru (2005)
Terciární: 57,9 %
Sekundární: 25,5 %
Primární: 16,6 %
Celková pracovní síla: 3,22 milionů
Celková nezaměstnanost: 20,9 %

Zdroj: https://web.archive.org/web/20100413003231/http://webrzs.stat.gov.rs/axd/en/drugastrana.php?Sifra=0018&izbor=odel&tab=152

Průměrný příjem: $ 5713
Státní rozpočet (2005)
Příjmy: $ 11,45 miliard
Náklady: $ 11,12 miliard
Obchod (2004)
Export: $ 3701 milionů (34,3 % nárůst)
Import: $ 11 139,2 milionů (49,1 % nárůst)
Obchod celkem: $ 14 820.2 milionů (31,1 % nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 7438,2 milionů
Obchod (2005)
Export: $ 4080 milionů (31,1 % nárůst)
Import: $ 9540 milionů (4,7 % nárůst)
Obchod celkem: $ 13 630 milionů (11,4 % nárůst)
Výsledek obchodu: −$ 5450 milionů (snížení deficitu)
Další statistická data
Inflace: 13,7 % (2004), 16,5 % (2005)
Zahraniční dluh: cca15 miliard (58,4 % HDP)
Celkové zahraniční investice v roce 2005: $ 1,5 miliard
Celkové zahraniční investice v roce 2006: $ 5,4 miliard
Privatizační kupóny v roce 2005: $774 milionů
Rezervy cizích měn: $ 12,8 milionů (konec roku 2006)

Měna

Měnou země je srbský dinár = 0,0085 euro; 0,0097 USD.[kdy?] V Kosovu se však používá euro. Centrální bankou je Národní banka Srbska.

Zahraniční vztahy

Srbsko je jedinou evropskou zemí, která má podepsané smlouvy o volném obchodu jak s Evropskou unií tak i s Ruskou federací.[8]

Odkazy

Literatura

  • Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Serbia na anglické Wikipedii.

  1. a b c d Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund [cit. 2016-04-13]. Dostupné online. 
  2. a b c d National Bank of Serbia [online]. National Bank of Serbia [cit. 2016-05-02]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f CIA [online]. Dostupné online. 
  4. Domácí spotřeba pohání růst ve východní Evropě. www.ebrd.com [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-06-01. 
  5. http://www.chron.com/disp/story.mpl/ap/world/4346608.html[nedostupný zdroj]
  6. webrzs.stat.gov.rs [online]. [cit. 17-02-2009]. Dostupné v archivu pořízeném dne 03-10-2009. 
  7. Archivovaná kopie. www.srbija.sr.gov.yu [online]. [cit. 2007-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-04-29. 
  8. Podnikání v Republice Srbsko a příležitosti v regionech Vojvodina a Šumadija. Šumperk : ROSIVA Šumperk, 2013.

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9