Menhart I. z Hradce

Menhart I. z Hradce
Znak biskupa tridentského
Narození	1329
Úmrtí	1377 (ve věku 47–48 let) Praha
Povolání	kanovník, katolický kněz a katolický biskup
Nábož. vyznání	katolická církev
Rodiče	Oldřich III. z Hradce
Rod	páni z Hradce
Příbuzní	Jindřich II. z Hradce (sourozenec)
Funkce	tridentský kníže-biskup (1349–1360) biskup biskup elekt
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Menhart I. z Hradce (italsky Mainardo di Neuhaus, německy Meinhard von Neuhaus, zvaný „Hergothilf“^[1]asi 1329 – po 1377) byl pražský kanovník, jenž byl v letech 1349–1360 také biskupem tridentským.

Meinhard pocházel z rodu Vítkovců, z větve pánů z Hradce. Jeho rodiči byli Oldřich III. z Hradce a Markéta Korutanská. Pravděpodobně založil původní hrad Telč.^[2] Již od mládí se připravoval na duchovní službu, proto se velmi záhy stal kanovníkem v Praze. Po smrti Meinhardova otce roku 1349, bylo dědictví rozděleno mezi jeho bratry Jindřicha, Oldřicha a Heřmana.

Meinhardův otec Oldřich udržoval dobré vztahy s českým králem Janem Lucemburským i jeho synem Karlem IV. Jelikož na svém panství potíral stoupence „kacířského“ valdenského hnutí, obdržel roku 1340 od papeže Benedikta XII. odpustkové privilegium pro ty své poddané, kteří jej podpoří v potírání valdenských. Po Oldřichově smrti roku 1349 král Karel IV. potvrdil práva Meinhardova i jeho bratrů.

Již v lednu 1349 zajistil Karel IV. pro tehdy asi 20letého Meinharda u papeže Klementa VI. příslib Meinhardova uchazečství na některý církevní úřad, který se uvolní. O deset měsíců později, 4. listopadu 1349, papež Meinhardovi skutečně propůjčil úřad tridentského biskupa. Současně byli kapitula, duchovní, věřící i vazalové biskupství a stejně tak i akvilejský patriarcha papežem vybídnuti, aby Meinharda v jeho biskupství přijali vlídně. Meinhard se v únoru 1350 zavázal k platbám servicií.

Meinhard se zjevně zdržoval také ve své české vlasti, kde se zasloužil o uctívání Panny Marie. Roku 1356 publikoval kartuzián Konrád z Hainburku na Meinhardovo přání^[3] oslavu Panny Marie, které se později proslavilo jako „Laus Mariae“^[4]. Společně se svým bratrem Oldřichem je Meinhard za rok 1354 uveden jako patron kostelů ve Slavonicích, Stranné, Žirově a Číměře. Oba získali v roce 1358 od Martina z Mutic (Mareš z Mutic) statky ve Velešíně, Hříšicích a Strachoňovicích, které byly posléze vloženy do moravských zemských desk v Brně. Přibližně v této době také vystavěli hrad Roštejn (Rosenstein), jehož prvním purkrabím byl Martin z Mutic.

• Severino Varesci: Meinhard, Freiherr von Neuhaus (* um 1329), 1349–1360 Elekt von Trient. In: Erwin Gatz: Die Bischöfe des Heiligen Römischen Reiches 1198-1448. ISBN 3-428-10303-3, 782 str.

• Rodokmen pánů z Hradce

• Genealogie

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Předchůdce: Jan I. z Pistoie

biskup tridentský 1349–1360

Nástupce: Albrecht V. Ortenburský

Páni z Hradce
Páni z Hradce vymřeli po meči v roce 1604 a po přeslici 1633
1. generace	Vítek I. z Prčice († 1194)
2. generace	Jindřich I. († 1237)
3. generace	Vítek († 1259) • Sezema z Kosové Hory
4. generace	Ludmila († po 1248) • Oldřich I. († po 1282) • Jindřich ze Stráže († asi 1254) • Dětřich († 1302)
5. generace	Marie († po 1285) • Kateřina († po 1285) • Vítek († asi 1291) • Otto († asi 1300) • Markéta († asi 1312) • Oldřich II. († 1312)
6. generace	Jan († asi 1327) • Eliška • Anna • Anežka († 1319) • Oldřich III. (1299–1348)
7. generace	Anna († 1369) • Jindřich II. († 1363) • Oldřich IV. († před 1383) • Menhart I. († po 1377) • Heřman († před 1404)
8. generace	Anna († 1380) • Jindřich III. "starší" († 1398) • Jindřich "mladší" († 1392) • Jindřich († asi 1366) • Henzlín († asi 1366) • Oldřich Vavák († 1412) • Eliška († asi 1407) • Anežka († asi 1396) • Jan starší († 1417) • Klára († 1389) • Menhart († 1393) • Eliška († 1457)
9. generace	Jan III. (mladší) († 1420) • Anna († po 1391) • Oldřich IV. Vavák († 1421) • Klára († po 1391) • Anna († po 1402) • Anna († po 1450) • Menhart II. (1398–1449) • Eliška (1400–1437)
10. generace	Alžběta (1416–1451) • Jan IV. Telecký (1419–1452) • Jindřich (* 1419) • Anna († 1452) • Oldřich († 1453) • Jan († 1421) • Jindřich († 1421)
11. generace	Jindřich IV. (1442–1507) • Heřman (asi 1445–1464)
12. generace	Adam I. (1494–1531) • Anna (asi 1497–1570)
13. generace	Voršila (1516–1570) • Magdalena (1519–1580) • Alžběta "Eliška" (1524–1585) • Jáchym (1526–1565) • Zachariáš (1527–1589)
14. generace	Anna "Anežka" († 1553) • Alžběta "Eliška" († 1555) • Adam II. (1549–1596) • Jindřich Adam (*/† 1551) • Anna Anežka (*/† 1557) • Anna Alžběta (1557–1596) • Menhart Lev (1555–1579) • Kateřina (asi 1577–1598)
15. generace	Vilém Zachariáš (1575–1589) • Bohunka (1576–1577) • Anna Kateřina (1578–1596) • chlapec (*/† 1578) • Jáchym Oldřich (1579–1604) • Lucie Otýlie (1582–1633)
Sídla	Jindřichův Hradec • Telč • Dačice • Palác pánů z Hradce v Praze • Roštejn • Slavonice • Stráž nad Nežárkou • Žirovnice
Pohřebiště	Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci • kaple Všech svatých na zámku v Telči
tučně jsou vyznačeny hlavy rodu