Eduard Stehlík

plk. gšt. v.z. PhDr. Eduard Stehlík, Ph.D., MBA
Eduard Stehlík na pietním aktu připomínajícím paraskupinu Silver A v Senicích
4. předseda Rady ÚSTR
Ve funkci: 20. prosince 2017 – 18. června 2019
Předchůdce	Emilie Benešová
Nástupce	vypršel mandát
Ve funkci: 29. července 2019 – 30. června 2024
Předchůdce	opět zvolen
Nástupce	Monika MacDonagh-Pajerová
Člen Rady ÚSTR
Ve funkci: 18. června 2014 – 18. června 2019
Ve funkci: 24. července 2019 – 24. července 2024
Stranická příslušnost
Nestraník
do Senátu	za ODS (2020)
Narození	30. března 1965 (59 let) Praha Československo Československo
Alma mater	Univerzita Karlova v Praze
Profese	historik
Ocenění	medaile Za zásluhy 1. stupeň (2020) Vyznamenání Zlaté lípy
Webová stránka	eduardstehlik.eu
Commons	Eduard Stehlík
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Stehlík (* 30. března 1965 Praha)^[1] je český vojenský historik, spisovatel a bývalý voják. Zaměřuje se na československé vojenské dějiny, zejména období 1914–1956. Byl ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany a působil také jako historik Vojenského historického ústavu Praha a později jako předseda vědecké rady a 1. náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Od roku 2020 působí jako ředitel Památníku Lidice.

Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor ruština – dějiny.

V letech 1989–2012 byl zaměstnancem Vojenského historického ústavu Praha. V roce 1992 se stal vojákem z povolání.^[2] Již od zahájení příprav na vznik Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) v srpnu 2008 byl členem jeho vědecké rady,^[3] 14. prosince 2010 byl zvolen jejím předsedou.^[4] V roce 2012 z vědecké rady vystoupil, když se stal v srpnu 1. náměstkem ředitele Daniela Hermana.^[5] Z funkce byl odvolán a výpověď z ústavu dostal 15. dubna 2013 s výpovědní lhůtou do 30. června.^[6] Konec jeho působení v ÚSTR byl spojený zejména s nesouhlasem s personální politikou nově jmenované ředitelky Pavly Foglové, především se záměrem odvolat ředitelku Archivu bezpečnostních složek Zlatuši Kukánovou. Výpověď ale označil v dubnu 2014 soud za neplatnou.^[7] V květnu téhož roku poslanci navrhli Stehlíka jako člena Rady ÚSTR a 18. června byl hlasy 37 ze 62 senátorů do rady skutečně zvolen.^[8]

Působil jako jeden z poradců ministra obrany Vlastimila Picka. Dne 3. března 2014 byl jmenován ředitelem odboru pro válečné veterány Ministerstva obrany, který vedl do konce roku 2019.^[9] Tehdy také ukončil svůj pracovní poměr v armádě a odešel do zálohy.^[10] Dne 24. února 2020 se stal ředitelem Památníku Lidice.^[11]

V roce 2006 začal spolupracovat s Českou televizí na pořadu Historický magazín. Dne 27. října 2006 byl vyhlášen čestným občanem Lidic. V červenci 2019 byl opět zvolen členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, získal 57 hlasů od 74 senátorů.^[12] Na konci července 2019 se stal navíc opět předsedou Rady ÚSTR. Funkční období mu skončilo v červnu 2024.^[13]

Ve volbách do Senátu PČR v roce 2020 kandidoval jako nestraník za ODS a KDU-ČSL s podporou Svobodných v obvodu č. 24 – Praha 9.^[14][15] V prvním kole získal 30,19 % hlasů, a postoupil tak ze 2. místa do druhého kola, v němž prohrál s kandidátem STAN, Pirátů a TOP 09 Davidem Smoljakem poměrem hlasů 45,14 % : 54,85 %, a senátorem se tak nestal.^[16]

Za svou práci byl opakovaně oceněn českými i zahraničními medailemi, a to včetně tří Záslužných křížů ministra obrany České republiky a nejvyššího rezortního ocenění – Vyznamenání Zlaté lípy.^[17] V roce 2020 byl oceněn medailí Za zásluhy.^[18]

• Lidice – Příběh české vsi (v roce 2005 získala cenu Ministerstva kultury a Asociace muzeí a galerií Gloria musaealis v kategorii muzejní publikace roku)
• Lexikon tvrzí československého opevnění z let 1935–38
• Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě, a ve Slezsku (část knihy)
• ATENTÁT Operace ANTHROPOID 1941–1942 (kniha autorů kpt. Michala Buriana, plk. Aleše Knížka, PhDr. Jiřího Rajlicha a pplk. Eduarda Stehlíka)
• DUM SPIRO SPERO, 601. skupina speciálních sil generála Moravce
• Generál Alois Eliáš
• Hlučínští hraničáři
• Hraničáři na Dunaji (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Hraničáři od Adamovy hory (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Lexikon těžkých objektů československého opevnění z let 1935–1938
• Lidická vzpomínání
• Muži s lipovou ratolestí
• Osmnáctí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Pamětní spis o česko-slovenském stálém opevnění
• Páter Method
• Pěchotní srub R – S 74 „Na holém“ v datech
• Pocta Marii Uchytilové: vydáno k 20. výročí úmrtí (Eduard Stehlík, Irena Bukačová, Ivona Kasalická, Sylvia Klánová)
• SRDCE ARMÁDY, Generální štáb 1919–2004
• URNA, třicet let protiteroristické jednotky
• Vlast a čest jim byla dražší nežli život
• Zapomenutí hraničáři (Eduard Stehlík, Martin Vaňourek)
• Legionáři s lipovou ratolestí I.

• PÁNEK, Jaroslav; VOREL, Petr, a kol. Lexikon současných českých historiků. Praha ; Pardubice: Historický ústav Akademie věd České republiky ; Sdružení historiků České republiky (Historický klub) ; Východočeské muzeum, 1999. 373 s. ISBN 80-85268-84-1. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Stehlík na Wikimedia Commons
• Osoba Eduard Stehlík ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Stehlík
• Seznam prací v Bibliografii dějin českých zemí (Historický ústav AV ČR)
• Eduard Stehlík^{[nedostupný zdroj]} v pořadu „Jak to vidí“ Českého rozhlasu Dvojka
• Anketa před knihovnou: Eduard Stehlík, vojenský historik
• Eduard Stehlík na rozhlas.cz
• PERKNEROVÁ, Kateřina. Eduard Stehlík: Na Lidicích není nic sporného ani normalizačního. Pražský deník [online]. Vltava-Labe-Press, 2020-03-01 [cit. 2020-10-24]. Dostupné online. 
• KYNCL, Vojtěch. Židovka, neonacisté a Památník Lidice: O jedné „normalizaci“ českých dějin. Forum 24 [online]. 6. 10. 2021 [cit. 2021-10-8]. Dostupné online.