Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Cassius Dio

Cassius Dio
Rodné jménoLucius Claudius Cassius Dio Cocceianus
Narození2. století
Nikaia
Úmrtí235
Nikaia
Povoláníhistorik, politik a voják
Významná dílaRómaiké historiá
RodičeCassius Apronianus
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lucius Cassius Dio Cocceianus[1] (řecky Δίων ὁ Κάσσιος) (kolem 155 nebo 163/164[2] – po roce 229), známý jako Cassius Dio, Dio Cassius nebo Dio byl starověký římský historik a státní úředník. Vydal osmdesátisvazkové dějiny Říma počínaje příjezdem legendárního Aenea do Itálie přes následný rozvoj od založení města až do roku 229, tedy za období přibližně 1400 let. Některé z těchto knih sepisovaných po dobu 22 let se dochovaly v celku nebo částečně a poskytují tak novodobým badatelům detailní pohled na římskou historii.

Biografie

Cassius Dio byl synem římského senátora Cassia Aproniana. Narodil se a byl vychován ve městě Nikaia v Bithýnii. Dle byzantské tradice byla jeho matkou dcera nebo sestra řeckého historika, řečníka a filosofa Diona Chrýsostoma. Jeho praenomen nejspíše bylo Lucius, ale na makedonském nápisu publikovaném v roce 1970 je uváděno Cl., tedy pravděpodobně Claudius. Ačkoli byl římským občanem, jeho původ byl řecký a psal v řečtině. Po celý život své rodné město miloval a nazýval jej svým domovem.

Většinu života působil jako státní úředník. Za vlády císaře Commoda působil jako senátor a po smrti Septimia Severa jako guvernér města Smyrny. Kolem roku 205 se stal konzulem. Taktéž působil jako prokonzul v provincicích Africa a Pannonia. Císař Alexander Severus si jej velmi vážil a učinil jej konzulem podruhé, i když Cassiova kousavá povaha rozzlobila pretoriánskou gardu, která požadovala jeho život. Po ukončení svého druhého konzulátu se již v pokročilém věku vrátil do své rodné země, kde zemřel.

Římské dějiny

Dio je autorem 80 knih o římských dějinách (Rómaiké historiá), které sepsal po 22 letech badatelské práce. Toto dílo popisuje dějiny města a říše od příjezdu mýtického Aenea do Itálie přes následné legendární založení města (753 př. n. l.) až do roku 229. Do 1. století př. n. l. sepisuje pouze souhrn událostí, poté je již jeho popis podrobnější. V době vlády císaře Commoda byl ale velmi obezřetný při popisu událostí, které se odehrály před jeho očima.

Do dnešní doby se zachovaly části prvních 36 knih, zejména podstatná část 35. a 36. knihy věnující se válkám s Mithridatem VI. Pontským. Následující knihy až do 54. jsou téměř kompletní a věnují se období mezi lety 65 př. n. l.12 př. n. l. 55. kniha se zachovala jen částečně. 56. až 60. kniha se dochovaly v celku a popisují období od Varovy porážky po úmrtí císaře Claudia. Následujících 20 knih se zachovalo pouze částečně jako stručný výpisek od mnicha Ioanna Xifilina žijícího v 11. století. Poslední kniha popisuje období mezi lety 222229 (vláda Alexandra Severa).

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Cassius Dio na anglické Wikipedii.

  1. Dionovo jméno: L’Année épigraphique 1971, 430 = Κλ΄ Κάδδιος Δίων. Roman Military Diplomas, Roxan, 133 = L. Cassius Dio.
  2. Dle některých autorů se narodil až v letech 163/164 (Millar, F., A study of Cassius Dio, Oxford 1966, str. 13).

Literatura

  • Peck, Harry Thurston (1897). Harper's Dictionary of Classical Literature and Antiquities. Harper & Brothers, 1687. ASIN B000K28KCI.
  • Millar, Fergus (1964). Study of Cassius Dio. Oxford University Press, 250. ISBN 0-19-814336-2.
  • Alain Gowing, „Dio's Name“. Classical Philology, Vol. 85., č. 1. (leden 1990), str. 49–54.
  • „Dio Cassius Cocceianus“ in Kol. autorů. Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974.

Externí odkazy

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9