Správy rodových panství s ústředím v Jindřichově Hradci se ujal na přelomu let 1511 a 1512. O jedenáct roků později (3. března1523) ho český král Ludvík Jagellonský jmenoval nejvyšším kancléřemČeského království.[2] Po Ludvíkově tragické smrti v roce 1526 patřil k rozhodujícím stoupencům kandidatury Ferdinanda I. Habsburského na uprázdněný český královský trůn. Při jeho slavnostní korunovaci nesl hradecký velmož říšské jablko a brzy se stal jedním z kmotrů při křtu Ferdinandova syna Maxmiliána.
I v dalších letech přináležel k významným stoupencům habsburské politiky. Zahájil rozsáhlé renesanční přestavby zámku v Jindřichově Hradci. Z titulu své funkce pomohl i svým příbuzným z rožmberského rodu Vítkovců při zachování celistvosti dominia po smrti Petra IV. z Rožmberka.
Z manželského svazku s Annou z Rožmitálu (1500–1563), dcerou Zdeňka Lva z Rožmitálu a Kateřiny Švihovské, s níž se oženil roku 1515, vzešlo celkem pět dětí, tři dcery a dva synové (Jáchym a Zachariáš). Adamova závěť z roku 1529 obsahuje první dosud známou písemnou zmínku o rozdávání "sladké kaše" chudým na jindřichohradeckém zámku o Zeleném čtvrtku.
Adam I. z Hradce podlehl roku 1531 v Prazemorové nákaze.
↑KOLEKTIV AUTORŮ. Všeobecná encyklopedie 3. Praha: Diderot, 1999. 473 s. ISBN80-902555-5-8. S. 230.
↑ČORNEJ, Petr. Český stát v době jagellonské. Praha, Litomyšl: Paseka, 2012. 232 s. ISBN978-80-7432-225-9. Kapitola V červáncích novověku (1517-1526), s. 222.
Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)