|
Vilém III. Saský
Vilém III. Saský nebo též Durynský, zvaný Chrabrý (30. dubna 1425, Míšeň – 17. září 1482, Výmar), byl saský vévoda z rodu Wettinů, od roku 1445 durynský lankrabě. Vládcem Durynska byl jako Vilém II., markrabětem míšeňským jako Vilém III. Život Vilém byl nejmladším synem saského kurfiřta Fridricha I. a Kateřiny Brunšvicko-Lüneburské. Se starší bratrem Fridrichem, s nímž se dělil o vládu, zavedli v roce 1444 velkou mincovní reformu, při níž byla poprvé zavedena hlavní měna s kvalitními stříbrnými groši, jimž se říkalo Judenkopf Groschen (kvůli podobě muže se špičatými vousy na rubu mince), a pomocná měna se znehodnocenými štítovými groši. Bratři byli často ve sporu, takže se nakonec v roce 1445 dohodli o rozdělení majetku (tzv. altenburské dělení): Fridrich si ponechal kurfiřtskou hodnost a Míšeňsko, Vilém získal franskou a durynskou část kurfiřtství. Vilém se oženil jako jednadvacetiletý 2. června 1446 s o sedm let mladší Annou Habsburskou, nejstarší dcerou římskoněmeckého, uherského a českého krále Albrechta Habsburského a Alžběty Lucemburské. Chtěl tímto sňatkem prosadit dědické nároky na Lucemburské vévodství i Čechy a Uhry. Již v roce 1441 Lucemburské vévodství obsadil, ale dostal se do konfliktu s Filipem Dobrým Burgundským, který ho po několika šarvátkách donutil stáhnout se. Po smrti Annina bratra Ladislava Pohrobka v roce 1457 si přesto nárokoval titul lucemburského vévody. S Annou měli dvě dcery, Markétu (1449–1501) a Kateřinu (1453–1534). Po Annině smrti se oženil se svou milenkou Kateřinou z Brandensteina. Spory o území a ražbu mincí mezi bratry pokračovaly i po rozdělení a vedly až k válce, která trvala od roku 1446 do 27. ledna 1451, kdy byla ukončena Naumburským mírem. Během této války navázal s Vilémem spojenectví Jiří z Poděbrad, vůdce poděbradské jednoty (Fridrich byl na straně jeho protivníků, jednoty strakonické). Na podporu svého spojence vytáhla v roce 1450 vojska poděbradské jednoty do Saska, kde značně poplenila okolí Drážďan a zapojila se při dobytí Gery.[1] Dědických nároků na české země se Vilém zřekl na jednání s králem Jiřím z Poděbrad na sjezdu v Chebu v roce 1459. Zde byla uzavřena tzv. chebská smlouva, v níž se saští bratři Vilém a Fridrich s Jiříkem dohodli na pevné hranici mezi oběma státy. Zároveň byly dohodnuty i vzájemné sňatky dětí panovníků. Nejmladší Jiříkův syn Hynek byl zasnouben s Vilémovou dcerou Kateřinou, Fridrichův mladší syn Albrecht se ještě téhož roku oženil s Jiříkovou dcerou Zdenkou.[2] Svatba Hynka a Kateřiny se uskutečnila až v roce 1471, krátce před smrtí krále Jiřího. Vilém byl posledním Wettinem, za něhož bylo durynské lankrabství samostatnou doménou. Protože nezanechal žádné syny, jeho majetek připadl jeho synovcům Arnoštovi a Albrechtovi. Vývod z předků
ReferenceV tomto článku byly použity překlady textů z článků William III, Landgrave of Thuringia na anglické Wikipedii a Wilhelm III. (Sachsen) na německé Wikipedii. Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
