Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Absolutní monarchie

Slepá mapa světa monarchií podle typu:
      – absolutní monarchie,       – polokonstituční monarchie,       – konstituční monarchie,       – Commonwealth realm (konstituční monarchie v personální unii),       – subnárodní monarchie (tradiční)

Absolutní monarchie (nebo také Absolutistická monarchie) je forma monarchie, ve které panovník přímo disponuje státní mocí a není omezen ústavou nebo parlamentem.[1] Naproti tomu v konstituční monarchii je autorita panovníka vymezena ústavou či parlamentem.[2] Popularita absolutní monarchie zásadně upadla po velké francouzské revoluci, která podnítila teorie o vládě založené na svrchovanosti lidu.

Charakteristika

Panovník je „legibus absolutus“ (latinsky „zákonu nadřazen“),[zdroj⁠?!] což znamená, že zákonům, které sám vydává, nepodléhá. Zřejmě nejproslulejším příkladem nároku na absolutní vládu monarchy je „Král SlunceLudvík XIV., jehož chápání sebe sama podle výroku „L'état, c'est moi“ (česky „Stát jsem já“) se dá chápat přímo jako prototyp tohoto uspořádání (viz absolutismus).

Současnost

V současné době můžeme mezi absolutní monarchie zařadit jen Saúdskou Arábii a Omán. Absolutním monarchiím se ale v mnoha aspektech podobají dědičné diktatury, mezi které patří například Severní Korea. Ty se liší hlavně v titulech užívaných vůdcem, který si ale de-facto počíná jako absolutní monarcha.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Absolute monarchy na anglické Wikipedii.

  1. Nathanial Harris. Systems of Government Monarchy. [s.l.]: Evans Brothers, 2009. Dostupné online. ISBN 978-0-237-53932-0. S. 10. 
  2. Jerome Blum et al., The European World (1970) 1:267-68

Související články

Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9