Beno Blachut

Beno Blachut
Základní informace
Narození	14. června 1913 Vítkovice, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	10. ledna 1985 (ve věku 71 let) Praha, Československo Československo
Místo pohřbení	Vyšehradský hřbitov
Žánry	opera
Povolání	zpěvák
Nástroje	hlas
Hlasový obor	tenor
Ocenění	Státní cena Klementa Gottwalda (1952) zasloužilý umělec (1958) národní umělec (1963)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Beno Blachut (14. června 1913 ,Vítkovice, nyní součást Ostravy – 10. ledna 1985 Praha) byl český operní pěvec, tenorista. Byl držitelem čestných titulů laureát státní ceny, zasloužilý umělec (1958) a národní umělec (1963).

Beno Blachut se vyučil kotlářem ve Vítkovických železárnách, odkud byl za hospodářské krize v roce 1933 propuštěn. V letech 1935–1939 studoval zpěv na Pražské konzervatoři u Luise Kadeřábka. Dne 25. prosince 1938 se představil jako Jeník ve Smetanově Prodané nevěstě v Českém divadle v Olomouci, kde byl angažován v sezónách 1939–1940 a 1940–1941. Od 1. srpna 1941 se stal členem opery Národního divadla v Praze, kde působil až do své smrti.

Blachut byl vynikajícím interpretem především českého repertoáru (B. Smetana: Jeník, Vítek, Vít, Lukáš, Dalibor, Šťáhlav, Michálek, Skřivánek; A. Dvořák: Princ, Jirka, Benda; L. Janáček: Laca Klemeň, Boris, Brouček, Filka Morozov ad.). Ze světového repertoáru ztvárnil např. Mozartova Belmonta, Wagnerova Erika a Waltra Stolzinga, Verdiho Radama a Otella, Pucciniho Cavaradossiho a Rudolfa, Leoncavallova Cania.

Světovou kariéru mu přes několikeré nabídky znemožnil nejprve nacistický a později komunistický režim. Jako člen opery Národního divadla hostoval v Moskvě, Vídni, Helsinkách, Amsterdamu, Edinburghu atd.

Pro Československý rozhlas a firmy Supraphon a Decca pořídil řadu nahrávek árií, písní, operních výstupů i kompletů, např. Dalibor, Hubička, Rusalka, Psohlavci, Její pastorkyňa, Káťa Kabanová, Věc Makropulos, Zápisník zmizelého, Stabat Mater, Svatební košile, Česká mše vánoční ad.

V roce 2001 byla v Praze založena Společnost Beno Blachuta. V roce 2003 vznikl v České televizi dokument Benek, který sleduje životní a umělecké osudy pěvce. V dokumentu je použita řada Blachutových televizních i filmových kreací.

Pohřben je v hrobce na pražském Vyšehradě^[1] vedle Antonína Dvořáka.

