Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

 

Úštěk (hrad)

Úštěk
Pikartská věž
Pikartská věž
Účel stavby

rodové sídlo, pivovar

Základní informace
Slohgotický
Výstavbapočátek 15. století
Přestavbapočátek 16. století, před rokem 1677
StavebníkŠkopkové z Dubé
Další majiteléVartenberkové
Sezimové z Ústí
Jezuitský řád aj.
Poloha
AdresaPanský dvůr 86, dům čp. 3, Úštěk, ČeskoČesko Česko
UlicePanský dvůr v Úštěku
Souřadnice
Úštěk
Úštěk
Další informace
Rejstříkové číslo památky43195/5-1892 (PkMISSezObrWD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Úštěk je hrad částečně přestavěný na pivovar ve stejnojmenném městěokrese Litoměřice. Nachází se v jihozápadní části náměstí v nadmořské výšce 240 metrů. Tvoří ho domy čp. 3 a 86 chráněné od roku 1964 jako kulturní památky.[1] K hradnímu opevnění patřila také tzv. Pikartská věž.

Historie

Hrad nechali ve starším městě postavit Berkové z Dubé pravděpodobně na počátku 15. století.[2] Po smrti Jindřicha Škopka z Dubé v roce 1395 se v držení města střídali synové Aleš s Jindřichem. Když Jindřichův syn zemřel před dosažením plnoletosti, získal celé město a hrad Aleš, který ho roku 1426 prodal Václavu Cardovi z Petrovic. Ten byl známým zastáncem husitů, a dostával se proto do častých sporů s okolními katolickými pány, až Zikmund z Vartenberka na Děčíně roku 1428 Úštěk dobyl a vypálil. Vzápětí nechal hrad obnovit a sám se věnoval správě města (později také se synem Václavem).[3]

Část hradního paláce s východní přístavbou

Roku 1471 město zdědil Sezima z Ústí, a když zemřel, bylo rozděleno na dvě části, o které se podělili jeho synové. Později patřila jedna polovina Sezimům z Ústí, kteří o ni přišli za účast na stavovském povstání, a druhou polovinu vlastnil Mikuláš Gersdorf z Gersdorfu. I on o svou část za účast na povstání přišel a ta v roce 1622 připadla Janu z Merode a o rok později ji získali litoměřičtí jezuité. Část, která předtím patřila Sezimům z Ústí, dostala jezuitská kolej svatého Klimenta na Novém Městě pražském a v roce 1675 od litoměřické koleje koupila zbývající polovinu. V majetku jezuitů hrad zůstal až do roku 1773. V roce 1779 získalo hradní budovy úštěcké právovárečné měšťanstvo, které hrad přestavělo na sladovnu.[3]

Stavební podoba

Půdorys hradu byl přibližné obdélný a zachovával systém městských parcel. Do náměstí zasahoval pouze příkop, který hrad obepínal ze tří stran. Kromě příkopu hrad chránila hradba, která na jihu tvořila součást městského opevnění. Hradní jádro bylo v severovýchodní části areálu na čtvercovém půdorysu. Uvnitř stál trojprostorový palác se sklepy vytesanými do skály. Na severní straně paláce stál věžovitý přístavek.[2] Po dobytí města v roce 1428 byla v předhradí do vnější hradby vestavěna mohutná čtverhranná obytná věž zvaná Pikartská.[3]

Na začátku 16. století byl hradní palác zvýšen o jedno patro a na východě rozšířen o přístavbu. Po roce 1650 prošel barokními úpravami.

Odkazy

Reference

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-07-12]. Identifikátor záznamu 155463 : Úštěk (hrad). Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie Českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Kapitola Úštěk, s. 576. 
  3. a b c ÚLOVEC, Jiří. Ohrožené hrady, zámky a tvrze Čech. Díl 2. N–Ž. Praha: Libri, 2005. 768 s. ISBN 80-7277-208-2. Kapitola Úštěk, s. 557–562. 

Literatura

  • Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Úštěk – hrad, s. 487–489. 
  • SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Úštěk hrad, s. 105–109. 

Související články

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu hrad Úštěk na Wikimedia Commons
Kembali kehalaman sebelumnya


Index: pl ar de en es fr it arz nl ja pt ceb sv uk vi war zh ru af ast az bg zh-min-nan bn be ca cs cy da et el eo eu fa gl ko hi hr id he ka la lv lt hu mk ms min no nn ce uz kk ro simple sk sl sr sh fi ta tt th tg azb tr ur zh-yue hy my ace als am an hyw ban bjn map-bms ba be-tarask bcl bpy bar bs br cv nv eml hif fo fy ga gd gu hak ha hsb io ig ilo ia ie os is jv kn ht ku ckb ky mrj lb lij li lmo mai mg ml zh-classical mr xmf mzn cdo mn nap new ne frr oc mhr or as pa pnb ps pms nds crh qu sa sah sco sq scn si sd szl su sw tl shn te bug vec vo wa wuu yi yo diq bat-smg zu lad kbd ang smn ab roa-rup frp arc gn av ay bh bi bo bxr cbk-zam co za dag ary se pdc dv dsb myv ext fur gv gag inh ki glk gan guw xal haw rw kbp pam csb kw km kv koi kg gom ks gcr lo lbe ltg lez nia ln jbo lg mt mi tw mwl mdf mnw nqo fj nah na nds-nl nrm nov om pi pag pap pfl pcd krc kaa ksh rm rue sm sat sc trv stq nso sn cu so srn kab roa-tara tet tpi to chr tum tk tyv udm ug vep fiu-vro vls wo xh zea ty ak bm ch ny ee ff got iu ik kl mad cr pih ami pwn pnt dz rmy rn sg st tn ss ti din chy ts kcg ve 
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9