Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Dřípatka horská

Jak číst taxoboxDřípatka horská
alternativní popis obrázku chybí
Dřípatka horská (Soldanella montana)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádvřesovcotvaré (Ericales)
Čeleďprvosenkovité (Primulaceae)
Roddřípatka (Soldanella)
Binomické jméno
Soldanella montana
Willd., 1809
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Brzy z jara kvetoucí dřípatka

Dřípatka horská (Soldanella montana) je nízká, vytrvalá bylina vyšších poloh s modrofialovými květy. Je jediný druh nevelkého rodu dřípatka vyrůstající v České republice, vyskytuje se ale jen řídce a je považována za ohroženou vyhynutím.

Výskyt

Nevelké rostliny rostoucí ve Střední Evropě, hlavně ve východních Alpách a jejich podhůříchNěmecku a Rakousku, částečně zasahují i do Čech. Dřípatka horská se v Česku vyskytuje na Šumavě, v Novohradských horách a v okolí Českých Budějovic a Třeboně. Severní hranice výskytu vede přes Brdy a Železné horyČeskomoravské vrchovině. Toto rozšíření je důsledkem alpské migrační cesty, kdy po ústupu ledovců následovala expanze druhů do dříve zcela zaledněných oblastí.[1][2]

Ekologie

Upřednostňuje vlhká a zastíněná horská stanoviště. Vyrůstá ve smrkových lesích nebo olšinách, kolem pramenišť a potoků, na rašelinných loukách a na humózních, kyselých a na živiny chudých půdách. Hned po sejití sněhu raší květonosné lodyhy a ve svém okolí patří mezi prvé jarní kvetoucí rostliny.[1][2][3]

Popis

Dřípatka horská je vytrvalá rostlina vysoká 5 až 15 cm. Z krátkého, vystoupavého, hlízovitého oddenku vyrůstá přízemní růžice tuhých a stálezelených listů se žláznatým řapíkem. Jejich čepele jsou okrouhle ledvinovité, slabě podvinuté a po obvodě mělce vroubkované, na rubu někdy mívají fialový nádech.

Z růžice vyrůstá jednoduchý, krátce žláznatý, květný stvol zakončený okolíkem tři až sedmi květů na stopkách. Květy jsou pětičetné, oboupohlavné a obvykle jsou převislé, za plodu jsou květní stopky pro lepší rozptyl semen vzpřímené.

Kališní lístky jsou krátké a čárkovité. Široce zvonkovitá, modrofialová, 1 až 1,5 cm dlouhá koruna má lístky nepravidelně dělené do poloviny až třech čtvrtin délky. V květu je pět ke koruně přirostlých tyčinekprašníky a svrchní semeník s přímou čnělkou nesoucí hlavičkovou bliznu. Květy jsou cizosprašné, jsou opylovány hmyzem sbírajícím nektar. Plodem je válcovitá až kuželovitá tobolka 1,5 cm dlouhá, která se otevírá víčkem a otvor má deset zoubků. Drobná semínka rozšiřuje vítr. Ploidie druhu je 2n = 38.

České rodové jméno dřípatka je odvozeno od „dřípeného květu“, tj. od květu hluboce rozděleného do úzkých, čárkovitých úkrojků.[1][2][3]

Ohrožení

Dřípatky v Pošumaví
Dřípené květy

Dřípatka horská je náročná na kvalitu stanovišť, která jsou mnohde ohrožována. Nejvíce jim škodí lesnické meliorace, pasečné pěstování lesa za vzniku rozsáhlých holých ploch, vysazování smrkových monokultur a znečišťování potoků zemědělskou chemií a odpadními vodami. Je proto zařazena jak ve „vyhlášce MŽP ČR č. 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb.“, tak i v „Červeném seznamu cévnatých rostlin České republiky: třetí vydání“, mezi rostliny ohrožené.[4][5][6]

Reference

  1. a b c GRULICH, Vít. BOTANY.cz: Dřípatka horská [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 23.02.2014 [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 
  2. a b c KRÁSNÁ, Iva. Cytogeografie Cardamine amara v České republice a objasnění původu tetraploidních populací. Praha, 2008 [cit. 30.01.2016]. Diplomová práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce Karol Marhold. Dostupné online.
  3. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Dřípatka horská [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-01-30]. S. 38. Dostupné online. 
  4. ZACHAR, Jiří. Příroda Velkomeziříčská: Dřípatka horská [online]. Městský úřad Velké Meziříčí [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. GRULICH, Vít. Red List of vascular plants of the Czech Republic: 3rd edition. S. 631–645. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 30.01.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 631–645. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky) 
  6. Vyhláška MŽP ČR . 395/1992 Sb. ve znění vyhl. č. 175/2006 Sb. [online]. Ministerstvo životního prostředí ČR [cit. 2016-01-30]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9