• Rusalka op. 114, Antonín Dvořák. Orchestr a sbor Národního divadle v Praze, dirigent Jaroslav Krombholc, Rusalka: Ludmila Červinková, Princ: Beno Blachut, Vodník: Eduard Haken, Ježibaba: Marta Krásová, Cizí kněžna: Marie Podvalová ad. Nahráno 1952, Supraphon 2CD 2005.
• Jakobín op. 84, Antonín Dvořák. Filharmonie Brno, Kühnův smíšený sbor, dirigent Jiří Pinkas, sbormistr Pavel Kühn, Bohuš: Václav Zítek, Júlie: Marcela Machotková, Vilém z Harasova: Karel Průša, Filip: Karel Berman, Benda: Beno Blachut, Terinka: Daniela Šounová-Brouková, Jiří: Vilém Přibyl ad. 2CD Supraphon P 1978, vydáno 1994.
• Dalibor, Bedřich Smetana. Orchestr a sbor opery Národního divadla, dirigent: Jaroslav Krombholc, Vladislav: Václav Bednář, Dalibor: Beno Blachut, Budivoj: Teodor Šrubař, Milada: Marie Podvalová, Jitka: Štefa Petrová, Vítek: Antonín Votava, Beneš: Karel Kalaš, 2CD Supraphon, P 1950, vydáno 2001.
• Zápisník zmizelého, Leoš Janáček. Štěpánka Štěpánová – alt, Beno Blachut – tenor, Josef Páleníček – klavír, CD Supraphon 1995.
• Její pastorkyňa, L. Janáček. Orchestr a sbor opery Národního divadla, dirigent: Jaroslav Vogel (1894–1970), Jenůfa: Štěpánka Jelínková, Kostelnička: Marta Krásová, Laca Klemeň: Beno Blachut, Števa Buryja: Ivo Žídek, Stárek: Karel Kalaš ad. 2CD Supraphon, P 1956, vydáno 1997.
• Dvě vdovy, Bedřich Smetana. Symfonický orchestr Československého rozhlasu, dirigent: Karel Ančerl, Karolína: Maria Tauberová, Anežka: Marie Podvalová, Ladislav: Beno Blachut, Mumlal: Eduard Haken ad. Nahráno 1948. 2CD Společnost Beno Blachuta 2007.
• Šárka, Zdeněk Fibich. Symfonický orchestr Pražského rozhlasu, dirigent: Alois Klíma, Přemysl: Václav Bednář, Ctirad: Beno Blachut, Šárka: Marie Podvalová, Vlasta: Marta Krásová, Vitoraz: Ladislav Mráz ad. Nahráno 1950. 2CD Společnost Beno Blachuta 2009.
• Tajemství, Bedřich Smetana. Orchestr Národního divadla, dirigent: Jaroslav Krombholc, Kalina: Zdeněk Otava, Malina: Jaroslav Veverka, Panna Róza: Marta Krásová, Vít: Beno Blachut, Blaženka: Marie Budíková, Bonifác: Vladimír Jedenáctík ad. Nahráno 1945. 2CD Společnost Beno Blachuta 2010.
• Čertova stěna, Bedřich Smetana. Symfonický orchestr Pražského rozhlasu, dirigent: Otakar Jeremiáš, Vok Vítkovic: Stanislav Muž, Záviš: Marta Krásová, Jarek: Beno Blachut, Hedvika: Ludmila Červinková, Michálek: Karel Hruška, Katuška: Marie Budíková, Beneš: Karel Kalaš, Rarach: Vladimír Jedenáctík. Nahráno 1945. 2CD Společnost Beno Blachuta 2012.
• Bouře, Zdeněk Fibich. Symfonický orchestr Pražského rozhlasu, dirigent: Jaroslav Vogel, ProsperoZdeněk Otava, Miranda: Ludmila Červinková, Fernando: Beno Blachut, Ariel: Maria Tauberová, Kaliban: Vladimír Jedenáctík ad. Nahráno 1950. 2CD Společnost Beno Blachuta 2012.
• Dalibor, Bedřich Smetana. Orchestr Národního divadla, dirigent: Jaroslav Krombholc, Vladislav: Stanislav Muž, Dalibor: Beno Blachut, Milada: Zdenka Hrnčířová, Beneš: Eduard Haken, Jitka: Štěpánka Jelínková, Vítek: Oldřich Kovář, Budivoj: Teodor Šrubař. Nahráno 1946. 2CD Společnost Beno Blachuta 2013.

• Biografický slovník Slezska a severní Moravy. 1. sešit. Ostrava: Ostravská univerzita ; Opava: Optys, 1993. 112 s. ISBN 80-85819-05-8. S. 20–21.
• BUCHNER, Alexander. Opera v Praze, Panton, Praha, 1985, str. 177
• ČERNÝ, Jindřich. Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 155, 163, 212, 453, ISBN 978-80-200-1502-0
• Česká divadla: encyklopedie divadelních souborů. Praha: Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 309, 332.
• Kdo byl kdo v našich dějinách ve 20. století. I., A–M / Milan Churaň a kol.. 2. vyd. Praha: Libri, 1998. 467 s. ISBN 80-85983-44-3. S. 52–53. 
• Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 102, 126–8
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 30–1
• KONEČNÁ, Hana a kol. Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 236, 383, 395, 397–8
• KRÁL, Antonín. Národní divadlo 1958–1961, Národní divadlo, Praha, 1961, str. 34, 69, 104
• Kulturně-historická encyklopedie českého Slezska a severovýchodní Moravy. 1. svazek: A–L. 2. vydání. Ostrava: Ústav pro regionální studia Filozofické fakulty Ostravské univerzity, 2013. 570 s. ISBN 978-80-7464-386-6. S. 127.
• TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století: I. díl: A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 104. 
• VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí: 5. sešit: Bi–Bog. Praha: Libri, 2006. 478–585 s. ISBN 80-7277-309-7. S. 539–541. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Beno Blachut na Wikimedia Commons
• Osoba Beno Blachut ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Beno Blachut
• ARCHIV MĚSTA OSTRAVY. Ostravská radnice – Květen 2006 Osobnost z historie města – přední český tenorista Beno Blachut [online]. [cit. 2008-01-24]. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
• Beno Blachut v databázi Archivu Národního divadla
• Slavní pěvci ND Archivováno 19. 1. 2008 na Wayback Machine.
• Čeští operní pěvci
• Beno Blachut na stránkách Opera Puls
• Beno Blachut v Českém hudebním slovníku osob a institucí
• Beno Blachut v Česko-Slovenské filmové databázi
• Beno Blachut ve Filmové databázi
• Beno Blachut na Kinoboxu
• Beno Blachut v Internet Movie Database (anglicky)
• Osudy Beno Blachuta na stránkách Opera Plus (1)
• Osudy Beno Blachuta na stránkách Opera Plus (2)
• Osudy Beno Blachuta na stránkách Opera Plus (3)
• Osudy Beno Blachuta na stránkách Opera Plus (4)
• Osudy Beno Blachuta na stránkách Opera Plus (5)
• (německy) Nahrávky