Arnošt Quido z Harrachu
Arnošt Quido hrabě z Harrachu (německy Ernst Quido Reichsgraf von Harrach zu Rohrau und Thannhausen; 8. září 1723 Vídeň – 23. března 1783 Vídeň) byl český šlechtic z rodu Harrachů a politik. ŽivotopisArnošt Quido se narodil 8. září 1723 ve Vídni jako Arnošt Quido hrabě z Harrachu, na Rohrau a Tannhausenu, pán hrabství Rohrau, svobodný pán na Pruggu a Pürrhensteinu, pán panství Jilemnice, Sadová a Strkov. Po smrti svého otce, Bedřicha Augusta z Harrachu, roku 1742 zdědil Harrachovské panství. To zahrnovalo celé panství Jilemnici, Rohrau, Hrádek u Nechanic a další. Byl vášnivým sběratelem soudobého umění, především pak děl římských umělců. Stal se také c. k. komořím a tajným radou. Na svém panství zavedl pro nemajetné lékařskou péči. Bylo to nejspíše i díky známosti Arnošta Quida a lékaře Kajetána Ferdinanda Kittela, chirurga na jilemnickém panství. Během sedmileté války vydal hrabě instrukce, ve kterých obyvatelstvo rozdělil na tři třídy podle majetku. Těm pak podle potřeb nechal přidělit maso (popř. masnou polévku), přispěl jim na lékařskou péči a zařídil možnost výdělku ve svých lesích.[1] Roku 1764 odkoupil od Jana Josefa Müllera za 3 435 zlatých sklárnu na Novém Světě. Jana Josefa Müllera však dále ponechal jako huťmistra.[2][3] Na svém panství také hojně podporoval tkalcovství a plátenictví.[4] Během jeho vlády vzniká díky správci jilemnického panství Janu Antonínu Grauparovi Grauparova mapa harrachovského panství. Hrabě Arnošt Quido z Harrachu zemřel 23. března 1783 ve Vídni. Správu panství po něm převzal jeho syn Jan Nepomuk Arnošt z Harrachu. Rodina20. května 1754 se Arnošt Quido z Harrachu ve Vídni oženil s Marií Josefou z Ditrichštejna (2. 11. 1736 Vídeň – 21. 12. 1799 Vídeň), dcerou Karla Maxmiliána z Ditrichštejna (1702–1784). S ní měl devět dětí, z nichž šest se dožilo dospělosti.[5]
OdkazyReference
Související články |